Archiv článků: chemie

Podivná aromatická sloučenina: 5 atomů, 2 pí elektrony

Jaké minimum delokalizovaných π elektronů může mít aromatická sloučenina? Vezmeme-li si jako podmínku Hückelův vzorec 4n+2, pak minimum jsou dva elektrony. Takové sloučeniny, respektive radikály známe. A teď druhá otázka: Jaké je maximum atomů v kruhu, aby 2 elektrony stačily zajistit aromatičnost? Dosud se myslelo, že 4. Profesor chemie Robert …

více »

Navrhli nový systém pro výrobu vodíku umělou fotosyntézou – fotolýzou vody

Foto: © Oleksiy Mark / Dollar Photo Club

Nejjednodušší způsob získávání vodíku je fotolýza vody, tedy umělá verze prvního kroku fotosyntézy. Samozřejmě lze postupovat ve dvou krocích, přeměnou sluneční energie na elektřinu a vodu pak rozkládat elektrolýzou, ale žádná z konverzí energie nemá 100% účinnost, takže obecně je efektivnější postup s co nejméně přeměnami. Na Vídeňské technické univerzitě …

více »

Navrhli protijed na oxid uhelnatý

Co se dá dělat při otravě oxidem uhelnatým? Moc toho není. Základní léčbou je kyslík. Ovšem oxid uhelnatý se k hemoglobinu váže s mnohem vyšší afinitou než molekula kyslíku. Na vzduchu je ke snížení koncentrace CO v krvi na polovinu potřeba 4-6 hodin. Je samozřejmě možné nechat člověka dýchat stoprocentní …

více »

Výroba vodíku solárním rozkladem vody na skle

Maximalizovat efektivitu a minimalizovat náklady při výrobě vodíku pomocí solárního rozkladu vody – právě o to se snaží tým vědců pod vedením Zdeňka Hubičky z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR. Cílem výzkumu je pokrýt zařízení vyrábějící vodík vrstvou citlivou na světlo s dokonalými vlastnostmi tak, aby při osvětlení vyrábělo nejvyšší …

více »

Proč má Charon na pólu červenou čepičku?

Charon, měsíc Pluta, se vyznačuje zajímavou červenou čepičkou na severním pólu. Vědci ze Southwest Research Institute zkombinovali data z mise NASA New Horizons s novými laboratorními experimenty a modelováním, čímž se pokusili určit jak složení čepičky, tak i mechanismus jejího vzniku. Od objevu čepičky v roce 2015 se předpokládalo, že …

více »

Alternativa mokré chemie: benzenové kruhy se snadno spojily na povrchu zlata

Chemické syntézy v kapalinách a plynech probíhají v trojrozměrném prostoru, atomy a molekuly se zde srážejí náhodně. Na povrchu zlata v podmínkách ultravysokého vakua se sousední molekuly naproti tomu „potkávají“ s mnohem vyšší pravděpodobností. Díky tomu lze tímto způsobem uskutečnit i reakce, které by v kapalinách vůbec neprobíhaly. Další výhodou …

více »

Reakce oxidu siřičitého v atmosféře Venuše život nedokazuje

Otázka možného života v mracích Venuše se opět dostala do centra vědeckého zájmu. Tentokrát se astrobiologové soustředili na otázku, zda by s životem nemohlo souviset neobvyklé chování sloučenin síry (v minulých studiích na toto téma byl centrem úvah např. fosfan PH3). Žádné signatury nějak přesvědčivě naznačující život se však nakonec …

více »

Jedinečný molekulární CODE aneb Paramagnetické kódování molekul

S bezkontaktními RFID čipy se dnes běžně setkáváme v řadě výrobků, ale lze podobnou technologii realizovat na molekulární úrovni? Odpověď zní: ano. Princip molekulárního kódování vytvořený Miloslavem Poláškem a jeho týmem z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR představuje novou metodu na pomezí světa chemie a moderních technologií. Článek …

více »