Nadějným přístupem k nanotechnologiím bylo už řadu let vytváření přesně definovaných struktur pomocí DNA. Ta se kvůli párování komplementárních bází může skládat nejen do dvojšroubovice, ale i do podoby nejrůznějších mnohoúhelníků, kostek a podobných tvarů. Navíc dokáže tímto způsobem k sobě přitáhnout i další navázané atomy/molekuly. Výsledkem jsou pak i …
více »Bakterie dokážou ve svých buňkách zabránit katastrofickým srážkám v DNA
Enzym RNáza J1 dokáže rozpoznat, dostihnout a efektivně uvolnit zastavenou RNA polymerázu z DNA. Vědci z Mikrobiologického ústavu AV ČR objevili nový mechanismus, jak dokáže buňka odstraňovat nefunkční komplexy, které vzniknou při přepisu genetické informace. Tým vedený Liborem Krásným z Laboratoře mikrobiální genetiky a genové exprese se tomto výzkumu věnoval osm let. …
více »Informace o evoluci dobře zachovávají proteiny z fosilní zubní skloviny
Genetikům se podařilo extrahovat komplexní biologické markery z 1,77 milionu let starého zubu nosorožce. Dosavadní rekord pro samotná genetická data je mnohem nižší, 700 tisíc let. U předků člověka pokrývají genetická data pouze posledních 400 tisíc let a mimo nálezy z permafrostu se nikdy nepodařilo přečíst genetickou informaci starší než …
více »Redoxní značení DNA
Požadavky na oxidovatelné značky splňuje ferrocen (molekulárním „hamburger“ z kationtu železa a organických aniontů) a jeho deriváty. Týmu vědců ze skupin prof. Michala Hocka z ÚOCHB, doc. Miroslava Fojty z Biofyzikálního ústavu AV ČR v Brně a Prof. Ciary O’Sullivan ze španělské Universitat Rovira i Vigili se podařilo připravit redoxní …
více »DNA drží při sobě spíše hydrofobní interakce než vodíkové můstky
Známá dvojšroubovicová struktura DNA není prý ani tak důsledkem vodíkových vazeb mezi komplementárními bázemi, jak se obvykle uvádí, ale hlavní roli při vzniku tohoto tvaru hraje jiný mechanismus. Ke smotání DNA má stačit prostě to, že příslušné části molekul kolem vodíkových bází jsou hydrofóbní, takže se ve vodném prostředí (v …
více »Kolik lidských let má váš pes? Jde to i s logaritmy
S koncem roku se publikují na jedné straně přehledy nejdůležitějších vědeckých objevů sestavených reakcemi, vedle toho ale i žebříčky nejčtenějších článků nebo přehledy top událostí sestavené samotnými čtenáři. Výsledky podle jednotlivých kritérií spolu mnohdy příliš nekorespondují, volba čtenářů se logicky často třeba soustřeďuje na bizarní kuriozity hodné ceny Ig Nobel. …
více »Životnost Homo sapiens podle DNA je 38 let
K výsledku 38 let dojdeme na základě analýzy toho, jak se lidská DNA methyluje. Mimochodem, neandrtálci a denisované jsou na tom podobně, alespoň při použití příslušné metody. U savců má přibližně platit, že stupeň methylace DNA odpovídá maximální délce života jedinců daného druhu. Stárnutí totiž odpovídá mj. epigenetickým změnám, tj. …
více »Snazší vkládání DNA umožní další vývoj buněčných továren
Nová studie identifikuje enzymy odpovědné za různé varianty methylace bází v DNA. Díky tomu bychom měli dokázat lépe vkládat do genomů další DNA, protože pak bude methylovaná stejně jako ta původní a s menší pravděpodobností z genomu zase vypadne ven. Methylaci bází DNA můžeme považovat za epigenetickou změnu, do jisté …
více »Nanočástice z DNA se chovají jako elektrony
Titulek mírně přehání, nicméně určitý typ koloidních krystalů má fungovat tak, že podstatně menší záporně nabité ionty celkem volně protékají mezi pevně uspořádanými kladně nabitými částmi. Přitom ale současně fungují jako lepidlo, bez jejich přítomnosti by krystal vůbec nedržel pohromadě. Vědci Northwestern University ve studii publikované v Science uvádějí, že …
více »V Olomouci mají unikátní sekvenátor DNA
V jednom běhu přečte nový přístroj 6 tisíc miliard bází DNA, v centru pozornosti výzkumníků bude genom ječmene. V tuzemsku ojedinělou laboratoř pro sekvenování DNA vybudovalo Centrum regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum (CRH), které sdružuje výzkumné týmy Univerzity Palackého a olomouckých pracovišť Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR, …
více »