Archiv článků: člověk

Evoluce kultury, memy a pravidla

Když jsme chváleni za to, že ráno jiné zdravíme, a káráni za to, když ne, pak nejenom přijmeme vzorec zdravení ostatních ráno, ale osvojíme si i tendenci chválit ty, kdo tak činí, a kárat ty, kdo nikoli. Myšlenka, že v určitém stadiu standardní genetická replikace rodí nějakého svého „kulturního“ nástupce …

více »

Co se mohou astronauti naučit ze zimního spánku zvířat

Medvědi se, jak známo, na zimu v přírodě pokud možno ukládají ke spánku, stejně činí i zemní veverky a jiní hlodavci (poznámka: takový kazachstánský sysel to v extrémně kontinentálním klimatu doplní ještě o letní spánek, takže prý prospí asi 8 měsíců v roce). Během spánku spotřebovávají v těle uložené tukové …

více »

Po 20 letech přečetli zbývajících 8 % lidského genomu

Kompletní osekvenování lidského genomu bylo sice oznámeno už v roce 2003, ale toto tvrzení platilo jen s určitými výhradami. Asi 8 % genomu ve skutečnosti scházelo, a to především proto, že se skládá z vysoce repetitivních (opakujících se) kusů DNA, které se obtížně analyzují. Tři roky staré vědecké konsorcium T2T …

více »

Praštím tě

Jak se lidské skupiny chrání proti odhodlanému útočníkovi, který by v případě úspěchu začal skupinu kontrolovat? Thomas Hobbes (1651): člověk je násilnická bytost, musí ho krotit civilizace a stát. Jean-Jacques Rousseau (1754): člověk je mírumilovná bytost, kterou civilizace a stát zkazily. Budete-li sledovat dravce útočícího na kořist, kočku, jestřába nebo …

více »

Lidský mozek se prý zmenšil před 3 000 lety

Nejenže mozek Homo sapiens je možná menší než u neandrtálce, máme ještě navíc mozky menší než u prvních Homo sapiens. Toto tvrzení (PH: osobně jsem neznal) nová studie bere jako fakt. Vědci se soustřeďují na to, kdy ke zmenšení mozku došlo. Odpověď zní, že před asi 3 000 lety. To …

více »

Bratranci a sestřenice se skoro nebrali

V současné době se údajně více než 10 % všech sňatků na světě uzavírá mezi bratranci a sestřenicemi z prvního nebo druhého kolene. Někde jde o zcela běžnou praxi. V nové studii vědci z Max Planck Institute for Evolutionary Anthropology (Lipsko) a University of Chicago zkoumali, nakolik bylo v minulosti …

více »

Nejvíce z DNA denisovanů zbývá na Filipínách

Studie publikovaná v časopisu Current Biology došla k záběru, že etnická skupina filipínských negritů Ayta Magbukon má nejvyšší největší podíl denisovanské krve: podstatně více než obyvatelé horských oblastí Nové Guiney, o nichž se dosud předpokládalo, že mají k denisovanům nejblíž (ještě také původní Australané). Negrité na Filipínách jsou potomky lidí, …

více »

Klikatá cesta k současným Evropanům

nástroj z paleolitu, credit (c) University of Tübingen

První moderní lidé se vydali z Blízkého východu do Evropy přibližně před 45 tisíci let. Tuto vlnu reprezentují výše zmínění jedinci z Irtyše (staří kolem 45 tisíc let) a Rumunska (zhruba 40 tisíc let). Tato pionýrská vlna ovšem záhy zmizela ze scény pravděpodobně v souvislosti s kolosálním výbuchem sopky západně …

více »