Archiv článků: chemie

Nejdelší vazba mezi atomy uhlíku

Tzv. hyperkovalentní vazba je delší než očekávaná maximální vzdálenost vázaných atomů uhlíku. Délka 1,806 angstromů představuje v rámci organické chemie rekord; obvyklá délka jednoduché vazby C-C je 1,54 angstromů (0,154 nanometrů, angstrom je 10 na -10 metru, 0,1 nm). Rekordní vazba byla pomocí rentgenové analýzy naměřena mezi 2 uhlíky ve …

více »

První 2D polovodič ze superatomů

Periodická tabulka prvků, autor: Cepheus, zdroj: Wikimedia Commons, licence obrázku public domain

Jako superatomy („falešné prvky“) označujeme atomové clustery, které vykazují určité vlastnosti jiných atomů – např. elektrochemické nebo magnetické. Cluster 13 atomů hliníku se chová z pohledu vlastností svých valenčních elektronů jako jód, 14 atomů hliníku zase odpovídá kovům alkalických zemin. Superatomy by mohly podstatně rozšířit i paletu 2D materiálů a …

více »

Pořádně kyselý superionický led

Solkoll, Wikipedia, licence obrázku public domain

Již delší dobu se předpokládá, že za obřích tlaků se led/voda může nacházet ve stavu mezi pevnou a kapalnou fází s volným tokem vodíkových iontů. Už asi před 30 lety se objevily simulace, podle nichž má voda stlačená na 200 GPa zvláštní vlastnosti. Pod teplotou tání (což je při tomto …

více »

Nový algoritmus zrychluje určení struktury biomolekul

3d struktura proteinů, zdroj: Wikipedia, licence obrázku public domain

Výrazný posun a lepší možnosti určování struktury biomolekul, jako jsou bílkoviny či nukleové kyseliny, přináší nový přístup k měření a počítačový algoritmus, který vytvořili Thomas Evangelidis a Kostas Tripsianes z institutu Ceitec Masarykovy univerzity. Práci o zcela nové možnosti automatizovaného vyhodnocování spekter sledovaných bílkovin metodou nukleární magnetické rezonance, která výrazně šetří čas …

více »

Oxidované železo v hlubinách Země

Zdroj: NASA/Wikipedia, licence obrázku public domain

V hloubce 550 km pod povrchem vznikly diamanty, v nichž se podařilo objevit sloučeniny trojmocného železa víceméně odpovídající běžné rzi. V prostředí kyslíkové atmosféry na zemském povrchu je taková forma železa nejčastější, ale tak hluboko v zemském plášti bychom očekávali železo kovové, maximálně ještě dvojmocné. Přitom nález zřejmě není ojedinělý. …

více »

Vlákna z kyseliny hyaluronové

Vědci z Univerzity Pardubice zvláknili kyselinu hyaluronovou. Je základem unikátních krytů ran, které se právě testují. Když se spojí úspěšná česká biotechnologická firma se špičkovými vědci z Univerzity Pardubice, dějí se velké věci. Ze spolupráce dvojice vědeckých pracovníků profesora Radima Hrdiny a docenta Ladislava Burgerta z Fakulty chemicko-technologické Univerzity Pardubice a společnosti Contipro tak …

více »

Jak na kovové pěny

nanotechnologie - atomová struktura, autor: Erwinrossen, licence obrázku public domain

Nanopěna z palladia by se mohla využít k ukládání vodíku i všude tam, kde se hodí nasadit materiály s velmi nízkou hustotou. Novinkou je také výrazné zjednodušení výroby těchto materiálů. Techniku navrhli výzkumníci z University of California, výsledky byly publikovány v Chemistry of Materials. Kovové pěny se speciální strukturou v …

více »

Enzym nitrogenáza umí produkovat i vodík

3d struktura proteinů, zdroj: Wikipedia, licence obrázku public domain

Nitrogenázu využívají některé bakterie pro fixaci dusíku za pokojové teploty. Je to reakce velmi zajímavá, když si uvědomíme, jak je molekula dusíku jinak nereaktivní. Pro přímou „anorganickou“ syntézu amoniaku z prvků potřebujeme vysoký tlak, teplotu a katalyzátory – i když existují i pokusy o jiné cesty (viz také: Výroba amoniaku …

více »

Termochromické povlaky skla s oxidem vanadičitým

Reaktivní naprašování vrstev VO2 ve směsi argonu a kyslíku v magnetickém poli v hustém pulzujícím výbojovém plazmatu za nízkých tlaků. Jedním z důležitých témat Mezinárodní konference o reaktivním naprašování tenkých vrstev, která se konala v plzeňském hotelu Angelo, byla problematika termochromických povlaků na skle, které dokáží samovolně řídit průchod tepelného …

více »

Mnoho druhů ledu: technický sníh i led hořící

Solkoll, Wikipedia, licence obrázku public domain

Hydrát metanu nacházíme ve formě ledu podobné hmoty například na dně hlubokých či chladnějších moří. Při nástupu zimy jsme rybník opustili v okamžiku, kdy se na zamlžené vodní hladině tvoří první led. Teplota, při které existují ve vzájemné rovnováze vodní pára, kapalná voda a led, má výsadní postavení v přírodních …

více »