Nová studie identifikuje enzymy odpovědné za různé varianty methylace bází v DNA. Díky tomu bychom měli dokázat lépe vkládat do genomů další DNA, protože pak bude methylovaná stejně jako ta původní a s menší pravděpodobností z genomu zase vypadne ven. Methylaci bází DNA můžeme považovat za epigenetickou změnu, do jisté …
více »
Titulek mírně přehání, nicméně určitý typ koloidních krystalů má fungovat tak, že podstatně menší záporně nabité ionty celkem volně protékají mezi pevně uspořádanými kladně nabitými částmi. Přitom ale současně fungují jako lepidlo, bez jejich přítomnosti by krystal vůbec nedržel pohromadě. Vědci Northwestern University ve studii publikované v Science uvádějí, že …
více »
V jednom běhu přečte nový přístroj 6 tisíc miliard bází DNA, v centru pozornosti výzkumníků bude genom ječmene. V tuzemsku ojedinělou laboratoř pro sekvenování DNA vybudovalo Centrum regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum (CRH), které sdružuje výzkumné týmy Univerzity Palackého a olomouckých pracovišť Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR, …
více »
Vědci z Akademie věd ČR a Univerzity Karlovy připravili umělý chemický přepínač DNA citlivý na světlo a učinili tak první krok na cestě k umělé epigenetice – cílenému zapínání a vypínání genů. Jejich práci nyní publikoval prestižní vědecký časopis Chemical Science. Genetická informace obsažená v DNA se předává během dvou …
více »
Starodávná DNA je genetická informace, kterou vědci získali z cenných archeologických nálezů a jejíž stáří se pohybuje mezi 2 – 30 000 lety. Takové vzorky nyní katalogizuje nová specializovaná databáze, která je volně přístupná na adrese http://amtdb.org. Připravili ji vědci z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd a obsahuje také interaktivní mapu …
více »
Buňky mají různou velikost, a to i v rámci jediného organismu, drobná červená krvinka (navíc bez jádra) je oproti vyžraným neuronům klidně i stokrát menší. Jeden typ buněk si ale určité rozměry cca zachovává. Vědce z MITu zajímalo proč. Podle studie publikované v Cell (hlavní autoři Angelika Amon a Gabriel …
více »
V roce 1953 byly provedeny známé Millerovy-Ureyovy experimenty, kdy účinkem elektrických výbojů na směs jednoduchých molekul (voda, methan, amoniak, vodík) vznikaly aminokyseliny. Ale co nukleové kyseliny? Pokud na počátku evoluce stála RNA, jak se k ní dostat prebiotickými chemickými reakcemi? Nedávné rozvíjení původních pokusů provedené na Georgia Institute of Technology …
více »
CRISPR, revoluční technologie na úpravu DNA využitelná v medicíně i při šlechtění, je odvozena od nástrojů, jimiž se baterie chrání před viry. Jedná se o obdobu imunitního systému, když si systém zapamatuje určitou sekvenci (normálně virovou) a proti té pak směřuje útok enzymů, které různě napadají příslušné sekvence, vystříhávají je …
více »
Jak bylo oznámeno již v letos dubnu, tzv. zabijáka z Golden State odhalily veřejné genetické databáze, tj. weby, pomocí nichž zájemci rekonstruují rodokmeny. Policisté podle DNA nalezené na místě činu pátrali v genealogických databázích, kam lidé ukládají data o své DNA především s cílem vypátrat své příbuzné, eventuálně zjistit, z …
více »Olomoučtí vědci objevili nový mechanismu účinku léčiva olaparib, které se nyní dostává i k pacientkám v ČR. Průlomové informace využitelné v cílené léčbě nádorových onemocnění přinesl nový výzkum vědců Ústavu molekulární a translační medicíny Lékařské fakulty Univerzity Palackého (ÚMTM) ve spolupráci s Danish Cancer Society v Kodani. Výsledky přispívají k …
více »
Sciencemag.cz
