Archiv článků: dna

Požadavky na oxidovatelné značky splňuje ferrocen (molekulárním „hamburger“ z kationtu železa a organických aniontů) a jeho deriváty. Týmu vědců ze skupin prof. Michala Hocka z ÚOCHB, doc. Miroslava Fojty z Biofyzikálního ústavu AV ČR v Brně a Prof. Ciary O’Sullivan ze španělské Universitat Rovira i Vigili se podařilo připravit redoxní …

Známá dvojšroubovicová struktura DNA není prý ani tak důsledkem vodíkových vazeb mezi komplementárními bázemi, jak se obvykle uvádí, ale hlavní roli při vzniku tohoto tvaru hraje jiný mechanismus. Ke smotání DNA má stačit prostě to, že příslušné části molekul kolem vodíkových bází jsou hydrofóbní, takže se ve vodném prostředí (v …

S koncem roku se publikují na jedné straně přehledy nejdůležitějších vědeckých objevů sestavených reakcemi, vedle toho ale i žebříčky nejčtenějších článků nebo přehledy top událostí sestavené samotnými čtenáři. Výsledky podle jednotlivých kritérií spolu mnohdy příliš nekorespondují, volba čtenářů se logicky často třeba soustřeďuje na bizarní kuriozity hodné ceny Ig Nobel. …

K výsledku 38 let dojdeme na základě analýzy toho, jak se lidská DNA methyluje. Mimochodem, neandrtálci a denisované jsou na tom podobně, alespoň při použití příslušné metody. U savců má přibližně platit, že stupeň methylace DNA odpovídá maximální délce života jedinců daného druhu. Stárnutí totiž odpovídá mj. epigenetickým změnám, tj. …

Nová studie identifikuje enzymy odpovědné za různé varianty methylace bází v DNA. Díky tomu bychom měli dokázat lépe vkládat do genomů další DNA, protože pak bude methylovaná stejně jako ta původní a s menší pravděpodobností z genomu zase vypadne ven. Methylaci bází DNA můžeme považovat za epigenetickou změnu, do jisté …

Titulek mírně přehání, nicméně určitý typ koloidních krystalů má fungovat tak, že podstatně menší záporně nabité ionty celkem volně protékají mezi pevně uspořádanými kladně nabitými částmi. Přitom ale současně fungují jako lepidlo, bez jejich přítomnosti by krystal vůbec nedržel pohromadě. Vědci Northwestern University ve studii publikované v Science uvádějí, že …

V jednom běhu přečte nový přístroj 6 tisíc miliard bází DNA, v centru pozornosti výzkumníků bude genom ječmene. V tuzemsku ojedinělou laboratoř pro sekvenování DNA vybudovalo Centrum regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum (CRH), které sdružuje výzkumné týmy Univerzity Palackého a olomouckých pracovišť Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR, …

Vědci z Akademie věd ČR a Univerzity Karlovy připravili umělý chemický přepínač DNA citlivý na světlo a učinili tak první krok na cestě k umělé epigenetice – cílenému zapínání a vypínání genů. Jejich práci nyní publikoval prestižní vědecký časopis Chemical Science. Genetická informace obsažená v DNA se předává během dvou …

Starodávná DNA je genetická informace, kterou vědci získali z cenných archeologických nálezů a jejíž stáří se pohybuje mezi 2 – 30 000 lety. Takové vzorky nyní katalogizuje nová specializovaná databáze, která je volně přístupná na adrese http://amtdb.org. Připravili ji vědci z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd a obsahuje také interaktivní mapu …

Buňky mají různou velikost, a to i v rámci jediného organismu, drobná červená krvinka (navíc bez jádra) je oproti vyžraným neuronům klidně i stokrát menší. Jeden typ buněk si ale určité rozměry cca zachovává. Vědce z MITu zajímalo proč. Podle studie publikované v Cell (hlavní autoři Angelika Amon a Gabriel …