Archiv článků: geologie

Nový minerál maletoyvayamit

Maletoyvayamit s chemickým vzorcem Au3Se4Te6 byl nalezen v koncentrátech těžkých minerálů Au rud. Ne každý den se vědcům při provádění geologických studií podaří v přírodě nalézt nový minerál. Jeden takový se při výzkumech v odlehlých oblastech Kamčatky podařilo popsat skupině ruských a českých vědců za přispění pracovníka Přírodovědecké fakulty Univerzity …

více »

Kdo nemá zlato, musí vzít zavděk mosazí – aneb jak surtarbrandur zahřál Islanďany. Několikrát…

Island vstupuje do 20. století. Ostrov ležící na severozápadním okraji Evropy, mezi běžnými Evropany známý jako země mýtů a legend, již po staletí pod nadvládou Dánska. Ekonomika Islandu stojí z velké části pouze na rybolovu a zpracování ryb. Jejich export tvoří 77% veškerého vyváženého zboží; hrubý domácí produkt na obyvatele …

více »

Kyslík v atmosféře život nedokazuje, ani na planetách podobných Zemi

Na Zemi se kyslíková atmosféra objevila téměř jistě až v souvislosti s životem. Nicméně na kamenných planetách podobných Zemi může nastat několik scénářů, které povedou ke kyslíkové atmosféře i anorganickými procesy. Joshua Krissansen-Totton z University of California (Santa Cruz) a jeho kolegové modelovali vývoj skalních planet, které začínají s rozžhaveným …

více »

Dávná Země byla celá pod vodou

V archeanu, období před 4–3,2 miliardami let, kdy na Zemi začínal život, mohla být naše planeta vodním světem. Množství vody na povrchu bylo větší než dnes ne v důsledku toho, že by Země mezitím o tolik vody přišla, ale kvůli vyšší teplotě zemského pláště. I když většina vody na Zemi …

více »

Slovensko dalo svetu nový minerál – dobšináit

Mineralógovia z Ústavu vied o Zemi SAV objavili v rudných žilách v okolí Dobšinej nový minerál – dobšináit. Ako holotyp má bielu farbu, malá prímes kobaltu spôsobuje jeho svetloružové sfarbenie. Začiatkom februára 2021 ho Komisia pre nové minerály, nomenklatúru a klasifikáciu pri Medzinárodnej mineralogickej asociácii schválila ako v poradí 23. …

více »

Karbonská erupce zasypala střední a západní Čechy až 1 m mocnou vrstvou popela

Slavný tuf Bělka je rozsáhlá pyroklastická vrstva zachovaná v sedimentárním záznamu středočeských a západočeských pozdně orogenních pánvích. Tento tuf představuje unikátní stratigrafický marker, který byl zdokumentován v desítkách vrtů a mnohých černouhelných dolech v oblasti mezi jižním okrajem plzeňské pánve v západních Čechách až po východní část kladensko-rakovnické pánve na …

více »

Krátery na Titanu vypráví o erozi

V rámci nové studie se vědci zaměřili na devět kráterů, které se nachází na největším Saturnově měsíci – Titanu. Tato analýza přinesla důležité poznatky o tom, jak eroze ovlivňuje povrch a také co se pod ním nachází. Odborníci použili data nasbíraná sondou Cassini, aby nahlédli do kráterů a odhalili tak …

více »

České starohory

Zdroj: NASA/Wikipedia, licence obrázku public domain

Podat jednoduchý návod, jak porozumět českým starohorám, asi není možné. Přenos tepla z nitra planety byl intenzivnější, a proto i geologické procesy, jako je desková tektonika, byly rychlejší. Kůra byla tenčí, zdroje vulkanických hornin mohly ležet v menších hloubkách. Horstva snáz vznikala i zanikala. Slunce bylo slabší, ale oxidu uhličitého …

více »

Radioaktivní prvky ovlivňují obyvatelnost planet

Planety zemského typu, tedy „skalnaté“, mohou mít různé složení z hlediska zastoupení jednotlivých prvků. Nová studie tvrdí, že pro existenci života je důležité, kolik je zde radioaktivních prvků s delším poločasem rozpadu a tedy delší životností. Uran a thorium (jejich příslušné izotopy) by měly až po určitou mez zvyšovat obyvatelnost …

více »