Archiv článků: fyzika

V uplynulých letech zažil výzkum jaderné fúze dva významné úspěchy: uvolnění rekordního množství energie v tokamaku JET a splnění Lawsonova kritéria vědec­kého vyrovnání v laserovém zařízení NIF. Evropský tokamak JET (Joint European Torus) byl po celou dobu svého provozu (1984–2024) největším fúzním reaktorem s magnetickým udržením paliva na světě. V …

I dobře známé materiály nás dokážou překvapit. Atakamit (Cu2(OH)3Cl, hydroxid-chlorid měďnatý) je smaragdově zelený minerál pojmenovaný podle místa, kde byl poprvé nalezen – pouště Atacama v Chile. Atakamit vykazuje magnetokalorické chování při nízkých teplotách – to znamená, že teplota materiálu se výrazně mění, když je vystaven magnetickému poli. Tým vedený …

Nedávno jsem se pustil do jedné z dosud mi neznámých knih Umberta Eca: Dějiny legendárních zemí a míst. Není ani vlastně Eccovo dílo, spíše jím sestavená „antologie“ všemožných úryvků, proložená jeho komentáři. Víceméně se mi to líbilo, ani mi nevadilo, že zde Ecco dost recykloval sám sebe (např. říše kněze …

Podle nové studie temná energie prostě neexistuje. Pozorované zrychlující se rozpínání vesmíru se nově vytvořený model snaží vysvětlit jinak. První věc z průvodní tiskové zprávy, temná energie má být jen taková veličina, kterou jsme přidali ad hoc, abychom vyřešili, že něčemu nerozumíme (poznámka PH: což je asi pravda, ale je …

Mezinárodní tým astronomů pod vedením Texaské univerzity v Austinu identifikoval nejvzdálenější a tedy i nejstarší dosud známou černou díru. Černou díru i galaxii, ve které se nachází, CAPERS-LRD-z9, pozorujeme v době 500 milionů let po velkém třesku, kdy měl vesmír pouze 3 % svého současného stáří. Astronomové tak mají jedinečnou …

Zdá se, že černá díra v M87 obsahuje elektrony, které jsou asi 100krát chladnější než protony. První snímky černé díry v centru galaxie Messier 87 ohromily svět v roce 2019. Jsou to ty známé obrázky zářícího objektu ve tvaru koblihy, obří černá díra M87 se nachází 55 milionů světelných let …

Neočekávaný rys ve srážkách protonů s protony, který byl dříve pozorován experimentem CMS na Velkém hadronovém urychlovači (LHC) v CERNu, nyní potvrdil i jeho sesterský experiment ATLAS. Výsledek naznačuje, že kvarky top (t, svrchní – ze všech elementárních částic nejtěžší a s nejkratší dobou života) se mohou na okamžik spárovat …

Radioaktivní rozpad představuje základní fyzikální proces v přírodě, kdy nestabilní atomové jádro ztrácí energii prostřednictvím záření. Studium způsobů jaderného rozpadu je zásadní pro pochopení vlastností atomových jader. Zejména exotické způsoby rozpadu, jako je emise protonů, poskytují nezbytné spektroskopické nástroje pro zkoumání struktury jader daleko od oblasti stability. V nové studii …

Podle nového výzkumu může velikost a rotace černých děr odhalit důležité informace o tom, jak a kde vznikly. Studie, kterou vedli vědci z Cardiffské univerzity, ověřovala myšlenku, že mnoho dnes pozorovaných černých děr se několikrát spojilo v „hustém“ prostředí obsahujícím miliony hvězd. Tým prozkoumal veřejně přístupný katalog 69 událostí gravitačních …

Tuhnutí vody na povrchu světů s extrémně nízkým atmosférickým tlakem je velmi složité, prokázal výzkum mezinárodního týmu vědců pod vedením Petra Brože z Geofyzikálního ústavu AV ČR. Voda tam totiž vře i za nízkých teplot, rychle se přitom odpařuje a o to rychleji mrzne. Ledovou krustu ale znovu a znovu …