Archiv článků: enzymy

Supernova: svítící enzym z DNA

Dříve se soudilo, že molekula DNA funguje především jako nosič genetické informace, ovšem nyní již víme, že DNA může také katalyzovat chemické reakce a fungovat jako enzym. Ačkoli v přírodě DNA enzymy (tzv. deoxyribozymy) identifikovány dosud nebyly, v laboratoři je možné takové molekuly DNA s pomocí umělé evoluce připravit. Skupina Edwarda Curtise z Ústavu …

více »

Telomeráza: Původ „enzymu nesmrtelnosti“

Biologie telomer patří ke žhavým výzkumným tématům vzhledem ke své relevanci k buněčnému stárnutí a nesmrtelnosti, ale také díky své úloze ve stabilitě genomu a rozvoji závažných lidských onemocnění včetně rakoviny. Autorský tým z institutu CEITEC Masarykovy univerzity a Biofyzikálního ústavu AV ČR, pod vedením Petra a Jiřího Fajkuse, v …

více »

Upravená luciferáza září stabilně

3d struktura proteinů, zdroj: Wikipedia, licence obrázku public domain

Metody proteinového inženýrství již dosáhly vysokého stupně spolehlivosti, což nám umožňuje navrhovat proteiny s vylepšenými užitnými vlastnostmi, jako je aktivita a stabilita. Aktivita proteinu je jeho zamýšlená funkce, která spočívá například v usnadnění, úpravě či přímo umožnění konkrétní chemické reakce. Stabilita je vlastnost, která zajišťuje neměnnost podoby a patří k …

více »

RNA aptamer RBM-007: nový způsob léčby achondroplazie

Zabránit aktivaci buněčného receptoru, který zpomaluje růst a způsobuje achondroplázii. Přelomový způsob léčby genetických poruch růstu popsali vědci z Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC) a Biologického ústavu Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně společně s japonskými kolegy. Klíčovou látkou je v tomto případě …

více »

Kyslík pozemský život neotrávil

Když první pozemské organismy zvládly někdy před 3,5 či 3 miliardami let kyslíkovou fotosyntézu, současně přitom vyvolaly genocidu celého svého okolí a došlo k velkému vymírání (ne nutně prvnímu). Takový je převládající pohled na věc, Nick Lane ovšem tvrdí, že pro tento scénář ve skutečnosti neexistují žádné důkazy. Žádná kyslíková …

více »

Fotosyntéza živých mutantních sinic může produkovat i vodík

Podařilo se vyrábět vodík a přitom zachovat i fixaci oxidu uhličitého, kterou fotoautotrofní buňka potřebuje sama. Sluneční energii lze zachycovat a převádět na další formy různě. Můžeme takto získat elektrický proud, rozkládat vodu na vodík a kyslík nebo syntetizovat na energii bohaté organické látky. Jednotlivé přeměny se samozřejmě různě kombinují, …

více »

Biologové odhalili propojení mezi auxinem a buněčnými membránami

První kináza aktivuje druhou a ta následně aktivuje bílkoviny PIN. Auxin je jeden z nejdůležitějších rostlinných hormonů. Mezinárodní tým vědců, v jehož čele stál mimo jiných i český rodák Jiří Friml, nyní zkoumal, jak je řízen transport auxinu mezi buňkami. Na výzkumu se podíleli také odborníci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd …

více »

Bez enzymu Adar nefunguje imunita ani mozek

3d struktura proteinů, zdroj: Wikipedia, licence obrázku public domain

ADARy jsou enzymy odpovědné za vazbu na dvouřetězcovou RNA (dsRNA) a přeměnu adenosinu na inosin. Dva mezinárodní výzkumné týmy zahrnující Anzera Khana z institutu CEITEC Masarykovy univerzity a Patricii Dengovou z katedry genetiky Stanfordské univerzity nedávno prokázaly, že modelový organizmus Drosophila (octomilka obecná) postrádající jediný enzym ADAR pro úpravu RNA …

více »

Poruchy editování RNA mohou způsobit netypickou epilepsii

Pacienti zapojení do studie mají vzácné mutace ve stejném genu ADAR2 a vykazují příznaky mikrocefalie, mentálního postižení a epilepsie. Mezinárodní tým vědců, včetně Jiřího Sedmíka a Liama Keegana, pod vedením profesorky Mary O´Connell z CEITEC Masarykovy univerzity, dokázal, jak důležitá je RNA editace ve vývoji mozku. Zároveň tým zjistil, jak …

více »