Kvetoucí rostliny mají výjimečný vztah s hmyzem a dalšími živočichy, kteří jim zajišťují opylování. Jak se ale zdá, kvetoucí rostliny nebyly první, kdo si takový oboustranně výhodný vztah s živočichy vytvořil. Před kvetoucími rostlinami si své opylovače našly i svérázné nahosemenné rostliny, cykasy. Nedávno vzbudila velkou pozornost studie, kterou vedl …
více »Selekce, nebo drift?
Lidská výška, různé poměry hmotnosti a výšky (BMI apod.), hladina cholesterolu i výskyt duševních chorob, to vše má svou genetickou komponentu. Vědci z University of Queensland se soustředili právě na onemocnění: do studie zahrnuli výskyt schizofrenie, Alzheimerovy choroby, chorobu věnčitých tepen a diabetes druhého typu. V analýze publikované v Nature …
více »Přežití nejlínějších?
Čím větší energetické nároky, tím větší je prý pravděpodobnost vymření druhu. Alespoň u mořských měkkýšů. Výzkumníci z University of Kansas a dalších institucí analyzovali data o měkkýších, kteří v posledních 5 milionech let obývali Atlantický oceán. Různé druhy vymíraly jistě z různých důvodů, nicméně jedno obecnější kritérium se prý v …
více »Zlovolné chování je v přírodě rozšířeno poměrně málo. Proč?
Zdá se být lhostejné, zda jedinec dosáhne zvýšení své relativní zdatnosti zvýšením své absolutní zdatnosti nebo snížením absolutní zdatnosti konkurentů. Protože o rozšíření určitého biologického znaku rozhoduje u pohlavně se rozmnožujících druhů to, do jaké míry zvyšuje účinnost šíření příslušné alely v porovnání s účinností šíření alel jiných, a u …
více »Za evolucí lidské ruky prý stál morek
Evoluce lidské ruky souvisela s výrobou a používáním nástrojů, jak ale přesně? Výzkumníci z University of Kent se pokusili jednotlivé „ruční práce“ a jejich úlohu zkoumat odděleně. Konkrétně se soustředili na rozbíjení/louskání ořechů apod. plodů, řezání masa, roztloukání kostí kvůli morku a samotnou výrobu kamenných nástrojů. Vědci pozorovali 39 dobrovolníků …
více »Evoluce genů ptačí imunity
Drobné změny povrchového náboje mohou představovat rozdíl mezi silnou odpovědí a utlumením imunitní reakce. Pro výzkum evoluce obrany živočichů proti infekcím jsou velmi zajímavým modelem volně žijící ptáci, kteří se po desítky milionů let vyvíjejí přirozeně v nepřeberné množství druhů. Výzkumu ptačí imunity se dlouhodobě věnuje tým sdružený okolo Michala …
více »Z moře do sladké vody za pouhých 100 let
Pstruh duhový, respektive losos duhový (Oncorhynchus mykiss) se vyskytuje v řadě forem, od sladkovodních po žijící v moři. Poddruh žijící v moři se někdy označuje jako pstruh ocelový (steelhead, lat. někdy gairdnerii). V 90. letech 19. století přenesli tuto rybu z kalifornského pobřeží do Michiganského jezera (kvůli rybářům) a už …
více »Proč ptáci nemají zuby
Vlk má velké zuby, babička menší a orel vůbec žádné. Přitom předkové ptáků, dinosauři, ale ještě i nejstarší ptáci, byli ozubení. Proč o zuby přišli? Výkladů dosud existovalo několik. Bezzubý zobák může mít lepší aerodynamické vlastnosti, první ptáci mohli být specializováni na konzumaci červů. Tzu-Ruei Yang a Martin Sander z …
více »Řasy mají geny, které umožnily rostlinám kolonizovat souš
Parožnatka je nejsložitější řasou skupiny Charophyta, kterou botanici považují za sesterskou skupinu všech suchozemských rostlin. Vědci z Přírodovědecké fakulty UK nedávno přispěli k rozluštění genomu sladkovodní řasy parožnatky, které prozradilo řadu podobností se suchozemskými rostlinami. Výstup rostlin z vody na souš byl pro vývoj planety a života na ní zcela …
více »Šíří se geny proti alkoholismu?
V minulosti probíhala u řady lidských populací pozitivní selekce na schopnost alkohol snášet, ba zřejmě i vyhledávat; kvašené nápoje byly zárukou relativní mikrobiální nezávadnosti. Nyní vědci zaznamenali v genomu probíhající změny, které vykládají jako „selekci proti alkoholismu“. Kelsey Elizabeth Johnson a Benjamin Voight z University of Pennsylvania publikovali v Nature …
více »