Hubbleova klasifikace galaxií (tzv. Hubbleova sekvence) rozdělila již ve 20. letech galaxie podle jejich tvaru („morfologie“). Nový výzkum za pomoci analýzy dat pomocí umělé inteligence nyní propojuje klasifikaci galaxií s jejich evolucí. V 70. letech 20. století vědci došli k závěru, že osamělé galaxie mají tendenci mít tvar spirální; ty, …
více »Existence Fermiho bublin vysvětlena černou dírou
Fermiho bubliny, které v roce 2010 objevil Vesmírný gama dalekohled Fermi, představovaly pro astronomy dosud záhadu. Jde o obrovské oblasti vyzařující gama záření, které se táhnou z obou stran středu Mléčné dráhy do vzdálenosti přibližně 50 000 světelných let a vyčnívají z roviny galaxie jako balóny (viz obrázek). Navzdory jejich …
více »Záhada roviny satelitních galaxií má být jen iluze
Satelitní galaxie obíhající Mléčnou dráhu jsou už asi půl století spojeny s jednou záhadou – všechno totiž nasvědčovalo tomu, že se pohybují v jedné rovině („plane of satellites“) protínající Mléčnou dráhu. Na rozdíl od podobného uspořádání v případě Sluneční soustavy k tomu ale v případě sousedních galaxií není žádný zřejmý …
více »Strojové učení popsalo růst galaktických černých děr
Podle umělé inteligence rostou obří černé díry ve středech galaxií způsobem, který celkem přesně kopíruje hostitelskou galaxii. Předpokládá se, že většina, ne-li všechny galaxie ukrývají ve svém středu supermasivní černou díru. Tyto černé díry mají hmotnost více než 100 000krát větší než Slunce, některé z nich miliony nebo miliardy Sluncí. …
více »Druhá nejbližší „galaktická“ černá díra může být nezvykle velká
Leo I je jednou z trpasličích satelitních galaxií obíhajících Mléčnou dráhu. Zajímavé je, že podle nové studie by se v ní měla nacházet obří černá díra o hmotnosti 3 miliony Sluncí. Pokud se podaří i příslušné pozorování, šlo by o druhou potvrzenou superhmotnou černou díru nejblíž Zemi – pochopitelně po …
více »Nejstarší galaxie se otáčely pomalu
Všechny známé galaxie rotují, obvykle velmi svižně – např. Mléčná dráha se na okrajích otáčí rychlostí přes 200 km/s. Astronomové však zatím nechápou, jak galaxie těchto rychlostí dosahují. Nabízí se zkusit měřit rychlosti rotace různě starých galaxií; navíc vedle stáří samotné galaxie (doba od jejího vzniku) může hrát roli i …
více »Mezi kupami galaxií jsou opravdu obří vlákna horkého plynu
Srážky galaxií už známe, ale jak je tomu v případě celých kup galaxií (cluster)? Nové pozorování rentgenové observatoře Chandra, kterou provozuje NASA, by mohlo přispět i k řešení záhady temné hmoty. „Chybějící hmotu“ se většinou snažíme vysvětlovat pomocí temné hmoty (konkurenční přístup: úprava gravitačních rovnic). Při pátrání po temné hmotě …
více »Poprvé zmapovali galaktické podsvětí z černých děr a neutronových hvězd
Na světě je první mapa mrtvých hvězd, jakýsi hřbitov kdysi velkých těles, která se mezitím zhroutila do černých děr a neutronových hvězd (ty jsou konečnou fází života pouze největších hvězd). Vědci popsali strukturu rozprostírající na trojnásobku výšky Mléčné dráhy; téměř třetina nebožtíků byla po smrti z Mléčné dráhy úplně vyvržena. …
více »Záhadné vlnění v Mléčné dráze způsobila prolétající trpasličí galaxie
Na základě dat z vesmírné observatoře Gaia vědci zjistili, že velké části vnějšího disku Mléčné dráhy vibrují. Vlnění způsobila trpasličí galaxie, která se nyní nachází v souhvězdí Střelce (Sagittarius) a naši galaxii rozhoupala, když se před stovkami milionů let let obě k sobě přiblížily. Hlavní autor příslušné studie, astronom Paul …
více »Vichry raných černých děr byly mnohem silnější
Během prvních miliard let existence vesmíru byly větry, které vytvářely supermasivní černé díry v centrech galaxií, mnohem častější a silnější než větry pozorované v dnešních galaxiích, které vznikly zhruba o 13 miliard let později. Nejstarší větry byly tak silné, že zpomalovaly růst supermasivních černých děr, z nichž vycházely. Takové jsou …
více »
Sciencemag.cz
