Archiv článků: chování

Mořské vydry používají nástroje celkem jednoznačně k tomu, aby se dostaly k potravě, smysl jejich počínání nevzbuzuje další otázky. Jenže i různé druhy říčních vyder si hrávají s kameny, alespoň v zoologických zahradách. Proč to vůbec dělají? Zůstaňme u chování vyder v zajetí. Vědci z University of Exeter nyní podrobně …

Jak lovečtí psi nacházejí cestu zpět? Nový výzkum ukazuje, že jsou toho schopni i v prostředí, které dosud neznali. Někdy se vracejí po vlastní stopě, někdy využívají orientaci podle magnetického pole – což může znamenat výrazné zkrácení trasy. Zajímavé je, že při použití druhé metody (tzv. scoutingu) psi zahajují krátkým …

Je-li A větší než B a B větší než C, pak C nemůže být větší než A. Tedy míněno v reálném světě, nikoliv ve speciálních formálních systémech. Hry typu kámen-nůžky-papír představují jen krajně uměle zkonstruovaný paradox. Je tomu ale opravdu tak? V rámci evoluce/přírodního výběru dochází kupodivu k podobným situacím. …

I na takovou věc lze udělat univerzitní výzkum. Asi nikoho nepřekvapí, že když plyšáky a další hračky psům nějak doplníme vůni, zaujme je to víc. Přitom lze prý použít jak pach králíka, tak i třeba levandule. Testovaní psi v útulcích si s hračkami nejen déle hráli, ale i jinak se …

Alespoň u cichlid. Rybí hejna fungují koordinovaně, alespoň to tak vypadá. Jednotlivé ryby plavou (v průměru) stejně jako hejno jako celek (v průměru). Jako kdyby tedy počítaly a integrovaly, samozřejmě nikoliv vědomě; předpokládá se, že podobné i celkem složité chování vzniká na základě jednoduchých pravidel, teď se ale ukazuje, že …

Za génie ptačí říše se obvykle považují krkavcovití ptáci a papoušci, přičemž v těchto skupinách je také rozšířeno používání nástrojů. Inteligenci mořských ptáků jsme možná až dosud trochu podceňovali – i když je pravda, že obvykle nemají velké mozky, a to ani v poměru k velikosti těla ne. Vědci z …

Už dávno víme, že používání nástrojů není výlučně lidskou vlastností. Nástroje používají další primáti, krkavcovití ptáci, papoušci, sloni, mořské vydry, chobotnice… Nicméně existuje celá řada druhů pokládaných za velmi inteligentní, u nichž se podobné chování objevit nepodařilo. Kosatka nebo delfín by s tím měli problém asi z důvodů čistě anatomických, …

Ochota i schopnost vlků spolupracovat, a to včetně dělení se o potravu, je známá. Existuje ovšem i teorie, podle které při domestikaci probíhala právě selekce na větší kooperaci. Rachel Dale z vídeňského Wolf Science Center spolu s kolegy provedla proto na toto téma další experiment. Do studie publikované v PLOS …

Papoušek šedý žako jménem Griffin prokázal, že jeho schopnosti dedukce jdou daleko za volbu ze dvou hrníčků. Irene M. Pepperberg z Harvardu již na toto téma publikovala několik výzkumů, v nichž figuroval právě Griffin, takže se nabízí samozřejmě otázka, zda/jak by úkoly zvládali jiní příslušníci jeho druhu (obdobně: nakolik jsou …

Absence mikrobiomu mění expresi genů kódujích proteiny podílející se na regulaci stresové odpovědi. Vědci z Fyziologického a Mikrobiologického ústavu AV ČR ukázali, že absence mikroorganismů u myší má za následek změnu chování v sociálním konfliktu a změny exprese genů regulujících stresovou odpověď při chronickém stresu. Slizniční povrchy i trávicí systém …