Archiv článků: chemie

Atmosféra Titanu nás může poučit i o dávné Zemi

Srovnávat současný Titan se Zemí před miliardami let má samozřejmě jen omezený smysl. Na Zemi nikdy nepršel metan, na Titanu neprší voda. Eventuální život na povrchu Titanu by fungoval v jiných podmínkách, vznikal jinými mechanismy a měl by jinou chemii (i když i na Titanu může někde pod povrchem existovat …

více »

Aerosoly vznikají hned nad mořem, může za to jód

Vědci z CERNu v rámci projektu CLOUD ukazují, že kyselina jodičná HIO3 podstatně přispívá k tvorbě atmosférických aerosolů. Zajímavé je, že ty podle nového výzkumu vznikají už těsně nad hladinou oceánu, kde se voda vypařuje a obě skupenství se stýkají. Experiment CLOUD studuje, jak za přesně řízených atmosférických podmínek dochází …

více »

Stabilizovali borofen na borofan, nepotřebuje vakuum

Borofen, tedy atomární vrstva bóru, by oproti grafenu mohl nabízet některé výhodnější vlastnosti, je např. lehčí, pružnější a pevnější. Jenže až dosud využití tohoto 2D materiálu zásadně omezovala jeho nestabilita – vyžadoval ultravysoké vakuum, protože na vzduchu dochází k okamžité oxidaci. Výsledný materiál pak již např. není elektricky vodivý a …

více »

Strieborné nanočastice za využitia lišajníkov získali vedci mletím

Vedci zo Slovenskej akadémie vied a Univerzity Pavla Jozefa Šafárika v Košiciach dokázali s využitím mechanochémie syntetizovať za pomoci lišajníkov strieborné nanočastice s antibakteriálnou aktivitou. Prekonali tak problém s nerozpustnosťou metabolitov lišajníkov vo vode, čo bránilo ich použitiu na klasickú syntézu. Ich inovatívny prístup ocenili aj editori prestížneho vedeckého časopisu. …

více »

Elektrochemická výroba křemíku nabízí úsporu energie

Křemík se obvykle vyrábí z křemene redukcí uhlíkem, v obloukové peci a za vysoké teploty (asi 1 700 °C). Následují pak další úpravy dle toho, zda vyžadujeme křemík monokrystalický, nebo nakolik potřebujeme materiál čistý. Pro použití v elektronice bývají nároky na vlastnosti křemíku a tedy i na jeho další úpravy …

více »

Šanta kočičí odpuzuje komáry

Proč jsou kočky i další kočkovité šelmy tak posedlé šantou kočičí? Jednoduchá odpověď zní: protože se jim to líbí a vyvolává to v nich stavy euforické až možná halucinační, respektive připomínající lidskou opilost. Lze se ale dál ptát, zda je to celé náhoda, nebo zde zde neexistuje i nějaký hlubší …

více »

Algoritmus z ČVUT urychlí laboratorní testy na COVID-19

S tím, jak se laboratorní systémy vyvíjí, roste výrazně i jejich složitost. Vědci z Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky (CIIRC) ČVUT v Praze vytvořili unikátní algoritmus, který dokáže nalézt optimální nastavení laboratorního systému tak, aby vyhodnotil co nejvíce vzorků v co nejkratším čase. Pro pacienty to znamená, nejen že laboratoř …

více »

K čemu je DNA složená do kvádrů

Pod pojmem DNA si asi většina lidí v první řadě představí dvoušroubovici, nejznámější strukturu, kterou DNA zaujímá. Kromě dvoušroubovice však existují i jiné alternativní struktury DNA, které hrají důležitou roli v biologii buňky. Jednou z takových struktur jsou guaninové kvadruplexy, zkráceně G-kvadruplexy, které se vytvářejí v oblastech DNA bohatých na …

více »

Přímá přeměna metanu na metanol má šanci prosadit se v průmyslu

Ve světě chybí levná technologie na zpracování těženého metanu a současně významně roste poptávka po metanolu. Transfer nové kompaktní metody přeměny metanu na metanol, kterou vyvinul tým vědců z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského Akademie věd ČR pod vedením Jiřího Dědečka, má velkou šanci na uplatnění v průmyslu. Na prvním Transfera Technology …

více »

Kolem flerovia nenašli žádný ostrov stability

periodická tabulka

Flerovium, Fl, je prvek s protonovým číslem 114 objevený, respektive připravený v Dubně. V 60. letech 20. století Sven-Gösta Nilsson z Lund University (i jiní fyzikové) přišel s tím, že zrovna kolem tohoto (tehdy ještě neznámého a nepojmenovaného) prvku by se mohl nalézat hypotetický ostrov stability. 114 je pro protony …

více »