Archiv článků: geologie

Slavný tuf Bělka je rozsáhlá pyroklastická vrstva zachovaná v sedimentárním záznamu středočeských a západočeských pozdně orogenních pánvích. Tento tuf představuje unikátní stratigrafický marker, který byl zdokumentován v desítkách vrtů a mnohých černouhelných dolech v oblasti mezi jižním okrajem plzeňské pánve v západních Čechách až po východní část kladensko-rakovnické pánve na …

Na Marsu dříve tekly řeky a existovala jezera, o valnou většinu vody však Rudá planeta přišla. Předpokládá se, že na vině je hlavně (v porovnání se Zemí) nižší gravitace. Při rozpadu molekul vody v atmosféře proto lehký vodík snáze unikal pryč a nevracel se do oběhu. Roli zde mohlo hrát …

V rámci nové studie se vědci zaměřili na devět kráterů, které se nachází na největším Saturnově měsíci – Titanu. Tato analýza přinesla důležité poznatky o tom, jak eroze ovlivňuje povrch a také co se pod ním nachází. Odborníci použili data nasbíraná sondou Cassini, aby nahlédli do kráterů a odhalili tak …

Podat jednoduchý návod, jak porozumět českým starohorám, asi není možné. Přenos tepla z nitra planety byl intenzivnější, a proto i geologické procesy, jako je desková tektonika, byly rychlejší. Kůra byla tenčí, zdroje vulkanických hornin mohly ležet v menších hloubkách. Horstva snáz vznikala i zanikala. Slunce bylo slabší, ale oxidu uhličitého …

Planety zemského typu, tedy „skalnaté“, mohou mít různé složení z hlediska zastoupení jednotlivých prvků. Nová studie tvrdí, že pro existenci života je důležité, kolik je zde radioaktivních prvků s delším poločasem rozpadu a tedy delší životností. Uran a thorium (jejich příslušné izotopy) by měly až po určitou mez zvyšovat obyvatelnost …

Vědci vytvořili mapu hustoty kůry a gravitačního pole Měsíce. Známé údaje o nejbližším vesmírném sousedovi planety Země jsou opět o něco přesnější a zásluhu na tom má také vědec Michal Šprlák z katedry geomatiky Fakulty aplikovaných věd Západočeské univerzity v Plzni. On a jeho australští kolegové Shin-Chan Han a Will …

Podle nejrozšířenější představy přinesly většinu vody na Zemi (i na další vnitřní planety Sluneční soustavy) komety a asteroidy během éry velkého bombardování a dalších kolizí. Nové studie publikované v Science naopak tvrdí, že Země mohla být mokrá od svého počátku, protože vodu obsahoval už materiál, z něhož se planeta formovala. …

Pro někoho zbytečný šum, pro nás užitečný zdroj informací. I tak se dá dívat na data získaná trojicí evropských satelitů Swarm na nízké oběžné dráze Země. Přesná měření časových změn geomagnetického pole dlouhodobě využívá tým dr. Jakuba Velímského z Katedry geofyziky MFF UK. Úkolem českých vědců, zapojených do evropského projektu …

Kruhová struktura, která je vidět i na plastické mapě Čech, má buď nějaký neznámý důvod, nebo se jedná o stopu po výstupu archaického či proterozoického plášťového hřibu, anebo to je skutečně impakt. V 80. letech pracoval v tehdejším Ústavu geologie a geotechniky Československé akademie věd ložiskový geolog a tektonik Petr …

Život se vyvíjí „uprostřed“ mezi teplem z nitra planety a teplem od Slunce. V dobách, kdy planeta byla horká a divoká, větší roli sehrály vnitřní zdroje zemské energie, zatímco od počátku druhohor se víc uplatňuje vliv sluneční energie. Existuje však jedna významná výjimka a tou je Země zamrzlá do podoby …