Archiv článků: galaxie

Rychlost rozpínání vesmíru (hodnota Hubbleovy konstanty) změřená pomocí rudého posuvu v záření určité třídy supernov a na základě reliktního záření (mikrovlnného záření kosmického pozadí) dávají různé výsledky. Rozdíl se pohybuje okolo 10 %, není tedy řádový, ale i tak to astrofyzikové pokládají za problém. Je to přece jen příliš na …

Astronomové objevili dosud nejvzdálenější blazar, tedy aktivní galaktické jádro pravděpodobně skrývající obří černou díru. Jmenuje se velmi poeticky: PSO J030947.49+271757.31. Objekt je starý téměř 13 miliard let a ukazuje, jak vypadal vesmír necelou miliardu let po velkém třesku. Už tehdy zřejmě existovaly galaxie cca dnešního typu a obří černé díry …

Naše galaxie Mléčná dráha je z roviny disku mírně zvlněná, na jedné straně se disk natáčí „nahoru“ a na druhé naopak. Na základě dat ze satelitu Gaia Evropské kosmické agentury nyní vědci navrhují, že tato deformace může být důsledkem nedávné srážky s některou ze sousedních galaxií. Tvar disku je znám …

Astronomové zkoumali galaxii NGC 4490, někdy označovanou jako Kokon. Známa je už od 60. let, ale kupodivu si dosud nikdo nevšiml, že má dvě jádra. Jedná se o útvar o řád menší než Mléčná dráha, který se od nás nachází ve vzdálenosti asi 30 milionů světelných let. Jak se nyní …

Kosmologie s temnou hmotou je velmi citlivá na frekvenci supernov a jejich podílu na distribuci hmoty v galaxiích, což v případě teorií MOND nehraje velkou roli. Vědci z univerzit v Bonnu a Štrasburku dokázali popsat vznik galaxií ve vesmíru, který by neobsahoval temnou hmotu. Do počítačové simulace namísto toho zadali …

O naší Galaxii se odhaduje, že má průměr okolo 256 000 světelných let. A hmotnost? Nový odhad hovoří o 890 miliardách (billions) Sluncí. Vymyslet, jak rozumně měřit a počítat v tak obrovských měřítkách není snadné, zvlášť ne zevnitř. Navíc značnou část Mléčné dráhy nevidíme, zakrývají nám ji oblaka prachu a …

Dosud nejhmotnější známá černá díra vydá prý za asi 40 miliard (billions) Sluncí. Což současně znamená asi 2/3 hmotnosti všech hvězd v Mléčné dráze – takto řečeno to zní ještě impozantněji. Takovou hmotnost změřili u objektu v jádru kupy (cluster) galaxií Abell 85. Co se týče velikosti (poznámka PH: míněno …

Galaxie včetně Mléčné dráhy mívají ve svém středu supermasivní černé díry s hmotnostmi mezi miliony až stamiliony Sluncí. Dvojice takových černých děr jsou ještě poměrně běžné, trojice už velkou vzácností. V galaxii NGC 6240 je tomu ale právě tak, což ukazuje na zajímavé procesy probíhající při vzniku této galaxie. NGC …

Po hledání nejmenší černé díry se vědci zaměřili i na zkoumání největších z nich. Tyto objekty se nacházejí v jádrech galaxií, nejde ovšem o závěrečná vývojová stadia hvězd – alespoň ne výhradně. Viz také: Nejmenší černá díra má jen 3,3 hmotnosti Slunce Černé díry mohou vznikat i jinými způsoby soustředění …

Obří spirální (superspirální) galaxie se otáčejí mnohem rychleji než Mléčná dráha. Zajímavé na tom má být, že zaznamenané výsledky spíše odpovídají existenci temné hmoty než konkurenční teorii modifikované newtonovské mechaniky (MOND). Pro přibližnou orientaci několik čísel. Mléčná dráha, celkem typická spirální galaxie („spirální galaxie s příčkou typu SBc“), rotuje v …