Archiv článků: fyzika

Webbův dalekohled pomáhá zpřesnit hodnotu Hubbleovy konstanty

Vesmír se, jak známo, rozpíná, nicméně jak už bylo mnohokrát řečeno, vypadá, že rychlost jeho rozpínání se liší podle toho, zda se podíváme do minulosti nebo zda budeme analyzovat současný stav. Jinak řečeno, různými metodami změříme různou hodnotu Hubbleovy konstanty, která je mírou rychlosti rozpínání vesmíru. Hodnota „na základě minulosti“ …

více »

Altermagnety a magnetický cirkulární dichroismus

Časopis Science zařadil před rokem altermagnety mezi devět průlomových objevů. Nyní fyzici z Masarykovy univerzity v Brně a Metropolitní univerzity v Ósace přicházejí s výsledky, které dále posouvají naše porozumění tomuto novému typu magnetických materiálů. Magnetismus se hodí k záznamu informace, to je známá věc. Ostatně každý dnes ví, co …

více »

Olomoučtí fyzici potvrdili nový zákon kvantové fyziky

Vědci ze Společné laboratoře optiky, společného pracoviště Univerzity Palackého v Olomouci a Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR, jako první na světě experimentálně potvrdili souvislost mezi neurčitostí kvantového stavu a kvantovou provázanosti, kterou teoreticky předpověděli fyzici z Japonska a Tchaj-wanu. Výsledek vědecké práce, jež byl publikován v prestižním časopise nakladatelství Springer …

více »

Rané galaxie přispívají k dosvitu vesmíru

Kosmické mikrovlnné pozadí – známé také jako „dosvit“ vesmíru – je považováno za klíčový důkaz velkého třesku. Toto reliktní záření zároveň pomáhá vysvětlit, jak mohly vzniknout první galaxie. Výzkum vědců z univerzit v Bonnu, Praze a Nankingu však naznačuje, že intenzita této radiace byla doposud pravděpodobně nadhodnocena. Pokud se jejich …

více »

Temná hmota vznikla podle nové teorie zpomalením a ztěžknutím rychlých částic

Studie vědců z Dartmouthu navrhuje novou teorii o původu temné hmoty. Astrofyzikové tvrdí, že vznikla z částic, které rychle kondenzovaly fázovým přechodem, podobně jako pára ve vodu. Tyto vysokoenergetické částice téměř bez klidové hmotnosti se na počátku vesmíru srážely, přitom ztrácely svoji energii a po spárování vytvořily obrovské množství temné …

více »

Navrhují nový mechanismus vzniku neutrin – z neutronů helia

Fyziky zmátl záhadný signál: pozoruhodně silný a energetický proud neutrin doprovázený překvapivě slabou emisí gama záření původem z galaxie NGC 1068 (Squid, Chobotnice). Neobvyklou emisi zaznamenaly detektory IceCube Neutrino Observatory v Antarktidě. Neutrina zřejmě vznikla nějakým dosud neznámým procesem. Předpokládá se (předpokládalo se), že energetická neutrina z aktivních galaktických center …

více »

Vesmír se vypaří rychleji – už za 10 na 78 let

Dosavadní odhad zněl 10 na 1100 let. Tedy rozdíl v tolika řádech, že už je to jedno, dalo by se jistě říct. Co je zajímavé, má jít o proces obdobný Hawkingovu záření, který by ukončil život nejen černých děr. „Vypaření“ se týká hvězd a jejich pozůstatků i další hmoty. Výpočet …

více »

Minulost, budoucnost a směřování k rovnováze

Počáteční nerovnováha minulosti je důvodem, proč současnost nese stopy minulosti. Vznik jakékoli stopy není ničím jiným než mezikrokem k následující rovnováze. Nese-li přítomnost stopy minulosti, je to výhradně díky nerovnováze této minulosti. Právě z tohoto důvodu si pamatujeme minulost, nikoli budoucnost – kvůli nerovnováze, jež panovala v minulosti. Minulost známe, …

více »

Alternativní verze černých děr: obejdou se bez singularity nebo i bez horizontu

Singularity vědci nemají rádi. Již nějakou dobu proto pracují na alternativních modelech černých děr, které je neobsahují. Nová studie Institute for Fundamental Physics of the Universe v Terstu podává přehled o současném stavu poznání v této oblasti. Popisuje dva alternativní modely a navrhuje testy, jimiž se jednotlivé verze (pseudo)černých děr …

více »