Tag Archives: botanika

Rovnováha místo rychlosti: jak rostliny řídí své rozmnožování

Úspěšné oplození rostlin závisí na rychlém růstu pylové láčky – drobné trubici, která dopravuje samčí pohlavní buňky k vajíčku. Vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy spolu s francouzskými kolegy nyní objasnili, jak rostliny tento proces regulují. Popsali roli proteinu eIF3E, který udržuje optimální …

Read More »

Nadbytečné chromozomy si řídí vlastní eliminaci

U některých druhů se vedle běžné sady chromozomů vyskytují i takzvané B chromozomy… Genom rostliny není tak neměnný, jak se dosud zdálo. Vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR poprvé detailně popsali, jak divoký čirok dokáže během vývoje embrya cíleně odstraňovat takzvané B chromozomy – nadbytečné části dědičné informace. …

Read More »

Odhalili nový mechanismus růstu vodivých pletiv

Polyamin může cíleně regulovat genovou expresi přímo na ribozomu. Zcela nový mechanismus, který rostlinám umožňuje formovat vodivá pletiva pro efektivní transport vody a živin, zveřejnil prestižní vědecký časopis Science. Na výzkumu vedeném Univerzitou v Cambridge a Univerzitou v Helsinkách se podíleli i vědci z CATRIN Univerzity Palackého v Olomouci (UP) …

Read More »

Karpatské lesostepní louky

Pokud se máme uceleně vyjádřit k možným příčinám mimořádné diverzity karpatských lesostepních luk na malé škále, je na místě shrnout dosud předložené hypotézy. Na nejobecnější úrovni byly navrženy desítky mechanizmů umožňujících koexistenci druhů a tím zvyšujících lokální druhovou bohatost [105, 242, 347, 375]. Pokud se týká konkrétně karpatských lesostepních luk, …

Read More »

Bílý buk z Moravského krasu: jak může strom žít 30 let bez fotosyntézy

Český vědecký tým zaujal mimořádný buk albín z Moravského krasu. Metr vysoký strom postrádá chlorofyl a přestože nefotosyntetizuje, roste zhruba třicet let. Odborníci se zaměřili na zdroje, ze kterých strom získává cukry, aby přežil. Výsledky publikovali v časopise Tree Physiology. Buk na Blanensku nemá jediný zelený list, přitom zelené barvivo v listech …

Read More »

Popsali nový mechanismus obrany rostlin proti solnému stresu

Protein RACK1A představuje významný regulační uzel antioxidační obrany. Vědci z katedry biotechnologií Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (PřF UP) popsali nový molekulární mechanismus pomáhající rostlinám vyrovnat se se solným stresem, který přispívá k degradaci půdy a zemědělcům v Evropské unii ročně způsobuje miliardové ztráty. Objev olomouckých vědců se týká …

Read More »

Na Moravě objevili unikátního křížence lakušníků

Tým českých vědců dosáhl významného posunu v pochopení evoluce rostlin. V zatopených pískovnách na střední Moravě se jim podařilo identifikovat unikátního křížence lakušníků, který představuje dosud chybějící článek v našem poznání toho, jak v přírodě vznikají nové druhy. Tento objev potvrzuje dlouholeté teoretické předpoklady o raných fázích evolučních procesů v této skupině …

Read More »

Podporují v rostlinách produkci bílkovin a protirakovinných látek

U okřehku jde o zvýšení obsahu bílkovin, u vesnovky na produkci sulforafanu. Vědecký tým ze Zahradnické fakulty se zaměřuje na pěstování speciálních kultur – okřehku a vesnovky obecné, v nich se snaží stimulovat vyšší produkci některých látek, díky čemuž může být surovina využitelná pro produkci nutričně bohatších potravin. Ani jedna …

Read More »

Rostlinné buňky dokážou růst i bez přísunu klíčového hormonu

Překvapivý genetický mechanismus umožňuje buněčným kulturám tabáku růst a dělit se i bez přidávání jinak nezbytného hormonu auxinu. Týmy z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR a z Katedry experimentální biologie rostlin Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy popsaly, jak buňky tuto schopnost získávají. Studie představuje příklad „evoluce ve zkumavce“, kdy buněčné …

Read More »

Jak rostlinné buňky spouštějí životně důležité procesy

Vědci detailně popsali úplný začátek rostlinné endocytózy – jednoho z nejdůležitějších procesů, který buňkám umožňuje přijímat látky z okolního prostředí. Na výzkumu spolupracovali badatelé z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR, z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a z několika belgických institucí. Objev publikovaný v časopise Nature Plants může v budoucnu …

Read More »