Hyceánské světy představují novou třídu exoplanet, které se zdají být zajímavé z hlediska možnosti života cca pozemského typu. Jedná se o planety pokryté (prakticky celé) oceány, jejichž atmosféra je tvořena převážně vodíkem. Stručné informace na téma hyceánských (hydrogen+oceán) světů se již v češtině na několika vědecko-populárních webech objevily, takže spíše …
více »Planety budou běžné i v centru Mléčné dráhy
Přestože byly v Mléčné dráze objeveny už tisíce exoplanet, většina z nich se nachází ve vzdálenosti menší než několik tisíc světelných let od Země. Naše galaxie má však rozlohu více než 100 000 světelných let. Jak jsou planety rozloženy na úrovni celé Galaxie, o tom jasnější představu nemáme. Vědci z …
více »Život v atmosféře subneptunů
Horké subneptuny, exoplanety o hmotnosti 8-10 Zemí, jsou ve vesmíru poměrně časté. Některé z těchto těles se nacházejí v obyvatelné zóně, v tom smyslu, že ve vrstvách husté atmosféry mohou teploty umožňovat výskyt vody v kapaném skupenství (např. exoplaneta K2-18b obíhající těsně kolem červeného trpaslíka). Nová studie považuje tyto světy …
více »Červení trpaslíci obyvatelné planety usmažit nemusí
Většina hvězd v naší Galaxii jsou červení trpaslíci, představují asi 75 % sluncí v Mléčné dráze. Život bychom tedy měli hledat nejspíš zde. A také jsme objevili řadu kamenných planet u červených trpaslíků, některé z nich počítáme i do „obyvatelné zóny“. Červení trpaslíci se ale od našeho Slunce v několika …
více »Našli kamennou exoplanetu o hmotnosti poloviny Venuše
Tým astronomů použil dalekohled ESO/VLT v Chile, aby osvětlil povahu planet připomínajících dobře známá tělesa Sluneční soustavy ale obíhajících v planetárním systému kolem nedaleké hvězdy L 98-59. Pozorování přineslo hned několik objevů. Vědcům se podařilo určit, že jedna z planet má poloviční hmotnost než Venuše a je tak nejlehčím tělesem, …
více »Obří těleso s obřími prstenci? Nová studie oživuje záhadu poklesu jasnosti hvězdy PDS 110
Většina exoplanet byla objevena tranzitní metodou. Pokud planeta z našeho pohledu přechází před svou hvězdou, zastíní část jejího kotoučku, což pozorujeme jako pokles jasnosti. Přechod planety trvá obvykle větší desítky minut až několik hodin. Jasnost hvězdy poklesne o desetiny, maximálně nízké jednotky procent. V květnu 2017 oznámili vědci objev tranzitu, …
více »Poprvé spolehlivě zaznamenali disk hmoty umožňující vznik měsíců u exoplanety
Planety PDS 70b a PDS 70c připomínají pár Jupiter-Saturn ve Sluneční soustavě. Díky radioteleskopu ALMA, jehož evropským partnerem je ESO, se astronomům vůbec poprvé podařilo spolehlivě identifikovat přítomnost zárodečného disku hmoty kolem planety ležící mimo Sluneční soustavu. Pozorování přináší zcela nové informace o procesech, jakými se v mladých hvězdných systémech …
více »Kyslíková fotosyntéza může být výjimečná – a s ní i komplexní život
Proč jsem zatím nenarazili na žádnou mimozemskou civilizaci? Nová studie ukazuje další možné „úzké místo“ vývoje života ve vesmíru. I na planetách podobných Zemi bude prý dost výjimečná kyslíková fotosyntéza. Právě ta přitom vedla ke vzniku složitějšího života. Bez kyslíku na Zemi prakticky nemohou existovat mnohobuněčné organismy (ano, jsou i …
více »Na měsících bludných planet může být oceán kapalné vody
Ve vesmíru mohou existovat obrovské počty planet, které neobíhají okolo žádné hvězdy. Vznikly sice u hvězdy v disku z prachu a plynu, ale po interakcích s další planetou nebo hvězdou byly ze systému vyhozeny. Některé bludné nebo odborně správně volně plovoucí planety mohly vzít s sebou na pouť vesmírem také …
více »Déjà vu: Existence exoplanety u Barnardovy hvězdy zpochybněna
Před třemi lety byl v rámci projektu Red Dots, který se zaměřuje na hledání exoplanet u blízkých červených trpaslíků, oznámen objev exoplanety u Barnardovy hvězdy. Z mnoha důvodu to byla obrovská zpráva. Barnardova hvězda je po trojhvězdě Alfa Centauri čtvrtou nejbližší hvězdou od nás. Vědci tehdy využili data ze sedmi …
více »