Archiv článků: exoplanety

Pro stabilní obyvatelnost Země mají klíčový význam dva geologické procesy: uhličitano-křemičitanový cyklus a desková tektonika. Měli bychom k tomu přihlížet i při odhadech pravděpodobnosti života na terestrických exoplanetách. První krok uhličitano-křemičitanového cyklu spočívá v tom, že oxid uhličitý se z atmosféry odstraňuje reakcí s vodní párou za vzniku kyseliny uhličité, …

Tatooine, planeta z Hvězdných válek, obíhá okolo dvou sluncí. Tzv. cirkumbinární planety již dnes nejsou žádnou fikcí. Díky lovců exoplanet, především dalekohledům Kepler a TESS, již nyní máme potvrzeno 14 takových těles. Nová metoda by měla umožnit odhalovat planety se dvěma slunci ale podstatně rychleji a efektivněji. Kepler a TESS …

To, že Mars je dnes suchý, není podle nové studie výsledkem jedinečných událostí („mohlo to dopadnout jinak“), ale prostě velikosti naší sousední planety. Takový je alespoň závěr vědců z Washington University v St. Louis. Nijak se tím nezpochybňují četné důkazy, že na povrchu rudé planety kdysi tekly řeky a existovala …

Rentgenová observatoř Chandra zřejmě zaznamenala tranzit přes hvězdu nacházející se mimo naši Galaxii. Možný kandidát na exoplanetu se nachází ve spirální galaxii Messier 51 (M51, Vírová galaxie). Téměř všechny dosud objevené exoplanety jsou od Země vzdáleny méně než asi 3 000 světelných let. Exoplaneta v M51 by byla vzdálena asi …

Odhaduje se, že polovina hvězdných soustav tvoří více hvězd spolu gravitačně svázaných (takže jinak řečeno, většina hvězd budou asi dvojhvězdy). Není důvod, proč by kolem dvojhvězd neobíhaly také planety. Výzkumníci z University of Nevada v Las Vegas však nyní uvádějí, že zřejmě poprvé nalezli exoplanetu i u trojhvězdy (cirkumptriální planeta). …

Hyceánské světy představují novou třídu exoplanet, které se zdají být zajímavé z hlediska možnosti života cca pozemského typu. Jedná se o planety pokryté (prakticky celé) oceány, jejichž atmosféra je tvořena převážně vodíkem. Stručné informace na téma hyceánských (hydrogen+oceán) světů se již v češtině na několika vědecko-populárních webech objevily, takže spíše …

Přestože byly v Mléčné dráze objeveny už tisíce exoplanet, většina z nich se nachází ve vzdálenosti menší než několik tisíc světelných let od Země. Naše galaxie má však rozlohu více než 100 000 světelných let. Jak jsou planety rozloženy na úrovni celé Galaxie, o tom jasnější představu nemáme. Vědci z …

Horké subneptuny, exoplanety o hmotnosti 8-10 Zemí, jsou ve vesmíru poměrně časté. Některé z těchto těles se nacházejí v obyvatelné zóně, v tom smyslu, že ve vrstvách husté atmosféry mohou teploty umožňovat výskyt vody v kapaném skupenství (např. exoplaneta K2-18b obíhající těsně kolem červeného trpaslíka). Nová studie považuje tyto světy …

Většina hvězd v naší Galaxii jsou červení trpaslíci, představují asi 75 % sluncí v Mléčné dráze. Život bychom tedy měli hledat nejspíš zde. A také jsme objevili řadu kamenných planet u červených trpaslíků, některé z nich počítáme i do „obyvatelné zóny“. Červení trpaslíci se ale od našeho Slunce v několika …

Tým astronomů použil dalekohled ESO/VLT v Chile, aby osvětlil povahu planet připomínajících dobře známá tělesa Sluneční soustavy ale obíhajících v planetárním systému kolem nedaleké hvězdy L 98-59. Pozorování přineslo hned několik objevů. Vědcům se podařilo určit, že jedna z planet má poloviční hmotnost než Venuše a je tak nejlehčím tělesem, …