Lidé sbírali obilniny dávno předtím, než je někdy kolem roku 9 000 př. n. l. začali na Blízkém východě i pěstovat. Pokud alespoň domestikací míníme to, že lidé nějak ovlivnili genom rostliny, pak podle nových objevů k tomu došlo již před 30 000 lety (pšenice jednozrnka v oblasti Tell Qaramel …
více »Produktivní a neproduktivní války: kočovníci a střelný prach
Barbaři vrací úder. Kontrarevoluce ve vojenství. Od velkých říší k násilnému středověku. Kontraproduktivní války existovaly už dřív, avšak i ty nejhorší z nich byly jen kolapsy v rámci většího vzorce produktivní války. Některé z těchto kolapsů trvaly staletí. Avšak i přes pád Akkadské říše a egyptské Staré říše kolem roku …
více »Velké kočovnické říše bojovaly každá jinak
Skythové, Hunové, Mongolové, všechny si představujeme jako divoké jezdce, kteří své okolí zasypávali hromadami šípů. Nicméně i ve vojenské taktice kočovníků existovaly rozdíly. Není divu, máme před sebou období nějakých 2 000 let, během nichž se samozřejmě věci měnily (sledujeme vše cca od okamžiku, kdy bojovníci začali jezdit na koních …
více »Jižní Abúsír na počátku Staré říše
Nedávno došlo na jižní straně hrobky AS 54 k nečekanému objevu velké dřevěné lodi. Zahájení výzkumu velkého pohřebiště v jižním Abúsíru bylo původně naplánováno na dobu hned po skončení geofyzikálního průzkumu celé lokality. Zdejší zloději byli bohužel rychlejší. Následný záchranný výzkum ve dvou hrobkách, které napadli, Kaaperově a Karově, určil …
více »Nejstarší vyobrazení psa – a hned na vodítku
Archeologové objevili v Arabské poušti asi 8-9 tisíc let starou rytinu lovce, který se chystá ke střelbě z luku. Na rytině v pískovci ho provází 13 zvířat, téměř jistě psů; dva jsou navíc s postavou propojeni čárou mezi svými krky a pasem člověka, což téměř jistě budou vodítka. Podle nové …
více »Co padlo dřív: Chattušaš, nebo Trója?
Nově publikovaný luvijský nápis vypovídá o konci doby bronzové ve východním Středomoří kolem roku 1200 př. n. l. V této bouřlivé době padla Trója i většina městských center na řecké pevnině. Zanikla říše Chetitů, napaden byl rovněž Egypt. Kromě samotné trojské války se většina destruktivních akcí přičítá tzv. mořským národům. …
více »Považovat paleolit za zlatý věk je nesmysl
V poslední době převládá velmi skeptický pohled na neolit. Přechod k zemědělství, tvrdí tento názor, s sebou přinesl moc práce, nemoci od domácích zvířat, neplnohodnotnou stravu vyvolávající zubní a další choroby. Věk dožití i životní úroveň klesly, neolitici nicméně dokázali konkurenční kultury přečíslit. V porovnání s děsivým neolitem se pak …
více »Eneolit v Evropě: orba, mléko, pivo
Lidé už tehdy mohli vařit pivo víceméně běžně, přitom se s ním však přímo neobchodovalo. V eneolitu (pozdní době kamenné, jinak též zvané chalkolit – doba měděná, 4500–2300 př. kr.) se v životě evropských zemědělců prosadily významné progresivní změny v systému zemědělské výroby. Byl to především vynález oradla, které zásadně …
více »Izotopy analyzují lidské oběti v době dynastie Šang
Analýza izotopů, váleční zajatci jako konzervy – co lze vyvodit z dávných pohřebišť. V době první čínské historické dynastie Šang (cca 17.-12. stol. př. n. l.) zahrnoval kult i lidské oběti. Výzkumy čínských a kanadských vědců na pohřebišti v šangském městě Yinxu (PH: snad šangské hlavní město v české transkripci …
více »Tetín, Beroun, Karlštejn
Spíše ze setrvačnosti se Tetín i v pozdním 12. století udržoval v povědomí jako opěrný zeměpanský bod, k němuž se vázala i dynastická legenda a tragické místo Ludmiliny smrti, nicméně ke slovu se hlásila nová doba s jinými nároky. Prvotní výhoda, kterou nabízela strmá skála nad řekou Mží jednomu z …
více »