Archiv článků: černé díry

V následujícím přehledu najdete top roku na Sciencemagu – články seřazené dle čtenosti a tedy mezi čtenáři nejoblíbenější, alespoň z jednoho úhlu pohledu. Dlužno však dodat, že prakticky všechny texty v tomto top se mezi nejčtenější dostaly proto, že je vybral Google. A to občas přímo do českých Google News, …

Jak mohly superhmotné černé díry narůst do takových rozměrů už v rané fázi vývoje vesmíru? Astronomové využívající dalekohled ESO/VLT pozorovali rezervoáry chladného plynu obklopující jedny z nejmladších galaxií ve vesmíru – galaxií, které v současnosti vidíme tak, jak vypadaly před 12,5 miliardami let . Tato plynná hala jsou bohatou zásobárnou …

V poslední době se podařilo změřit hmotnosti několika obřích černých děr v centrech galaxií, tyto výsledky přinášejí ale současně určité problémy. Vědci proto přišli s novou metodou, která k vážení černých děr využívá „globálních“ vlastností celé galaxie a jejího okolí. Letos na jaře byl pořízen vůbec první snímek supermasivní černé …

Dosud nejhmotnější známá černá díra vydá prý za asi 40 miliard (billions) Sluncí. Což současně znamená asi 2/3 hmotnosti všech hvězd v Mléčné dráze – takto řečeno to zní ještě impozantněji. Takovou hmotnost změřili u objektu v jádru kupy (cluster) galaxií Abell 85. Co se týče velikosti (poznámka PH: míněno …

Odpověď je zdánlivě jednoduchá, za vysokoenergetické záření v okolí černých děr a neutronových hvězd jsou odpovědné především elektrony pohybující se někdy až téměř rychlostí světla. Jenže až dosud si vědci nebyli úplně jistí tím, jaký přesně mechanismus elektrony tak urychluje. Luca Comisso a Lorenzo Sironi z Columbia University a jejich …

Je to samozřejmě možnost naprosto hypotetická, ale ze simulací prý vyplývá, že by planet kolem obřích černých děr mohlo být mnoho a až do vzdálenosti 10 světelných let. Kde se planety u černých děr vůbec vezmou? Vždyť i naše Slunce zakončí svou fázi hvězdy hlavní posloupnosti celkem kataklyzmaticky, černé díry …

Galaxie včetně Mléčné dráhy mívají ve svém středu supermasivní černé díry s hmotnostmi mezi miliony až stamiliony Sluncí. Dvojice takových černých děr jsou ještě poměrně běžné, trojice už velkou vzácností. V galaxii NGC 6240 je tomu ale právě tak, což ukazuje na zajímavé procesy probíhající při vzniku této galaxie. NGC …

Po hledání nejmenší černé díry se vědci zaměřili i na zkoumání největších z nich. Tyto objekty se nacházejí v jádrech galaxií, nejde ovšem o závěrečná vývojová stadia hvězd – alespoň ne výhradně. Viz také: Nejmenší černá díra má jen 3,3 hmotnosti Slunce Černé díry mohou vznikat i jinými způsoby soustředění …

Hvězdy určité hmotnosti se na konci svého vývoje zhroutí do neutronové hvězdy, ty hmotnější vytvoří černou díru. Příslušný limit ale přesně neznáme. Maximální velikost neutronové hvězdy udává Tolmanova–Oppenheimerova–Volkoffova mez; její velikost se odhaduje na 3–5 hmotnosti Slunce. Astronomové (hlavní autor studie publikované v Science je Todd Thompson z Ohio State …

Čínští fyzici změřili rychlost plynu směřujícího k obří černé díře uvnitř kvazaru a potvrdili, že plyn pochází z okolního prachového prstence. Ačkoli byly kvazary objeveny už koncem padesátých let minulého století na prvních rádiových mapách oblohy, přesný mechanismus jejich fungování dosud není úplně prozkoumán. Tyto objekty obvykle září mnohem jasněji …