Archiv článků: chemie

Jak vytvářet vrstvy molekul o zvolené chiralitě

Molekuly se mohou za určitých podmínek stát chirálními po adsorpci na pevný povrch, např. stříbra. Vědci z Fyzikálního ústavu AV ČR a Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR dokázali sledovat chemické přeměny jednotlivých molekul na povrchu stříbra a prokázali přenos chirality v průběhu těchto reakcí. S využitím nejmodernějších metod …

více »

Voda mění barvu jako duha

Solkoll, Wikipedia, licence obrázku public domain

Vědci připravili vodní směsi, které umí velmi rychle měnit barvu v reakci na vnější podněty, například změny magnetického pole, teploty nebo pH. Koki Sano a jeho kolegové z různých japonských výzkumných institucí popsali své výsledky v Nature Communications, kde mluví o tzv. fotonické vodě. Dokáží takto vytvořit suspenzi o jakékoliv …

více »

Šarády s plutoniem

Periodická tabulka prvků, autor: Cepheus, zdroj: Wikimedia Commons, licence obrázku public domain

Největším objevitelem prvků všech dob byl patrně Glenn Seaborg. V roce 1940 vyrobil plutonium, v roce 1944 curium a americium, v letech 1949 a 1950 berkelium a kalifornium a podílel se na objevu několika dalších prvků. Má lepší skóre než William Ramsay, který objevil inertní plyny, a porazil i další …

více »

Ethanol z oxidu uhličitého

Foto: © Oleksiy Mark / Dollar Photo Club

V Oak Ridge National Laboratory, která spadá pod americké ministerstvo energetiky, vyvinuli jakési „obrácené spalování“ lihu. Katalyzátorem této elektrochemické reakce jsou látky obsahující uhlík, dusík a měď, v nanoformách. Energii pro syntézu dodává elektrický proud. Reakce vychází z vodného roztoku CO2 a její výtěžnost je až 63 %. Ne že …

více »

Jak by mohl vypadat život na Titanu

Solkoll, Wikipedia, licence obrázku public domain

Sonda Hyugens na povrchu Titanu zaznamenala i řadu složitých organických látek včetně polyiminů. Vědci z Cornell University nyní v Proceedings of the National Academy of Sciences popisují simulace, jak funguje (mohla by fungovat) chemie na Titanu, až po eventuální vznik místního života. Iminy/polyiminy – látky s dvojnou vazbou CN, v …

více »

Molekulární stroje změní chemii i elektroniku

Objevy letošních nositelů Nobelovy ceny za chemii otevírají zcela novou cestu, jak přistupovat k možnému využití molekul a objektů o velikosti v řádech nanometrů. ČTK to řekl chemik Jan Havlík z Vysoké školy chemicko-technologické. Podle jeho kolegy Filipa Teplého z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR nobelisté sestrojili …

více »

Biomolekuly v klastrech vody

Solkoll, Wikipedia, licence obrázku public domain

Vědci z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR v Praze přišli s novou experimentální technikou, která umožňuje výzkum biomolekul obklopených jen několika málo molekulami vody. Po více než 20 let se v různých experimentech lidé snažili vytvořit paprsky „mikrohydratovaných“ biomolekul ve vakuu. Ale při všech předešlých pokusech se vytvářely …

více »

Nobelova cena za chemii: Molekulární stroje

Solkoll, Wikipedia, licence obrázku public domain

Letošní Nobelovu cenu za chemii získali Francouz Jean-Pierre Sauvage, Brit Fraser Stoddart a Nizozemec Bernard Feringa za design a výrobu miniaturních strojů o velikosti molekul. Oznámila to dnes Královská švédská akademie věd. Biologické molekulární stroje je obecně označení pro proteinové komplexy, které jsou zodpovědné za procesy probíhající v živých organismech. …

více »

Ramanova spektroskopie proti padělatelům umění

Výtvarné umění je lukrativním zbožím, které se na aukcích prodává za stamiliony. Není tedy divu, že padělků je na trhu jako máku a pro kupujícího jde často o bruslení na tenkém ledě. Na znalecké posudky se nelze na sto procent spolehnout, a proto je namístě, aby byla pochybná díla zkoumána …

více »

Křivoklátsko a historie výroby kyseliny sírové

Foto: © Oleksiy Mark / Dollar Photo Club

Zlatavý minerál pyrit, jehož polohy se místy vyskytují v proterozoických horninách, je chemicky disulfid železa. Dříve označoval také jako kyz železný. Břidlicím s pyritem se proto tradičně říkalo kyzové břidlice. Obohacení pyritem v břidlicích dosahuje někde jen několika, ale jinde dokonce desítek procent celé horniny. V blízkém okolí těles podmořských vulkanitů, spilitů, jsou …

více »