Archiv článků: biologie

Počet velkých šelem klesá. Vědci z Ústavu biologie obratlovců AV ČR se v nové studii soustředili na levharta skvrnitého, na to, jak další šelmy ovlivňují areál, v němž je rozšířen. Zjistili, že levhartů v oblasti ubývá, pokud se v ní setkávají s jinými šelmami. Nicméně žádná z těchto šelem nezapříčiňuje …

O tom, zda mohou rodiče různých živočišných druhů včetně lidí předávat svým potomkům “užitečné“ bakterie už během embryonálního vývoje, se v biologii vede bouřlivá debata. Rozlousknout tuto otázku však není jednoduché, neboť bakterie žiji téměř všude a snadno mohou kontaminovat nástroje či chemikálie používané ve výzkumu. Tím mohou výrazně zkreslit výsledky vědeckých …

Dendrolog Martin Šenfeldr společně s americkými kolegy studoval vztah mezi klimatem a růstem topolů osikovitých (Populus tremuloides) neboli osikovců v oblasti Great Basin ve státě Nevada za období posledních přibližně 100 let. Při výzkumu vědci využívali dendrochronologických metod. Ukázalo se, že postupující změna klimatu má na růst osikovců jak negativní, …

Proč by ostrovní ptáci v průběhu evoluce ztráceli schopnost letu? V předchozí kapitole jsme si řekli, že nelétaví ptáci se často vyskytují na ostrovech příliš vzdálených, než aby byly v dosahu savčích predátorů nebo jiných konkurentů. Absence savců má dva důsledky. Zaprvé ptáci, kteří na ostrov doletěli, jsou schopní převzít …

Všudypřítomné houby se hojně využívají v potravinářství, v biotechnologiích i medicíně. Přesto je většina z nich neznámá. Důkladně zmapovaný není ani jejich léčivý potenciál, stejně jako rizika pro lidské zdraví či životní prostředí. Nově je bude studovat interdisciplinární tým v programu Houby – nové hrozby i příležitosti (MycoLife – svět …

Klonální rostliny se mohou adaptovat na změny klimatu, aniž by změnily svoji DNA. Umožňuje jim to epigenetická paměť, díky které se dokáží rychleji přizpůsobit měnícím se teplotám, a připravit své potomky změny klimatu. Mezinárodní tým pod vedením vědců Botanického ústavu Akademie věd ČR ukázal poprvé na přírodních populacích, že evoluce …

Jak se chovají jelen evropský, srnec obecný a prase divoké žijící v oblasti, kde se pohybují vlci? Vyhýbá se zvěř místům, kde je vysoké riziko, že se stane kořistí? A jak to v konečném důsledku ovlivňuje vegetaci, a tím i obnovu lesa? Tyto otázky zkoumá tříletý výzkumný projekt České zemědělské …

Sliznatky (Myxini) jsou obratlovci řazení mezi kruhoústě (bezčelistnaté). Jejich nejbližšími příbuznými jsou mihule. Sliznatky ovšem žijí hluboko v moři, takže je známe mnohem méně. Jako u jediné větší skupiny obratlovců zatím jejich zástupce neměl sekvenován genom. To se nyní změnilo. Sekvenační projekt je dílem mezinárodního vědeckého týmu zahrnujícímu více než …

To, že se vědci nesmí spokojit s vžitými předpoklady, opět potvrdili výzkumníci z CEITEC Masarykovy univerzity zabývající se výzkumem telomerázové ribonukleové kyseliny (TR), která hraje významnou roli při doplňování DNA na koncích chromozómů. Pro výkon této funkce je klíčové, aby část TR, podle které se doplňují konce chromozomů, byla jednovláknová …

Ať už nervové soustavy zpočátku dělaly cokoliv, přechod z ediakaru do kambria znamenal nový režim chování živočichů a těla, která to umožnila. Organismy si novým způsobem vzájemně zkřížily životní cesty, obzvláště ve vztahu predátora a kořisti. Strom se dál větvil, několik mozků se zvětšilo a povstaly dva experimenty s velmi …