Archiv článků: chemie

Do vylepšení parametrů Li-Ion akumulátorů se dnes dnes investují obrovské prostředky. Jedním z nápadů je použít namísto grafitové anody nanokompozit na bázi olova. Eungje Lee a Christopher Johnson z Argonne National Laboratory (spadá pod americké ministerstvo energetiky) a jejich kolegové navrhli strukturu, kde jsou nanočástice olova vloženy do uhlíkové matrice …

Isopren C5H8 je nenasycený rozvětvený uhlovodík, který na Zemi vzniká prakticky výhradně činností živých organismů nebo při průmyslových výrobách (zpracování ropy). Podle studie vědců z Massachusetts Institute of Technology by právě tato molekula mohla být velmi nadějným signálem při průzkumu exoplanet. Studie považující isopren za dosud neuvažovaný signál svědčící pro …

V archeanu, období před 4–3,2 miliardami let, kdy na Zemi začínal život, mohla být naše planeta vodním světem. Množství vody na povrchu bylo větší než dnes ne v důsledku toho, že by Země mezitím o tolik vody přišla, ale kvůli vyšší teplotě zemského pláště. I když většina vody na Zemi …

Srovnávat současný Titan se Zemí před miliardami let má samozřejmě jen omezený smysl. Na Zemi nikdy nepršel metan, na Titanu neprší voda. Eventuální život na povrchu Titanu by fungoval v jiných podmínkách, vznikal jinými mechanismy a měl by jinou chemii (i když i na Titanu může někde pod povrchem existovat …

Vědci z CERNu v rámci projektu CLOUD ukazují, že kyselina jodičná HIO3 podstatně přispívá k tvorbě atmosférických aerosolů. Zajímavé je, že ty podle nového výzkumu vznikají už těsně nad hladinou oceánu, kde se voda vypařuje a obě skupenství se stýkají. Experiment CLOUD studuje, jak za přesně řízených atmosférických podmínek dochází …

Borofen, tedy atomární vrstva bóru, by oproti grafenu mohl nabízet některé výhodnější vlastnosti, je např. lehčí, pružnější a pevnější. Jenže až dosud využití tohoto 2D materiálu zásadně omezovala jeho nestabilita – vyžadoval ultravysoké vakuum, protože na vzduchu dochází k okamžité oxidaci. Výsledný materiál pak již např. není elektricky vodivý a …

Vedci zo Slovenskej akadémie vied a Univerzity Pavla Jozefa Šafárika v Košiciach dokázali s využitím mechanochémie syntetizovať za pomoci lišajníkov strieborné nanočastice s antibakteriálnou aktivitou. Prekonali tak problém s nerozpustnosťou metabolitov lišajníkov vo vode, čo bránilo ich použitiu na klasickú syntézu. Ich inovatívny prístup ocenili aj editori prestížneho vedeckého časopisu. …

Křemík se obvykle vyrábí z křemene redukcí uhlíkem, v obloukové peci a za vysoké teploty (asi 1 700 °C). Následují pak další úpravy dle toho, zda vyžadujeme křemík monokrystalický, nebo nakolik potřebujeme materiál čistý. Pro použití v elektronice bývají nároky na vlastnosti křemíku a tedy i na jeho další úpravy …

Proč jsou kočky i další kočkovité šelmy tak posedlé šantou kočičí? Jednoduchá odpověď zní: protože se jim to líbí a vyvolává to v nich stavy euforické až možná halucinační, respektive připomínající lidskou opilost. Lze se ale dál ptát, zda je to celé náhoda, nebo zde zde neexistuje i nějaký hlubší …

S tím, jak se laboratorní systémy vyvíjí, roste výrazně i jejich složitost. Vědci z Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky (CIIRC) ČVUT v Praze vytvořili unikátní algoritmus, který dokáže nalézt optimální nastavení laboratorního systému tak, aby vyhodnotil co nejvíce vzorků v co nejkratším čase. Pro pacienty to znamená, nejen že laboratoř …