Archiv článků: cern

Co když se velké fyzikální experimenty neuskuteční?

Mám obavy, že nebudu znát odpovědi na otázky, na kterých mi záleží. Bojím se, že lidstvo postupně ustoupí od velkých a dlouhodobých investic do výzkumů, které ovšem mají klíčový význam, pokud máme zodpovědět složité (a často abstraktní) vědecké otázky. Zásadní experimentální věda bude vždy balancovat na hraně toho, co je …

více »

Potvrzeno: Higgsův boson se rozpadá na kvarky b

Za objev Higgsova bosonu byla již udělena Nobelova cena, nyní v CERNu měli také prokázat očekávaný rozpad této částice. Experimenty byly uskutečněny na velkém urychlovači LHC v rámci experimentů Atlas a CMS a vyžadovaly srážky částic o energiích 7, 8 a 13 TeV. Higgsův boson se má se podle standardního …

více »

Experiment na srážeči protonů s antiprotony v CERN UA-2

Paměti kosmika: Láska k antiprotonům a objev top kvarku. Carlo Rubbia na experimentu NA-4 působil od jeho začátku až do roku 1983, kdy se stal mluvčím jednoho ze dvou experimentů, UA-1, které probíhaly na nově vybudovaném srážeči protonů s antiprotony v CERN SuperProtonSynchrotronu. Spolu s jeho hlavním tvůrcem Simonem van …

více »

Asymetrie u antiprotonu se nekoná

autor Continentaleurope, zdroj: Wikipedia, licence obrázku GFDL

Fyzikové v rámci projektu BASE přesně měřili některé vlastnosti protonu a antiprotonu. Závěr studie publikované v Nature zní – žádná asymetrie mezi hmotou a antihmotou stále nebyla zjištěna. Nadnárodní projekt BASE se tentokrát soustředil na měření magnetických vlastnosti protonu a antiprotonu, konkrétně tzv. faktoru g. Hodnota této veličiny pro antiproton …

více »

Temné fotony – může něco takového vůbec existovat?

Credit: (c) NASA/JPL-Caltech/DSS

Temná hmota nemusí s tou běžnou interagovat pouze gravitačně, ale působení mohou zprostředkovávat i hypotetické částice označované jako temné fotony. Experiment NA64, který probíhá v rámci CERNu na zařízení SPS (Super Proton Synchrotron), pátrá právě po temných fotonech. Podobně jako foton je částice zprostředkující elektromagnetickou sílu, temné fotony by byly …

více »

Studenti ČVUT dodali mlžnou komoru do CERNu

Studenti Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze Ondřej Zbytek a Ondřej Svoboda spolu s Valerym Mezentsevem z Vysoké školy ekonomické v Praze vyvinuli pro Evropskou organizaci pro jaderný výzkum (CERN) celosvětově nejvyspělejší mlžnou komoru. Zařízení vzniklo v rámci start-up Nebulo a od června letošního roku si jej mohou prohlédnout návštěvníci výstavy …

více »

100 Gb/s do sítě Géant

Sdružení CESNET zajistilo pro tuzemskou vědu a výzkum přímé fyzické spojení o rychlosti 100 Gb/s s nejvýkonnější infrastrukturou současnosti – panevropskou sítí GÉANT. Dosavadní rychlost připojení dosahovala 30 Gb/s, což už vědcům nepostačovalo, ve špičkách docházelo k vysoké saturaci. Více než trojnásobné zrychlení ale není jedinou technologickou výhodou. Na rozdíl …

více »

První společný výsledek z urychlovačů LHC a Tevatron

Vědci pracující na předních světových částicových experimentech spojili své síly, zkombinovali svá data a vyprodukovali první společný výsledek z urychlovačů Tevatron a LHC, předchozího a současného nejvýkonnějšího urychlovače na Zemi. Badatelé z experimentů ATLAS, CDF, CMS a DZERO ohlásili 19. března na mezinárodní fyzikální konferenci Rencontres de Moriond v Itálii …

více »

Higgsův boson je lehčí než 152 GeV/c2

Fyzikové z kolaborací CDF a DZero – experimentů na proton-antiprotonovém urychlovači Tevatron v americkém výzkumném centru Fermi National Accelerator Laboratory (Fermilab) v Batávii – publikovali dvě zprávy týkající se hledání Higgsově bosonu. Nejnovější měření hmotnosti W ukazují, že Higgsův boson je lehčí než 152 GeV/c2. Přímé pátrání po Higgsově bosonu …

více »

Simulace velkého třesku v CERNu

Na největším fyzikálním experimentu všech dob, při kterém evropští vědci v těchto dnech za mimořádné pozornosti světových médií napodobují podmínky v počátcích rozpínání vesmíru, se podílejí i čeští odborníci. Pomocí datových spojení vybudovaných akademickým sdružením CESNET se data z experimentu přenášejí do výpočetního střediska v Praze s minimální časovou prodlevou. …

více »