Ionizující záření ve vodě: Kvantový valčík protonu s elektrony Skupina teoretické fotodynamiky na Ústavu fyzikální chemie VŠCHT Praha ve spolupráci s německými a francouzskými kolegy popsala soupeření mezi různými způsoby, kterými se molekuly zbavují energie získané rentgenovým zářením. Práce vyšla v časopise Nature Communications a je pokračováním několikaletého úsilí týmu, díky kterému začínáme rozumět …
více »Modrý fosfor
Fosfor, to jsou úplné omalovánky. Ze školy si pamatujeme jistě alespoň modifikaci bílou a červenou, kromě toho ale existuje i fosfor fialový, černý a světle červený. Černý fosfor nachází i využití jako polovodič, jeho 2D forma zvaná fosforen představuje zajímavou alternativu ke grafenu. A teď přichází na řadu ještě fosfor …
více »Voda: další podivnosti
Ionty H3O+ jsou rychlejší než OH-, co z toho může vyplývat? Zajímavosti o těžké vodě. Jak víme z učebnic chemie, v čisté vodě se v malé míře vyskytují ionty H3O+ a OH-. Na jejich chování se zaměřila studie vědců z New York University. Oba ionty prý mají rozdílnou pohyblivost, mj. …
více »Protékající měď inspirací pro superionické baterie
Superionické krystaly představují zajímavou fázi hmoty. Napohled (nebo při uchopení do ruky) vypadají jako pevná látka a drží si svou krystalovou mřížku. To se však týká pouze části atomů, jiné v mřížce téměř volně protékají jako kapalina. Takže zřejmě existuje např. exotická fáze ledu, tzv. superonický led, kde mezi nehybnými …
více »Supravodivé hydridy uranu s podivnými chemickými vzorci
Jak si stojí v současnosti vysokoteplotní (spíše v uvozovkách) supravodivost? V elektronice se běžně používá supravodivost při -183 °C, kdy už stačí systém chladit kapalným dusíkem. Nejčastěji se zde uplatňují sloučeniny na bázi YBaCuO nebo LaBaCuO. Podařilo se dosáhnout supravodivosti při teplotě -138 °C. V roce 2015 se došlo k …
více »Štěpení vazby C-H
Vědci popsali dosud neznámý vliv na kinetiku štěpení vazeb mezi uhlíkem a vodíkem. Faktor asynchronicity pomůže například v organické katalýze. Významný americký vědecký časopis Proceedings of the National Academy of Sciences of the United States of America (ve zkratce PNAS), který vydává americká Národní akademie věd, tento týden zveřejnil studii …
více »Jak svítí stříbrné clustery
Zeolity jsou porézní hydratované hlinitokřemčitany s řadou zajímavých vlastností. Pokud do nich zabudujeme částice stříbra, může tento materiál emitovat světlo. Dokonce se o něm uvažuje jako o náhradě žárovek LED nebo fluorescenčních lamp. Možným využitím by byly zobrazovací technologie v medicíně apod. Před 2 lety vědci z Queen Mary University …
více »Řídíme vlastnosti molekul na povrchu uhlíku
Změnou polohy molekuly lze vratně přecházet z magnetického stavu na čistém grafenu do nemagnetického v oblastech dusíkových atomů. Vědci z Regionálního centra pokročilých technologií a materiálů (RCPTM) Univerzity Palackého v Olomouci, Fyzikálního ústavu a Ústavu organické chemie a biochemie (ÚOCHB) Akademie věd ČR v Praze našli nový způsob, jak řídit …
více »Kalixareny přenášejí další molekuly
Molekuly kalixarenů obsahují čtyři benzenová jádra propojená do kruhu, takže jejich struktura připomíná kalich (kalix). V pražském Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského se tým vědců kolem profesora Ludvíka v Oddělení molekulární elektrochemie a katalýzy už pět let věnuje zkoumání kalixarenů. Základní struktura kalixarenů představuje stabilní trojrozměrnou „kostru“. Když se na ni …
více »Škálovatelná baterie vodík-mangan pro efektivní skladování energie
A také Li-Ion baterie s boritanem… Výzkumníci ze Stannfordu navrhli v Nature Energy nový typ „vodní“ bakterie, která by mohla skladovat energii generovanou slunečními a větrnými elektrárnami či dalšími kolísajícími zdroji. K dispozici je dosud několikacentimetrový prototyp, který nabízí příkon jako dioda LED, nicméně technologii by mělo jít dobře škálovat. …
více »