První použití nové metody analýzy gravitace Marsu podporuje možnost, že planeta kdysi měla rozsáhlý oceán na severní polokouli. Výzkum vedl Jaroslav Klokočník, emeritní profesor Astronomického ústavu AV ČR. Mezi třemi spoluautory je i doc. Gunther Kletetschka působící na na Geofyzikálním ústavu Aljašské univerzity ve Fairbanksu a také na Přírodovědecké fakultě …
více »
Před třemi miliardami let, během jednoho z posledních vlhkých období Marsu, tekl ze svahů hory mocný proud bahna a kamenů. Tento materiál se rozlil do vějířovitého tvaru, který byl později erodován větrem a nakonec se zformoval do podoby vysokého hřebene a zachoval. Mohl se tak v něm zachovat zajímavý záznam …
více »
K nejdůležitějšímu, závěrečnému propojení několika řek, které vytvořily Vltavu, došlo v tom geologickém momentu, kdy „Malá Vltava“, tekoucí odněkud z rozhraní jižních a středních Čech směrem ku Praze, strhla na svou stranu řeku tekoucí opačným směrem někde od Tábora směrem k Českým Budějovicím. Tím nejenom změnila směr jejího toku, ale …
více »
Předpokládá se, že velká zemětřesení v severní a střední části Chile se vyskytují pravidelně cyklicky přibližně každých 100 let. Mezinárodní tým za účasti Geofyzikálního ústavu AV ČR získal poznatky, že příští velké zemětřesení v této oblasti se může chovat jinak. Zhruba 400 km dlouhá oblast aktivního zlomu je totiž v …
více »
Nová studie publikovaná v Nature popisuje, jak charakteristický šestiúhelníkový vzor bahenních trhlin nabízí první důkaz o cyklech střídání vlhka a sucha, k nimž docházelo na raném Marsu. Vzor z vyschlého bláta objevila a vyfotografovala mise Curiosity. Čím se to celé významné? Mars před cca 4 miliardami let byl zřejmě pro …
více »
Přibližně před dvěma týdny na islandském ostrově došlo k rozestupu dvou litosférických desek. Vznikla tak nová sopka s názvem Litli-Hrútur neboli Malý Beran. Zkoumat se ji vydal profesor Lukáš Krmíček z Ústavu geotechniky Fakulty stavební Vysokého učení technického v Brně (FAST VUT), který je členem mezinárodního vulkanologického týmu. Láva z …
více »
Řeky tečou (tekly) kromě Země ještě minimálně na dalších dvou světech Sluneční soustavy: na Marsu a na Titanu, kde jsou tvořeny kapalným metanem. Nová technika vyvinutá geology z MITu a dalších institucí umožňuje mimozemské řeky podrobněji analyzovat. Metoda využívá satelitní pozorování k odhadu rychlosti, jakou řeky přemísťují tekutinu a sedimenty. …
více »
V budoucnu bude možné vytvářet fyzikálně podložené realistické scénáře zemětřesení, které budou specificky simulovány pro danou oblast pomocí superpočítačů. Prestižní vědecký časopis Nature publikoval studii Dynamics, interactions and delays of the 2019 Ridgecrest rupture sequence, jejímž spoluautorem je prof. František Gallovič z MFF UK. Mezinárodní vědecký tým v článku představuje …
více »
I malý valounek v sobě může skrývat historii naší planety. Kolikrát zanikl zničil se antarktický ledovec? Čínsko-americko-český tým vědců popsal klimatické změny v historii naší planety. Umožnil to magnetický skener z laboratoře na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. Díky němu bylo možné zmapovat zajímavý příběh, který začal malým valounem na dně …
více »
S tím, jak se NASA připravuje na výpravy astronautů k Měsíci v rámci misí Artemis, je potřeba stále větší pozornost věnovat jednomu z hlavních cílů celého programu – založení dlouhodobé lidské přítomnosti na povrchu Měsíce. Zdroje, jako je kyslík, budou v takovém případě tvořit základní kámen snažení, které z této …
více »
Sciencemag.cz
