Archiv článků: botanika

Obrovská úspora peněz a času, zefektivnění vědeckého bádání a rychlejší šlechtění zemědělských plodin – to jsou hlavní přínosy metody, která zjednodušuje a usnadňuje izolaci genů rostlin. Vyvinuli ji vědci z olomoucké laboratoře Ústavu experimentální botaniky AV ČR ve spolupráci se zahraničními partnery, švýcarskou Universität Zürich a anglickým vědeckým ústavem John …

Kdo by neměl rád květiny? Lidé je mají v oblibě napříč mnoha kulturami, ostatně jsme si pro tuto zálibu vymysleli i krásné slovo – fytofilie neboli láska k rostlinám. Pěstujeme si je v nejrůznějších variacích a kombinacích doma i na zahrádkách, malujeme je na porcelán, šperky nebo obrazy a snad …

Lišejníky se jako ukázkový případ symbiózy zkoumají nějakých 150 let, teprve nyní ale výzkumníci z University of Montana a Purdue University objevili, že významnou roli v nich hrají i kvasinky, které okem pochopitelně nevidíme. Při studiu lišejníků se dle autorů nového výzkumu ukázalo, že i ty, které tvoří stejný druh …

Studie mezinárodního týmu biologů v časopise ze skupiny Nature ukazuje, že schopnost samooplození pomáhá rostlinám šířit se po světě. Studie pod vedením ekologů z Universität Konstanz Mialy Razanajatovo a Marka van Kleunena, na které se podíleli i dva čeští výzkumníci z Botanického ústavu AV ČR Petr Pyšek a Jan Pergl, …

Rez kávová se objevila v polovině 19. století v Keni a v roce 1867 zničila 96 % kávových plantáží na Srí Lance. Této chorobě jsme se však nenaučili bránit, a tak další velká epidemie zasáhla v roce 2012 Jižní Ameriku a Karibik. Středoameričtí odborníci proto nyní zkoumali, jak využít jaderné …

Téměř polovina všech komerčně pěstovaných odolných odrůd ovocných stromů v Evropě pochází z Ústavu experimentální botaniky AV ČR, kde se vědci věnují šlechtění jabloní už více než padesát let. Chutné plody a především odolnost proti některým vážným chorobám, hlavně strupovitosti, přispívají k rostoucímu věhlasu populárních odrůd jabloní. Ročně se na …

Jak to, že rostliny některých druhů žijí i tisíce let, a přesto u nich nedochází k masivním mutacím, které by způsobovaly rychlejší stárnutí a zásadní změnu genomu, zkoumají biologové už řadu let. Čím déle totiž rostlina žije, tím více mutací by měla její DNA obsahovat. Délka života rostliny má však …

Vědci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci si připsali další objev nového druhu rostliny z rodu Thismia v sultanátu Brunej na ostrově Borneo. Je jí Thismia inconspicua, kterou ekologové našli v tropickém pralese na počátku loňského roku. Jedná se o již třetí druh z rodu, o jehož přítomnosti v …

Světově unikátní jinan dvoulaločný objevili vědci z Ústavu botaniky a zoologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity (PřF MU). Mezi několika semenáčky tohoto stromu, které vyrostly v Botanické zahradě PřF MU, náhodou našli jeden, který má proti běžným dvěma sadám chromozomů sady čtyři. Tento takzvaný tetraploid je mezi jinany a jejich příbuznými …

Jednu z nejpodivnějších rozmnožovacích strategií na světě vynalezly růže ze skupiny dobře známé růže šípkové (Rosa canina agg.). Abychom celý jedinečný systém pochopili, budeme se muset ponořit až na úroveň jednotlivých chromozomů. Právě na způsobu jejich rozchodu pomocí zvláštně pozměněné meiózy celá záhada spočívá. V diploidní buňce šípkové růže nalezneme …