Archiv článků: chemie

Lewisovy kyseliny jsou látky vážící se na elektronový pár; jde o definici, v níž mezi kyseliny můžeme řadit i sloučeniny neodštěpující vodíkový kationt. Thomas Miller, Brett M. Savoie a Michael A. Webb z California Institute of Technology nyní navrhují, že právě elektrolyty s vlastnostmi Lewisových kyselin by mohly zefektivnit současné …

50. výročí úmrtí Jaroslava Heyrovského, který dosud jako jediný přivezl do naší vlasti Nobelovu cenu za jeden ze tří přírodovědných oborů (chemie – 10. 12. 1959), si připomene jak široká laická veřejnost, tak odborníci z elektrochemie. Jeho život byl ohraničen lety 1890 a 1967 a Prahou. V Praze se totiž …

Speciální polymery jsou materiály užitečné tam, kde je potřeba vysoká odolnost vůči okolním podmínkám – například v motorech. Překážkou v jejich rozšíření byla tradičně náročnost výroby. Napodobováním procesů probíhajících v hlubokých vrstvách Země se podařilo tuto výrobu značně zjednodušit. Stačí k tomu voda a zařízení ze všeho nejvíce připomínající mikrovlnný …

Vědci z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze přišli na nový způsob výroby lékařských stentů. Stenty se v medicíně používají pro zprůchodňování tělních trubic a jejich příprava pomocí dosavadní technologie je poměrně náročná. Své poznatky docent Pavel Novák a inženýr Pavel Salvetr publikovali a nyní se chystají oslovit výrobní firmy. Na …

Nejedná se o překlep v titulku, nemá jít o elektrodu. Jako elektridy se označují iontové sloučeniny, kde aniont představuje samotný elektron, respektive elektrony. Z hlediska elektrického fungování se pak elektridy obvykle podobají vodičům; u některých kovů lze valenční elektrony snadno vytrhnout z obalu z vytvořit z nich mobilní elektronový plyn. …

Elektrony vyletující z ozářeného roztoku v sobě nesou otisk struktury roztoku. V kapalinách byl jev pozorován vůbec poprvé. Společný tým z Helmholtzova centra v Berlíně, Univerzity v Heidelbergu a Vysoké školy chemicko-technologické v Praze poprvé pozoroval nový typ tzv. Augerova děje v kapalné fázi. Jejich práce bude otištěna v březnovém čísle prestižního časopisu Nature Chemistry …

Jaké znáte sloučeniny vodíku a dusíku? Samozřejmě amoniak, dále hydrazin N2H4, někdo si možná vzpomene i na azoimid HN3. Pak je tu ovšem ještě pentazol HN5. Kromě vlastní molekuly se předpokládala i existence jejího aniontu N5-, s atomy dusíku vázanými v pětičlenném cyklu. Vědci z Nanjing University of Science and …

Vzácné plyny jsou extrémně nereaktivní a pro helium to platí dvojnásob. Až dosud se, pokud vůbec, jako jediné sloučeniny helia uváděly látky dosti obskurní: helidy rtuti (zmiňují se HgHe, HgHe2 a HgHe10), kde však šlo spíš o to, že atom helia nacpeme do vnějších elektronových slupek rtuti. (Jak to vypadá …

Autoři výzkumu navrhují speciální rozhraní pro kontakt mezi elektrodami a nitrogenázou; dále je použita hydrogenáza. Syntéza amoniaku z dusíku a vodíku je obrovský žrout energie, jenže dusíkatá hnojiva zatím jinak efektivně vyrábět neumíme. Reakce samotná je sice exotermická, vyžaduje ale katalyzátory, vysokou teplotu (cca 500 °C) a tlak (cca 250 …

Před 335 lety, 4. února 1682, se narodil německý alchymista Johann Friedrich Böttger. Svými pokusy přispěl k odhalení složení tvrdého čínského porcelánu. Rozluštění cenného tajemství mu však slávu ani bohatství nepřineslo, zemřel v bídě v pouhých 37 letech. Do základů přírodních věd zasvětil rodáka z durynského Schleizu Böttgerův otčím. Další …