Archiv článků: geologie

Voda na exoplanetách může být nejen v podobě oceánu na povrchu nebo pod ledovou krustou. Většina vody může být navázána v horninách různě hluboko v nitru planety. Vědci z univerzity v Cambridge nyní vyvinuli model, který dokáže předpovědět podíl minerálů bohatých na vodu uvnitř planety. Tyto minerály fungují jako houba, …

V solných pouštích často nacházíme povrch „roztrhaný“ do geometrických obrazců, více či méně připomínajících včelí plástve – i když se nemusí jednat výhradně o šestiúhelníky. Tyhle struktury lákají turisty a jsou velmi populární, kupodivu ale dosud nepanovala shoda na mechanismu jejich vzniku. Podle jedné teorie vznikají trhliny mezi „dlaždicemi“ při …

Jak se radioaktivní prvky dostávají a dostávaly na Zem? Výsledky výzkumu by mohly poskytnout také informace o obyvatelnosti exoplanet. V první řadě, těžkými (těžšími) prvky se v astronomii často myslí vše mimo vodík a helium. V tomto případě ne, zde to prostě znamená prvky vznikající v již extrémních podmínkách, tedy …

Měření různých rychlostí, kterými seismické vlny pronikají do vnitřního jádra Země a procházejí jím, má dokazovat existenci další samostatné vrstvy uvnitř Země. Nejvnitřnější vnitřní jádro (innermost inner core) má být pevná kovové koule ve středu vnitřního jádra. Tím by se nám jádro rozdělilo na 3 části (a celkový počet vrstev …

Nově objevená vrstva částečně roztavené horniny pod zemskou kůrou by mohla pomoci vyřešit dlouholetou debatu o tom, jak se pohybují tektonické desky. Samotná přítomnost tavenin v takové hloubce není překvapením, studie vedená vědci z Texaské univerzity v Austinu však poprvé odhalila globální rozsah této vrstvy a možná i její roli …

Kdy byla naše planeta naposledy zcela bez ledu? Dosud se předpokládalo, že před 26 miliony lety. Podle nového výzkumu na horách Antarktidy však led nezmizel prakticky po celé třetihory. Ono to tak při záplavě titulků o globálním oteplování nemusí vypadat, ale z pohledu na geologických škálách je dnešní období relativně …

Vědci z NASA zjistili, že změna povrchu asteroidů probíhá mnohem rychleji než na Zemi. Analýza skalních zlomů na asteroidu Bennu ze snímků s vysokým rozlišením pořízených sondou OSIRIS-REx ukázala, že sluneční žár rozláme horniny na Bennu za pouhých 10 000 až 100 000 let, tedy z geologického hlediska velmi rychle. …

Maroko je proslulé množstvím zkamenělin živočichů od trilobitů po dinosaury. Pocházejí odsud nálezy unikátně zachovalých zkamenělin i s měkkými částmi těla. Vědci teď objevili další z takových nalezišť. Výjimečné je tím, že na rozdíl od předchozích lokalit odhaluje rozmanité druhy krevetám podobných živočichů. Někteří mohli dorůstat délky až dvou metrů. …

Českoněmecký tým vědců vedený doktorandem Vojtěchem Cuřínem z České zemědělské univerzity v Praze zmapoval a popsal vznik blátotoků na Marsu v nížině Utopia Planitia. Oblast mohla být před miliardami let pokryta oceánem kapalné vody, jenž s poklesem atmosférického tlaku zanikl. Zde se nacházejí stovky útvarů svým vzhledem připomínající pozemské lávové proudy, jsou …

Severní polokoule Marsu se dělí na dvě výrazně odlišné oblasti: plochou severní nížinu a členitou jižní vysočinu. Oblast Arabia Terra se nachází na přechodu mezi těmito dvěma typy krajin. Předpokládá se, že obsahuje jedny z nejstarších hornin rudé planety, pocházející z doby před více než 3,7 miliardami let. Mezi krátery …