Archiv článků: fyzika

I magický grafen lze dále ladit; protonová vodivost; jak řídit tření

Střípky ze světa grafenu a 2D materiálů. Po nějaké době se nahromadila zase řada celkem krátkých, ale snad zajímavých zpráviček/novinek. Výzkumníci objevili nový způsob, jak využít světlo k urychlení přenosu protonů grafenem. Mohlo by to znamenat revoluci ve způsobu výroby vodíku a souvisejících technologiích (vodíkové palivové články, rozklad vody světlem …

více »

Jako když se peče chleba: vědci nabídli nový pohled na chování bahna na Marsu

Bahno na povrchu Země a Marsu se chová naprosto odlišně. Důvodem je nízký atmosférický tlak, který panuje na rudé planetě a způsobuje nestabilitu vody. Některé bahenní výlevy proto mohou připomínat kváskový chléb během pečení. Na vysvětlení těchto procesů se v experimentech, jejichž výsledky nyní uveřejnil časopis Journal of Geophysical Research: …

více »

Projekt CMS v CERNu pokročil v pátrání po temných fotonech

Temné fotony patří mezi hypotetické exotické částice, které nejsou součástí standardního modelu částicové fyziky. Průměrnou dobu života by měly mít delší než desetinu miliardtiny sekundy. Na to, co při srážkách obvykle produkuje urychlovač LHC v CERNu, to je docela dlouho. Nový výsledek projektu CMS („spolupráce“, CMS collaboration) definuje přísnější limity …

více »

Nové vysvětlení by mohlo vyřešit problémy s Hubbleovou konstantou

Kolem hodnoty Hubbleovy-Lemaîtrovy konstanty, která má popisovat rychlost rozpínání vesmíru, panuje mezi kosmology takzvané „Hubbleovo napětí“ způsobené různými metodami měření a jejich rozdílnými výsledky. Studie publikovaná v Monthly Notices of the Royal Astronomical Society nyní předkládá řešení těchto neshod s využitím alternativní gravitační teorie. Rozpínání vesmíru způsobuje, že se galaxie …

více »

Vědci zaznamenali extrémně energetickou kosmickou částici. Její původ je nejasný

Částicová fyzika je podivnější, než by se mohlo zdát. Vědci z mezinárodní observatoře Telescope Array, kde je zapojen také vědec z Fyzikálního ústavu AV ČR, zachytili extrémně energetickou částici, která byla pojmenována „Amaterasu“ podle japonské nebeské bohyně Slunce. Původ takto vysokoenergetické částice zůstává záhadný, protože zpětné sledování směru příletu nevede …

více »

Průlom ve vývoji jaterních organoidů umožní efektivnější testování léčiv

Produkce organoidů s vysokým stupněm podobnosti s játry, nesoucích jejich klíčové funkce, jako jsou metabolismus léčiv… Mezinárodní konsorcium vědců PRO-EURO-DILI Network zkoumající lékové poškození jater, do nějž jsou zapojeni i vědci z Laboratoře biofyziky Sekce optiky Fyzikálního ústavu AV ČR, představilo revoluční pokrok ve vývoji jaterních organoidů. Jejich nová metoda …

více »

Další omezení pro kvantové počítače: Neexistují absolutně přesné hodiny

Všechny kvantové počítače mají jedno společné: použijeme nějaký kvantový fyzikální systém a změníme jejich stav tím, že jej vystavíte působení velmi specifických sil po určitou dobu. To však znamená, že abychom se mohli spolehnout na správnost výsledku výpočetní operace, potřebujeme co nejpřesnější hodiny. Zde však narážíme na problém. Každé hodiny …

více »

Poprvé zachytili hopfiony, 3D verzi skyrmionů

Je čas seznámit se zase s jedním novým slovem… Hopfiony jsou magnetické spinové struktury předpovězené před několika desetiletími. V nové studii předkládají švédsko-německo-čínčtí vědci první experimentální důkazy jejich existence. Výsledky by potenciálně mohly nalézt uplatnění pochopitelně především ve spintronice. Hopfiony představují podobně jako již déle známé skyrmiony topologické struktury. Skyrmiony …

více »

Boltzmannovy mozky a rozkoše solipsismu

Znáte termín „Boltzmannův mozek“? Ludwig Boltzmann (1844-1906) je znám především jako autor konceptu entropie, včetně slavné druhé věty termodynamiky o neustálém nárůstu neuspořádanosti. Boltzmann spáchal sebevraždu, ne však kvůli tomu, že mu vlastní existence tváří v tvář entropii přišla zbytečná, ale aby si zkrátil trápení způsobované četnými zdravotními neduhy. Termín …

více »

Jádro zlata podivně mění tvar z kulatého na šišatý

Méně hmotné atomové jádro bývá obvykle menší než to těžší. Jenže atomová jádra jsou složité kvantové systémy tvořené neutrony a protony, které jsou samy o sobě složenými částicemi skládajícími se z kvarků. Proto při odstranění částice může být změna složitější. Bylo již např. pozorováno, že exotická jádra rtuti a bismutu …

více »