Vědci z Akademie věd ČR a Univerzity Karlovy připravili umělý chemický přepínač DNA citlivý na světlo a učinili tak první krok na cestě k umělé epigenetice – cílenému zapínání a vypínání genů. Jejich práci nyní publikoval prestižní vědecký časopis Chemical Science. Genetická informace obsažená v DNA se předává během dvou …
Read More »Nová databáze DNA představuje vzorky ze starodávných lidských populací
Starodávná DNA je genetická informace, kterou vědci získali z cenných archeologických nálezů a jejíž stáří se pohybuje mezi 2 – 30 000 lety. Takové vzorky nyní katalogizuje nová specializovaná databáze, která je volně přístupná na adrese http://amtdb.org. Připravili ji vědci z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd a obsahuje také interaktivní mapu …
Read More »Jak vypadala LUCA: alkalofil z horkých temnot
Stopování genů k jejich společnému počátku vede k závěru, že poslední společný předek všeho živého pobýval někde v hlubinách u podmořských vývěrů a živil se vodíkem. Poslední společný předek veškerého pozemského života LUCA (last universal common ancestor) byla, jak předpokládáme, nejspíš něco jako dnešní archea, žila v bezkyslíkatém prostředí a …
Read More »Společné genetické kořeny monogamie
Monogamie vznikla mnohokrát nezávisle na sobě; zajímavé však je, že na rozdíl od třeba ploutve žraloka, ichtyosaura a delfína by monogamie mohla mít jakýsi společný genetický základ. Autoři následujícího výzkumu se soustředili na obratlovce. Vzali si vždy dvojici příbuzných druhů, z nichž jeden je a jeden není monogamní: 4 druhy …
Read More »Miniaturní systém CRISPR od archea
CRISPR, revoluční technologie na úpravu DNA využitelná v medicíně i při šlechtění, je odvozena od nástrojů, jimiž se baterie chrání před viry. Jedná se o obdobu imunitního systému, když si systém zapamatuje určitou sekvenci (normálně virovou) a proti té pak směřuje útok enzymů, které různě napadají příslušné sekvence, vystříhávají je …
Read More »Jak molekulární nůžky stříhají RNA
Jak buněčná mašinérie pozná, co se má vystřihnout a co se má zachovat? Mezinárodnímu vědeckému týmu pod vedením Davida Staňka z Ústavu molekulární genetiky AV ČR se podařilo objasnit principy, na základě kterých lidské buňky identifikují a doslova vystřihují v procesu zvaném RNA sestřih nepotřebné sekvence v našich genech. Jejich objev může přispět …
Read More »Genetické databáze: nejde jen o vrahy
Jak bylo oznámeno již v letos dubnu, tzv. zabijáka z Golden State odhalily veřejné genetické databáze, tj. weby, pomocí nichž zájemci rekonstruují rodokmeny. Policisté podle DNA nalezené na místě činu pátrali v genealogických databázích, kam lidé ukládají data o své DNA především s cílem vypátrat své příbuzné, eventuálně zjistit, z …
Read More »Z Blízkého východu přišli se zemědělci i psi
První zemědělci na Blízkém východě měli psy, to ale mezolitici v Evropě rovněž. Jak to bylo se psy při neolitické revoluci v Evropě? Na základě analýzy 100 vzorků psí mitochondriální DNA z této doby (od konce paleolitu po dobu bronzovou) nyní početný vědecký tým dospěl k následujícími obrazu. Jak zemědělci …
Read More »Selekce, nebo drift?
Lidská výška, různé poměry hmotnosti a výšky (BMI apod.), hladina cholesterolu i výskyt duševních chorob, to vše má svou genetickou komponentu. Vědci z University of Queensland se soustředili právě na onemocnění: do studie zahrnuli výskyt schizofrenie, Alzheimerovy choroby, chorobu věnčitých tepen a diabetes druhého typu. V analýze publikované v Nature …
Read More »Jak se mladé pohlavní chromozomy brání degeneraci?
Při evoluci kompenzace dávky genů na pohlavních chromozomech dochází nejprve ke zvýšení aktivity genů na chromozomu X. Vědci z Biofyzikálního ústavu v Brně a Ústavu experimentální botaniky v Olomouci ve spolupráci s francouzskými a švýcarskými vědci odhalili pozoruhodný mechanismus kompenzující degeneraci evolučně mladého chromozomu Y u dvoudomé rostliny silenky širolisté. Jejich zjištění bylo …
Read More »
Sciencemag.cz
