Archiv článků: člověk

Nejvíce z DNA denisovanů zbývá na Filipínách

Studie publikovaná v časopisu Current Biology došla k záběru, že etnická skupina filipínských negritů Ayta Magbukon má nejvyšší největší podíl denisovanské krve: podstatně více než obyvatelé horských oblastí Nové Guiney, o nichž se dosud předpokládalo, že mají k denisovanům nejblíž (ještě také původní Australané). Negrité na Filipínách jsou potomky lidí, …

více »

Klikatá cesta k současným Evropanům

nástroj z paleolitu, credit (c) University of Tübingen

První moderní lidé se vydali z Blízkého východu do Evropy přibližně před 45 tisíci let. Tuto vlnu reprezentují výše zmínění jedinci z Irtyše (staří kolem 45 tisíc let) a Rumunska (zhruba 40 tisíc let). Tato pionýrská vlna ovšem záhy zmizela ze scény pravděpodobně v souvislosti s kolosálním výbuchem sopky západně …

více »

Odborníci zjistili, které geny ovlivňují délku ženské plodnosti

Vědcům se podařilo identifikovat téměř 300 genů, které ovlivňují délku reprodukce u žen. U myší dokonce dokázali dobu plodnosti významně prodloužit úspěšnou manipulací s vybranými geny z této skupiny. Jejich výsledky přinášejí nejen nové potenciální cíle léčby neplodnosti u lidí, ale i zlepšení předpovědi nástupu brzké menopauzy u žen. Do …

více »

Lidé a příbuzenský výběr

Jak do příbuzenského výběru zapadají lidé? Ukázali jsme si, že dobře – například fraternální polyandrie v Tibetu, podivná náklonost žen k pachu svých bratranců či všeobecné protežování příbuzných. Lidé z mnoha kultur jsou mimoto posedlí příbuzenskými vztahy, což dalo vzniknout systému jejich pojmenování (stačí zajít do obchodu a podívat se …

více »

Dračí člověk má prý k Homo sapiens blíže než neandrtálci

Homo longi (Dračí člověk) by mohl být nejbližším (sesterským) druhem Homo sapiens spíše než neandrtálci. Takové jsou alespoň závěry nové studie analyzující fosilní nález z Číny. Tzv. lebka z Charbinu (Harbin), objevená již ve 30. letech 20. století, patří k jedné z nejlépe zachovalých takto starých fosilií a zachovává množství …

více »

Proč se v bohatých zemích zastavuje růst populace?

Čím zdravější člověk je, tím slabší pociťuje sexuální touhu. Pomalá a rychlá životní strategie. Vědci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy Kateřina Sýkorová a Jaroslav Flegr rozluštili záhadu, proč porodnost a také rychlost populačního růstu klesá v zemích, v nichž stoupne životní úroveň. Článek zveřejnil ve čtvrtek časopis Scientific Reports. Geografický přechod, tedy zpomalení …

více »

Kde se v Jižní Americe vzaly austronéské geny

Mezi původními obyvateli Jižní Ameriky a ostrovní jižní Asie existují nečekané genetické podobnosti. Nelze je však vysvětlit nějakými kontakty Polynésanů s obyvateli pozdně předkolumbovského Peru (plavba Kon-Tiki). K takovým kontaktům sice možná (zřejmě) došlo, šlo však o zcela ojedinělé události, které by s genetickým profilem Jižní Ameriky moc nezamíchaly. Navíc …

více »

Dosud nejstarší genom moderních lidí byl rekonstruován z lebky ženy Zlatý kůň

První anatomicky moderní lidé v Evropě nakonec neuspěli. Dlouhé segmenty DNA s neandrtálským původem. Mezinárodní tým vědců, ve kterém jsou i odborníci z Národního muzea a Přírodovědecké fakulty UK, datoval fosilní lebku člověka Zlatý kůň z Českého krasu na základě přítomnosti neandertálských genů do období více než 45 000 let. …

více »

Homo sapiens a denisované se křížili na ostrovech

Je-li řeč o asijských denisovanech, ostrovy se pak logicky myslí hlavně Indonésie. Naopak s místními populacemi ještě starších lidí už první migrující Homo sapiens geny nemíchali. Z ostrovů jihovýchodní Asie známe z fosilního záznamu minimálně 3 druhy předcházející zde Homo sapiens: Homo erectus („pitekantropus“ z Jávy), Homo floresiensis (hobiti z …

více »

Kamenná kultura neandertálců a raného moderního člověka koexistovala víc než 100 000 let

Jedna z prvních kultur kamenných nástrojů, známá jako Acheuléen, pravděpodobně přetrvávala o desítky tisíc let déle, než se dříve myslelo. Ukázal to výzkum vědců z University v Kentu a z Biologického centra AV ČR, jenž byl publikován na začátku března ve vědeckém časopise Humanities & Social Sciences Communications. Původně se …

více »