Archiv článků: chemie

Zeolity jsou porézní hydratované hlinitokřemčitany s řadou zajímavých vlastností. Pokud do nich zabudujeme částice stříbra, může tento materiál emitovat světlo. Dokonce se o něm uvažuje jako o náhradě žárovek LED nebo fluorescenčních lamp. Možným využitím by byly zobrazovací technologie v medicíně apod. Před 2 lety vědci z Queen Mary University …

Změnou polohy molekuly lze vratně přecházet z magnetického stavu na čistém grafenu do nemagnetického v oblastech dusíkových atomů. Vědci z Regionálního centra pokročilých technologií a materiálů (RCPTM) Univerzity Palackého v Olomouci, Fyzikálního ústavu a Ústavu organické chemie a biochemie (ÚOCHB) Akademie věd ČR v Praze našli nový způsob, jak řídit …

Molekuly kalixarenů obsahují čtyři benzenová jádra propojená do kruhu, takže jejich struktura připomíná kalich (kalix). V pražském Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského se tým vědců kolem profesora Ludvíka v Oddělení molekulární elektrochemie a katalýzy už pět let věnuje zkoumání kalixarenů. Základní struktura kalixarenů představuje stabilní trojrozměrnou „kostru“. Když se na ni …

A také Li-Ion baterie s boritanem… Výzkumníci ze Stannfordu navrhli v Nature Energy nový typ „vodní“ bakterie, která by mohla skladovat energii generovanou slunečními a větrnými elektrárnami či dalšími kolísajícími zdroji. K dispozici je dosud několikacentimetrový prototyp, který nabízí příkon jako dioda LED, nicméně technologii by mělo jít dobře škálovat. …

Tedy nejde o planetu, ale její analogii v nanoměřítku: chemickou strukturu z koule obklopené plochým prstencem. Uvnitř se skrývá fulleren C60, kolem pak kruh ze 6 spojených antracenů. Unikátní na této struktuře má být to, že nejde o „kouli zavřenou v jiné kouli“, ale opravdu v prstenci. 6 antracenů, respektive …

Oganesson je transuran s protonovým číslem 118, snad podobný vzácným plynům. Mezinárodnímu týmu fyziků se pomocí počítačových simulací podařilo předpovědět atomovou strukturu nejtěžšího chemického prvku. Výpočty však zároveň naznačily, že oganesson – jak se prvek nazývá – je ještě daleko záhadnější, než se čekalo. V roce 2002 vytvořil rusko-americký tým …

Molekula vody existuje ve formě dvou „izomerů“, ortho a para – podle toho, zda spiny jader vodíkových atomů mají stejnou nebo opačnou hodnotu. Fyzikální vlastnosti obou těchto forem vody jsou prakticky totožné. Vědci z univerzit v Basileji a Hamburku nyní zkoumali, zda se ortho a para voda nějak neliší z …

Ruthenium (Ru) je po železu, kobaltu a niklu čtvrtým prvkem, který je feromagnetický i při pokojové teplotě. Díky tomu by tento prvek mohl najít uplatnění např. v počítačových discích a pamětech na bázi spintroniky, v elektromotorech nebo senzorech. Ruthenium je navíc tepelně stabilní a za pokojové teploty se vůbec neoxiduje; …

Vědci učinili průlom v poznání pohybu a struktury iontových hydrátů. Nejrychleji se pohybuje iont sodíku hydratovaný třemi molekulami vody. Čeští vědci ve spolupráci s čínskými kolegy jako první na světě dokázali zobrazit strukturu a měřit pohyblivost iontových hydrátů sodíku, tedy shluků neboli klastrů molekul vody a atomu sodíku, které se …

Mezinárodnímu týmu fyziků se pomocí počítačových simulací podařilo předpovědět atomovou strukturu nejtěžšího chemického prvku. Výpočty však zároveň naznačily, že oganesson – jak se prvek nazývá – je ještě daleko záhadnější, než se čekalo. V roce 2002 vytvořil rusko-americký tým poprvé atom oganessonu. Fyzikální a chemické vlastnosti tohoto prvku se však …