Archiv článků: filozofie

Známý bonmot Leopolda Kroneckera (1823–1891) z nekrologu M.Webera říká: Přirozená čísla stvořil Bůh; vše ostatní je lidský výmysl. Možná ale, že Bůh stvořil přirozená čísla až teprve prostřednictvím pythagorejců. Starobabylónská šedesátková soustava neměla totiž poziční tečku, takže zápis čísla toto číslo určoval až na faktor 60 na n, kde n …

Debat o matematickém platonismu (tedy zhruba otázka, nakolik matematické objekty existují nezávisle na fyzikálním/fyzickém světě) už proběhlo mnoho, až mám pocit, že téma se nějak vyčerpalo. Výsledek je totiž (subjektivně) celkem jasný: žádný závěr není plně uspokojivý. Na otázku, zda iracionalita odmocniny ze 2 platila, než ji někdo objevil, dává …

Hong Qin z Princetonu vytvořil pomocí strojového učení na základě historických dat algoritmus, který dokázal vypočítat polohu libovolného tělesa Sluneční soustavy v daném okamžiku. Na tom není samo o sobě nic divného. Zajímavé má být, že příslušná umělá inteligence přitom vůbec neodvodila a nepoužívala Newtonovy gravitační zákony ani žádnou jejich …

Třicetiletá válka zvýraznila historicky významné rozštěpení Evropy do nerovně se vyvíjejících, geograficky nejasných a různě předurčených částí, Východu a Západu. Toto rozdělení hluboce poznamenalo nejenom politickou, sociální a ekonomickou oblast, ale také úsilí o poznání přírody. Před rokem 1618 byly Čechy, ležící uprostřed Evropy, nejbohatší habsburskou doménou. Skýtaly jedny z …

Může umělá inteligence na kvantovém počítači řešit problém vztahu fyzikálního světa a vědomí? Nový experiment má dokazovat, že naše intuitivní představy o okolním světě, nebo alespoň kvantovém mikrosvětě, musejí být špatně. Přesněji řešení, mezinárodní tým včetně vědců z australské Griffith University v Nature Physics dospívá k závěru, že alespoň jeden …

Je vrozená třeba i víra v posmrtný život? Experimenty k prozkoumání vrozených intuic o povaze světa. Po tisíciletí filozofové debatovali o tom, zda se svět skládá z jedné, nebo dvou substancí. Zástupci „jedné substance“ se nazývají monisté a lze mezi ně zařadit řecké filozofy Hérakleita a Parmenida a novověké filozofy …

Někteří tvrdí, že otázku sebeuvědomění nikdy nic fyzického nezodpoví a že sama existence vědomí naznačuje existenci něčeho, co přesahuje naši fyzickou sféru. Jestliže ale mysl může hýbat hmotou, pak přece musí existovat fyzika, která obě tyto sféry spojí a která vědě umožní, aby se vrátila zpět do hry. Možná ale, …

Podle všeho se zdá, že i vývoj civilizací má svá pravidla a zákonitosti, které se objevují stále znovu, byť jejich konkrétní formy jsou pokaždé trochu jiné. Dají se shrnout do Sedmi zákonů vývoje civilizací, které jsou: 1. Každá civilizace je ohraničena v čase a prostoru. Naše tzv. západní civilizace patrně …

V 17. století se vzedmula první velká vlna konstruovaných jazyků. Tentokrát se nejednalo převážně o náboženské, mystické nebo umělecké jazyky, jaké známe z dřívější doby, nýbrž o jazyky filozofické. Tyto jazyky jsou založeny na klasifikaci idejí, některé z nich se dokonce snaží zahrnout všechny encyklopedické informace. Tisíc let užívali učenci …

Kurt Gödel je znám hlavně jako autor slavné věty o neúplnosti, během svého přátelství s Einsteinem se však pustil také do teorie relativity. Jeho práce se nejčastěji zmiňuje v souvislosti se stroji času. Gödel přišel v roce 1949 v Princetonu s myšlenkou vesmíru, který velmi rychle rotuje. Zajímavé je, že …