Archiv článků: člověk

Zbraně, hierarchie a rovnostářství

nástroj z paleolitu, credit (c) University of Tübingen

Druh Homo erectus a anatomicky moderní lidé podle všeho používali zbraně k obraně proti predátorům, během sběračství, lovu, v úsilí o dosažení dominance ve vlastní skupině a k zastrašování jiných skupin; evoluční preadaptace pro takové chování samozřejmě existovaly. Wrangham a Peterson (1996, s. 180) se zmiňují o tom, jak pozorovali …

více »

Vynález zbraní v lidské evoluci

Proč lidé přišli o své nebezpečné špičáky a své husté tělesné ochlupení, z nichž bylo obojí extrémně užitečné k boji a zastrašování, a proč se sexuální dimorfismus projevující se rozličnou velikostí tělesné konstituce během několika posledních milionů let zmenšil? Dunbar (1996) poukazuje na to, že u primátů je nápadný dimorfismus, …

více »

Kolik lidských let má váš pes? Jde to i s logaritmy

S koncem roku se publikují na jedné straně přehledy nejdůležitějších vědeckých objevů sestavených reakcemi, vedle toho ale i žebříčky nejčtenějších článků nebo přehledy top událostí sestavené samotnými čtenáři. Výsledky podle jednotlivých kritérií spolu mnohdy příliš nekorespondují, volba čtenářů se logicky často třeba soustřeďuje na bizarní kuriozity hodné ceny Ig Nobel. …

více »

Incest a individualismus: může to spolu souviset?

Prý nepřímo úměrně, praví nová hypotéza. Evoluční biolog Joseph Henrich uvádí, že ústup incestu mohl přispět k tomu, že vznikla západní civilizace vyznávající individualismus. Výzkumníci tvrdí, že ve středověku římskokatolická církev velmi silně potlačovala incest. Zapovídaly se sňatky mezi bratranci (třeba i do dalšího „kolena“), švagry, dokonce i mezi kmotry …

více »

Maďarský lidoop chodil před 10 miliony let po dvou

autor Continentaleurope, zdroj: Wikipedia, licence obrázku GFDL

Rudapithecus, lidoop, jehož fosílie byly objeveny u hornického maďarského městečka Rudabánya, by mohl mít vztah k evoluci člověka, respektive k tomu, jak vypadalo rozdělení větve vedoucí k lidem a k šimpanzům. Fosílie tohoto lidoopa jsou staré asi 10 milionů let, měly by tedy předcházet rozchodu předků lidí a šimpanzů, jak …

více »

Vztah inteligence a velikosti mozku – hrátky s logaritmy

Zdroj: Wikipedia, Anatomy of the Nervous System, licence obrázku public domain

Inteligence sice nezávisí pouze na velikosti mozku, rozumné výsledky nám ovšem toto srovnání dát může, alespoň pokud porovnáváme mezi příbuznými skupinami organismů – a taková skupina může být značně široká, protože mozek (stejného evolučního původu) mají nejen všichni primáti nebo všichni savci, ale i všichni obratlovci. Samozřejmě určité nejasnosti zde …

více »

Záhadná inteligence: dnes častá, ale v evoluci mladá?

Havran, zdroj wikipedia, licence obrázku public domain

Náhoda nebo náznak nějakého evolučního pravidla? Proč sdílíme planetu s vránami a kytovci? Druhohorní ekosystémy byly asi srovnatelně komplexní jako ty pozdější a současné, přesto se od nich v jednom ohledu výrazně lišily – pravděpodobnou absencí inteligentních druhů. Ptáci jsou potomky dinosaurů, ale dnešní krkavcovití, papoušci a nejspíš i celá …

více »

Medicína neandrtálců

nástroj z paleolitu, credit (c) University of Tübingen

Na pozůstatcích neandrtálců často nacházíme stopy celkem brutálních zranění. Je to výsledek toho, že lovili hlavně velkou kořist, bojovali s velkými šelmami a navíc používali téměř výlučně zbraně k boji zblízka (neznali luk a šíp, oštěp sice ano, ale bez vrhače, který výrazně zvýší dosah). Neandrtálci žili v prostředí evropské …

více »

Selekce, nebo drift?

Lidská výška, různé poměry hmotnosti a výšky (BMI apod.), hladina cholesterolu i výskyt duševních chorob, to vše má svou genetickou komponentu. Vědci z University of Queensland se soustředili právě na onemocnění: do studie zahrnuli výskyt schizofrenie, Alzheimerovy choroby, chorobu věnčitých tepen a diabetes druhého typu. V analýze publikované v Nature …

více »

Za evolucí lidské ruky prý stál morek

Evoluce lidské ruky souvisela s výrobou a používáním nástrojů, jak ale přesně? Výzkumníci z University of Kent se pokusili jednotlivé „ruční práce“ a jejich úlohu zkoumat odděleně. Konkrétně se soustředili na rozbíjení/louskání ořechů apod. plodů, řezání masa, roztloukání kostí kvůli morku a samotnou výrobu kamenných nástrojů. Vědci pozorovali 39 dobrovolníků …

více »