Archiv článků: elektronika

Gallium jako 2D materiál

Periodická tabulka prvků, autor: Cepheus, zdroj: Wikimedia Commons, licence obrázku public domain

Připravit monoatomární vrstvu kovu je docela problém. Kovy jsou kompaktní, rozhodně je nelze vrstvu po vrstvě odlepovat třeba pomocí izolepy (grafen byl poprvé připraven cca takto). Gallium má navíc nízkou teplotu tání, takže se zatím nedařilo získat vrstvu ani usazováním – depozicí – par. Také se snadno oxiduje. Vědci z …

více »

Na ČVUT byl dokončen nový software pro analýzu a návrh antén

Toolbox obsahuje řadu původních a světově unikátních přístupů k analýze elektricky malých antén a odražečů. Nový softwarový nástroj, který má podobu toolboxu do vývojového prostředí MATLAB, vyvinuli vědci na katedře elektromagnetického pole Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze. Nástroj AToM, Antenna Toolbox for MATLAB, je společným dílem výzkumníků z ČVUT, VUT v …

více »

Piezoelektrický jev u jednotlivých molekul

Solkoll, Wikipedia, licence obrázku public domain

Průlom ve studiu elektromechanického chování molekul umožní nanogenerátory elektrické energie. Vědci z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, Fyzikálního ústavu AV ČR a Univerzity Palackého v Olomouci prokázali existenci piezoelektrického jevu u jednotlivých molekul. Práce publikovaná v prestižním časopise Journal of the American Chemical Society představuje průlom ve studiu …

více »

Kov místo skla: Jak efektivně kódovat data do paprsku

Výzkumníci z ETH v Curychu přišli s novým typem modulátoru, který převádí elektrické signály nesoucí data na informaci zakódovanou do světelného paprsku. Hlavní inovací podle vědců je, že aktivní část převodního prvku je vyrobena z kovu namísto skla. Nový modulátor má být díky tomu rychlejší, menší i levnější. Menší přitom …

více »

Casimirova síla, elektronika a nanotechnologie

nanotechnologie - atomová struktura, autor: Erwinrossen, licence obrázku public domain

Nové experimenty ukazují, že přitažlivý efekt Casimirovy síly může vznikat mezi dvěma objekty libovolného tvaru. Výzkum, který realizovali američtí vědci, by mohl pomoci zdokonalit řadu praktických zařízení od airbagů až po mobilní telefony. V roce 1948 vyslovil holandský fyzik Hendrik Casimir zdánlivě protismyslnou myšlenku: dvě nenabitá, paralelní zrcadla nebo desky …

více »

Grafenové květy

Na Johns Hopkins University a MITu přišli s technikou, kdy se grafenové listy samy složí do 3D tvarů a přitom si zachovají své unikátní vlastnosti 2D materiálu. Až dosud se k vytváření 3D struktur grafenu používalo především nanášení látky na substrát příslušného tvaru, což je pracné a tímto způsobem také …

více »

Sluchátka na noc a mobilní baterie

10 spotřebitelských trendů na rok 2018. Kolik lidí nepotřebuje pracovat? Kolik se bojí pádu dronu na hlavu? Společnost Ericsson ConsumerLab představila sedmé vydání své výroční zprávy o trendech s názvem Deset nejzajímavějších spotřebitelských trendů na rok 2018 a další roky. Zkoumá v ní budoucnost z pohledu tzv. early adopters, tedy uživatelů, kteří se …

více »

Kapalný kov jako reakční nádoba

Periodická tabulka prvků, autor: Cepheus, zdroj: Wikimedia Commons, licence obrázku public domain

Nové chemické sloučeniny pro prvky budoucí elektroniky lze vytvářet na hladině roztaveného galia. Vědci z RMIT University v Melbourne v článku publikovaném v Science tvrdí, že tímto způsobem připravují materiály, které v přírodě vůbec neexistují. To si samozřejmě žádá podrobnější vysvětlení. Hlavní autoři studie Kourosh Kalantar-Zadeh a Torben Daeneke uvádějí, …

více »

1D materiál – česky drát, ale nano

Nejtenčí drátek spojených atomů telluru. Když už nestačí 2D materiály, je čas na 1D. „Nitka“ se vyrobí s použitím uhlíkové nanotrubičky, která funguje jako bužírka. Drátek připravili výzkumníci z University of Cambridge a Warwick University, jeho průměr je miliardtina metru – 10 na -9, tedy opravdu nano. Nebo jinak, je …

více »

Příběh modré LEDky

Královská švédská akademie věd oznámila, že Nobelovu cenu za fyziku 2014 získali tři japonští vědci Isamu Akasaki, Hiroši Amano a Šudži Nakamura za vývoj modrých světelných diod na bázi GaN (nitridu gallia) umožňujících vytvoření nového ekologického světelného zdroje. Letos tedy byla Nobelova cena udělena za objev, jehož výsledky každý den …

více »