Archiv článků: exoplanety

Data získaná z dalekohledu Cheops (provozuje ESA) vedou k závěru, že exoplaneta LTT9779 b se podobá zrcadlu. Je tedy nejzářivější („nejodrazivější“) z dosud známých planet. LTT9779 b oběhne svou hostitelskou hvězdu za méně než jeden den, je pokryta lesklými kovovými oblaky. Kromě Měsíce je nejjasnějším objektem na naší noční obloze …

Byla Venuše kdysi opravdu podobnější Zemi? Existovaly zde oceány a možná i život? A být Venuše o kousek posunutá od Slunce, mohla obyvatelná i zůstat? A nebo planeta ve skutečnosti byla po celou dobu spíš horkým peklem? Na to by mohl pomoci odpovědět výzkum exoplanety LP 890-9c, která se má …

Asi za 5 miliard let Slunce dokončí spalování vodíku, expanduje na cca stonásobek své současné velikosti a pohltí (zřejmě) i Zemi. V jiném systému jsme ale objevili planetu, která se tomuto osudu dokázala nějak vyhnout. Planeta 8 UMi b (Halla) svou hmotnosti spadá do skupiny horkých jupiterů. Kolem své hvězdy, …

Nakolik lze z uspořádání vnitřních planet odvodit, jak bude vypadat vnější část soustavy? Matthias He a Lauren Weiss z Notredame a jejich kolegové zkombinovali data z hledání exoplanet pomocí obou nejpoužívanějších metod – tranzitů a měření radiálních rychlostí. Pomocí tranzitů dokážeme zachytit planety blízko hvězdy, druhou metodou pak planety s …

Vesmírný dalekohled Jamese Webba úspěšně změřil teplo vyzařované exoplanetou TRAPPIST-1 c, která obíhá kolem červeného trpaslíka vzdáleného 40 světelných let od Země. S teplotou na denní straně přibližně 107 stupňů Celsia se jedná o nejchladnější kamennou planetu, která kdy byla charakterizována metodou tepelného vyzařování. Přesnost potřebná pro tato měření dále …

Jako cirkumbinární označujeme exoplanety obíhající kolem dvou hvězd. Vědci z University of Birmingham a dalších institucí nyní oznámili, že objevili druhou planetu v takovém systému – a jde o objev dost výjimečný, protože až dosud jsme znali pouze jediný víceplanetární systém u dvojhvězdy. Nově objevená planeta se nazývá BEBOP-1c, Systém …

Slunce není typickou hvězdou. Alespoň v Mléčné dráze (a proč by tomu jinde mělo být jinak) podle všeho převládají hvězdy menší, červení trpaslíci s hmotností do 0,5 Slunce a nižší teplotou. Většina exoplanet obíhá právě kolem těchto hvězd. Obyvatelná zóna (ve smyslu rozmezí, kde by se měla na povrchu planet …

Astronomové pomocí Vesmírného dalekohledu Jamese Webba dokázali zaměřit teplý prach kolem blízké mladé hvězdy Fomalhaut. Díky tomu mohli v infračerveném světle studovat první pás asteroidů, který byl kdy pozorován mimo naši Sluneční soustavu. Příslušné prachové struktury jsou však překvapivě mnohem složitější než pásy asteroidů a Kuiperova pásu, jak je známe …

V roce 2017 byli astronomové překvapeni, když spatřili obrovský stín rozprostírající se přes disk prachu a plynu obklopující blízkou mladou hvězdu TW Hydrae. Stín vrhá vnitřní disk prachu a plynu, který je mírně nakloněn k rovině vnějšího disku. Stín je dobře viditelný jen proto, že samotný systém je nakloněn čelem …

Plynní obři obíhající kolem našeho Slunce vykazují jasný vzorec: čím hmotnější planeta, tím nižší je podíl „těžkých“ prvků (těžké prvky v kontextu astronomie obvykle znamenají vše kromě vodíku a helia) v její atmosféře. Mezinárodní tým astronomů však zjistil, že v složení atmosféry jiných obřích planet trendu ze Sluneční soustavy odpovídat …