Archiv článků: chemie

Výzkumníci z Oak Ridge National Laboratory navrhli nový kompozit na bázi křemičitého písku, který se hodí pro aditivní výrobu 3D tiskem, konkrétně technikou nastřikování pojiva (binder jett printing). Kompozit umožňuje vytvářet struktury se složitou geometrií a vysokou pevností a je rozpustný ve vodě. Studie publikovaná v časopise Nature Communications demonstruje …

Objev učiněný sondou Juno na oběžné dráze Jupiteru nyní možná vyřešil dlouholetou záhadu týkající se Uranu a Neptunu – totiž kde se schovává amoniak? V atmosféře Uranu a Neptunu je totiž mnohem méně čpavku než v případě Jupiteru a Saturnu. Všichni plynní obři přitom vznikli ze stejného materiálu, takže i …

Nejpravděpodobnějšími producenty fluoru jsou Wolf-Rayetovy hvězdy – velmi hmotné stálice, které žijí pouze několik milionů let. Pomocí radioteleskopu ALMA, jehož evropským partnerem je ESO, nalezl tým astronomů fluor v galaxii vzdálené 12 miliard světelných let. Jejímu světlu tedy trvalo 12 miliard let, než dolétlo až k nám. V takto daleké …

Hybridní organicko-anorganické perovskity („základní“ perovskit je oxid vápenato-titaničitý CaTiO3) již dosáhly na fotovoltaickou účinnost přes 25 % (proud vygenerovaný solárním článkem vs. přijatá energie). Převládá názor, že organické molekuly v materiálu mají zásadní význam pro dosažení vyššího výkonu, protože potlačují rekombinaci nosičů elektrického náboje způsobovanou defekty. Při rekombinaci část nosičů …

Předpokládáme-li na počátku pozemského života existenci RNA světa, celkem si tím omezujeme možné prostředí vzniku života. RNA totiž pro své skládání vyžaduje roztoky, kde je poměrně velká koncentrace iontů hořečnatých a naopak malá iontů sodných. To zrovna neodpovídá prostředí podmořských vývěrů, které dnes z hlediska vzniku života favorizujeme. Více sodíku …

Nylon typu 6-6 (polyamid 6.6) má řadu výhodných vlastností, je pevný, trvanlivý a odolný vůči povětrnostním vlivům. Problém je, že při jeho výrobě se používá jako katalyzátor zinek, jehož zásoby se rychle ztenčují – podle některých odhadů ho zbývá tak na půl století až století. Zinek funguje jako katalyzátor a …

Barbarští řemeslníci ve 2. století našeho letopočtu při výrobě forem pro následné odlévání kovových předmětů cíleně využívali ozokerit – zemní vosk, který byl na území dnešní Moravy zřejmě importován ze severní nebo východní části Evropy. Vyplývá to z analýzy forem nalezených v několika moravských lokalitách, na které se kromě archeologů …

Molekulu H3+, neboli protonovaný vodík (molekula H2 + proton), jsme dosud znali skoro jen z mezihvězdného prostoru. Vzniká a existuje zde jen za extrémních podmínek – velmi nízkých teplot a nepřetržitého záření. Molekula se skládá ze tří protonů uspořádaných v rovnostranném trojúhelníku a dvou elektronů. Možná jde jen o kuriozitu, …

Vědět, k jakým produktům povede určitá chemická reakce, má zásadní význam pro návrh ekologicky přijatelného postupu v chemické syntéze. Vědci z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR formulovali novou teorii umožňující rozvětvené chemické reakce předpovídat. Vyvinuli také metodu, jak syntézu prvků nasměrovat k co nejefektivnějšímu, i pro životní prostředí …

Nové látky vznikají sloučením neutrálních klastrů s elektronově bohatými karbeny a následnou reakcí s kyselinou. Chemikům z Univerzity Pardubice se společně s kolegy z Akademie věd podařilo připravit kladně nabité karborany. Tyto sloučeniny boru, vodíku a uhlíku v této formě dosud nikdo na světě nedokázal získat. Jejich vznik totiž popírá …