Proč musely myšlenky evoluční teorie a přírodního výběru čekat až na Darwina? Jak to, že někdo vymyslel dřív derivace a integrály, než zpozoroval přírodní výběr? Skutečně – myšlenka evoluce a přírodního výběru atd. působí celkem triviálně. Nepotřebujete k ní žádnou znalost vyšší matematiky, nic ani není třeba počítat, měřit nějaké …
více »Vědecká revoluce: Čechy vs. Holandsko
Třicetiletá válka zvýraznila historicky významné rozštěpení Evropy do nerovně se vyvíjejících, geograficky nejasných a různě předurčených částí, Východu a Západu. Toto rozdělení hluboce poznamenalo nejenom politickou, sociální a ekonomickou oblast, ale také úsilí o poznání přírody. Před rokem 1618 byly Čechy, ležící uprostřed Evropy, nejbohatší habsburskou doménou. Skýtaly jedny z …
více »Kolumbus a syfilis – problém není uzavřen
Otázka původu syfilidy se řeší tak dlouho, že aktuální příspěvek do diskuse ji určitě nerozhodne a zastánce opačného názoru sotva přesvědčí. Je-li nám známo, první epidemie syfilidy vypukla v Evropě až po Kolumbově objevení Ameriky – roku 1494 v Neapoli, odkud ji dále roznesli francouzští vojáci („francouzská nemoc“). Převládající pohled …
více »Znali v antice cukr?
První nesporné doklady o přípravě krystalického cukru pocházejí z Indie z doby kolem roku 500 n. l. Prakticky všichni savci preferují sladké a vedly se diskuse o tom, jak se tato preference formovala v kontextu přírodního výběru. Zdá se však, že se v určité fázi u lidí vytvořil základní vzorec …
více »Z dějin vědy: Brýle
Kolem roku 1000 n. l. už byly běžné „čtecí kameny“ – krystaly nebo segmenty skleněné koule, které položeny na text zvětšovaly písmena. Salvino d’Armate z Florencie (1258–1312), Giambattista della Porta (1535–1615), Edward Scarlett (1677–1743) Historik Lois N. Magner napsal: „Použití brýlí muselo mít mimořádný vliv na to, jak lidé vnímali …
více »Letokruhy stromů odkrývají, jak sopečné erupce formovaly klima
Relativně stálá období s teplými léty byla spojena s prosperitou a společenskou stabilitou v Evropě a Číně. Mezinárodní tým vědců vedený profesorem Ulfem Büntgenem z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR a Univerzity v Cambridge představil v časopise Dendrochronologia nový přístup k rekonstrukci klimatu. Rekonstruované klima tak poskytuje nový pohled na historická období, ve kterých …
více »Středověcí Peršané vyráběli chromovou ocel
Ocel, středověk, Blízkých východ… jako spojení nás asi jako první napadne ocel damascénská. V Íránu v 11. století se ovšem vyráběla i ocel chromová, tedy spadající do kategorie ocelí nerezových. Podle dosavadních znalostí je chromová ocel technologií až zcela moderní. Samotný příběh objevu je celkem komplikovaný, roli zde hrál zde …
více »Rok 1066 toho moc nezměnil – v Anglii a v jídle
V britských dějinách se rok 1066, tedy normanské dobytí země, pokládá za jedno z nejdůležitějších dat. Jak změnila bitva u Hastingsu život prostých lidí? Výzkum z Cardiff University, University of Sheffield a University of Bristol ukazuje, že ani moc ne (u elit to mohlo být a asi i bylo jinak). …
více »Technika v Československu po roce 1945
Verzatilka a remoska. Poválečný technický rozvoj u nás významně ovlivnilo zejména vyvlastnění průmyslových podniků, centrálně řízená koncentrace průmyslu, vznik nekonkurenčního prostředí, orientace na země východního bloku a zároveň hospodářské embargo, omezení spolupráce a prostupnosti informací ze západoevropských zemí, přednostní budování těžkého průmyslu, výhodné dodávky velkých sérií výrobků na technicky méně …
více »Rozbor sto let starého léku ukázal, čím se před smrtí léčil Antonín Dvořák
Rozbor pomocí Ramanova mikroskopu. Lék byl identifikován jako hexamethylentetramin. Pozůstalost Antonína Dvořáka, kterou spravuje Národní muzeum v rámci Českého muzea hudby, obsahovala donedávna neznámý vzorek léku, který skladatel užíval krátce před svou smrtí. Ve spolupráci se Státním ústavem pro kontrolu léčiv došlo po více než sto letech k jeho přesné …
více »