Archiv článků: člověk

Je-li řeč o asijských denisovanech, ostrovy se pak logicky myslí hlavně Indonésie. Naopak s místními populacemi ještě starších lidí už první migrující Homo sapiens geny nemíchali. Z ostrovů jihovýchodní Asie známe z fosilního záznamu minimálně 3 druhy předcházející zde Homo sapiens: Homo erectus („pitekantropus“ z Jávy), Homo floresiensis (hobiti z …

Jedna z prvních kultur kamenných nástrojů, známá jako Acheuléen, pravděpodobně přetrvávala o desítky tisíc let déle, než se dříve myslelo. Ukázal to výzkum vědců z University v Kentu a z Biologického centra AV ČR, jenž byl publikován na začátku března ve vědeckém časopise Humanities & Social Sciences Communications. Původně se …

U šimpanzů se matka stará o potomka sama – ale přesto počet potomků není spojen s horším zdravotním stavem. Melissa Emery Thompson a její kolegové z University of New Mexico se zaměřili na stárnutí šimpanzů. Antropologové působí pod hlavičkou Comparative Human and Primate Physiology Center, čili jejich specializací je přímo …

Schopnost a ochota lidí spolupracovat se vyvíjela v souvislosti s lovem velké zvěře a při konfliktech s jinými skupinami. Takovou teorii těžko přímo ověřovat na našich předcích, ale lze ji testovat u našich nejbližších příbuzných, tedy „pravých“ šimpanzů a šimpanzů bonobo. Praví šimpanzi více loví a jsou teritoriálnější, tedy dostávají …

Homo heidelbergensis (někdy též Homo erectus heidelbergensis) se v Africe objevil někdy před 600 000 lety, možná ještě dříve. Jeho evropská forma je vlastně raným neandrtálcem. V Africe se z něj mohl vyvinout moderní Homo sapiens (např. s mezistupněm přes člověka rhodéského). Ve španělské Atapuerce po sobě Homo heidelbergensis zanechal …

Že se starším matkám (míněno: po třicítce) rodí větší podíl dvojčat, je empiricky doložený fakt. Z hlediska evoluční biologie se to dá vysvětlit hned několika mechanismy (částečně souvisejícími), jde ale o to vybrat ten správný. V zásadě lze třeba navrhnout stejný mechanismus, který vede k většímu množství postižených dětí starších …

Druh Homo erectus a anatomicky moderní lidé podle všeho používali zbraně k obraně proti predátorům, během sběračství, lovu, v úsilí o dosažení dominance ve vlastní skupině a k zastrašování jiných skupin; evoluční preadaptace pro takové chování samozřejmě existovaly. Wrangham a Peterson (1996, s. 180) se zmiňují o tom, jak pozorovali …

Proč lidé přišli o své nebezpečné špičáky a své husté tělesné ochlupení, z nichž bylo obojí extrémně užitečné k boji a zastrašování, a proč se sexuální dimorfismus projevující se rozličnou velikostí tělesné konstituce během několika posledních milionů let zmenšil? Dunbar (1996) poukazuje na to, že u primátů je nápadný dimorfismus, …

S koncem roku se publikují na jedné straně přehledy nejdůležitějších vědeckých objevů sestavených reakcemi, vedle toho ale i žebříčky nejčtenějších článků nebo přehledy top událostí sestavené samotnými čtenáři. Výsledky podle jednotlivých kritérií spolu mnohdy příliš nekorespondují, volba čtenářů se logicky často třeba soustřeďuje na bizarní kuriozity hodné ceny Ig Nobel. …

Prý nepřímo úměrně, praví nová hypotéza. Evoluční biolog Joseph Henrich uvádí, že ústup incestu mohl přispět k tomu, že vznikla západní civilizace vyznávající individualismus. Výzkumníci tvrdí, že ve středověku římskokatolická církev velmi silně potlačovala incest. Zapovídaly se sňatky mezi bratranci (třeba i do dalšího „kolena“), švagry, dokonce i mezi kmotry …