Fosfan PH3 prý (v pozemských podmínkách) nevzniká anorganickými reakcemi. Na Zemi ho produkují prakticky výhradně anaerobní organismy typu metanogenů. Logika příslušných oxidačně-redukčních reakcí je podobná jako při vzniku metanu, na rozdíl od metanu by fosfan (fosforovodík) mohl být jako marker života mnohem přesvědčivější. Vědci z MITu přitom tvrdí, že pokud …
více »Vztah sodíku a draslíku mohl hrát roli už při vzniku života
Na počátku života prý mohly fungovat tzv. suché a mokré cykly, respektive hygroskopické (rozplývavé) minerály, které absorbují vodu z různě vlhkého vzduchu a přitom se v ní rozpouštějí. S celou teorií přišli vědci z Saint Louis University, College of Charleston a NSF/NASA Center for Chemical Evolution. V zásadě jde o …
více »Nová technologie pro zkoumání struktury proteinů
Spolupráce dvou pražských výzkumných institucí, Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR a Mikrobiologického ústavu AV ČR, a brněnského startupu CF Plus Chemicals, spin-offu z prestižní švýcarské univerzity ETH Curych, přinesla novou technologii CF LINK k cílené biokonjugaci proteinů a také detailnímu zkoumání jejich struktury. Nedávno publikovaná technologie, která je …
více »Chirální světlo snadno odliší zrcadlové molekuly
Dvě chirální (zrcadlově vůči sobě otočené, levo- či pravotočivé) molekuly se od sebe liší právě jen tím, jak interagují se světlem – a také s jinými opticky aktivními látkami. Z hlediska biochemie a působení v živých organismech je pochopitelně zásadní, o jakou z obou forem se jedná (opačný optický izomer, …
více »Jak chránit 2D materiály proti korozi
Některé 2D materiály se na vzduchu, eventuálně ve vlhkém vzduchu, snadno oxidují, podléhají korozi. Týká se to černého fosforu a dichalkogenidů přechodných kovů, problém to představuje i u těch látek, kde za normálních podmínek probíhá pasivace a tenká vrstva oxidů (hydroxidů apod.) na povrchu chrání zbytek materiálu. Jenže když má …
více »Bourbony se dají poznat podle vyschlé mapy
Bourbony se nechávají zrát v ožehlých dřevěných sudech. V důsledku toho se do nápoje dostane řada látek, které po odpaření zanechají na dně nádoby charakteristický otisk. Výzkumníci z University of Louisville v časopisu Physical Review Fluids navrhují, že jednotlivé značky bourbonu se mapou, která zbude po jejich vyschnutí, liší. 65 …
více »Poprvé připraven polymerní dusík N6
Z azidu sodného (NaN3) v kapalném dusíku lze plazmovým výbojem vytvořit velmi kuriózní molekulu: „polymerní“ dusík N6. Taková molekula by měla obsahovat velké množství energie, která by se z ní uvolňovala při rozkladu na normální dusík N2. Podle autorů výzkumu by se proto N6 mohl využívat pro skladování energie a …
více »Malá krabička určí čerstvost piva
Je na trhu čerstvé pivo? S touto otázkou se nedávno obrátili pivovarníci na vědce z Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského, a.s. a Mendelovy univerzity v Brně. Propojením jejich know-how vznikla unikátní, přesto jednoduchá, rychlá a navíc i levná metoda, kterou lze měřit čerstvost piva přímo v terénu. Novinka pomůže pivovarům …
více »Jak vznikají duny na Titanu: déšť vs. záření
Především na základě dat se sondy Cassini se dosud soudilo, že duny na Titanu vznikají účinkem deště organických látek, respektive že se jedná prostě o uhlovodíky, které napršely a poté zmrzly (myslí se tím delší uhlovodíky než metan a etan, ale i tyto těžší látky se v atmosféře Titanu podařilo …
více »Chemie v levitujících kapkách namísto zkumavky
Chemici na Caltechu se dokázali obejít bez zkumavek, namísto toho provádějí reakce v kapkách levitujících v silovém poli. Jack Beauchamp a jeho kolegové přišli po laboratoři na čipu s konceptem laboratoře v kapce (lab-in-a-drop). Kapka kapaliny se přitom vznáší díky akustické levitaci – pomocí silných ultrazvukových vln se ve sloupci …
více »