Archiv článků: homo sapiens

Záhady a nejistoty přetrvávají, i když existence Homo sapiens v Indii před 300 000 lety zrovna pravděpodobně nepůsobí. Stáří druhu Homo sapiens se posouvá stále více do minulosti. Totéž pak platí i pro první výpravy těchto lidí z Afriky. Viz také: Homo sapiens vyrazili z Afriky hodně dávno V Nature …

A co skutečně senzačního z toho může nakonec vyplývat. Obrazy ve třech jeskyních na dnešního Španělska vznikly před 64 000 lety – takže musí být dílem neandrtálců, tvrdí nová studie z University of Southampton a Max Planck Institute publikovaná v Science. Na malbách jsou znázorněna jak zvířata, tak i geometrické …

Nálezy z Izraele se datují do doby před asi 180 000 lety, což je podle ještě nedávných názorů tak spíše trvání celého druhu Homo sapiens. Předkové dnešních lidí vyráželi z Afriky už před dávnou dobou – nejspíš hned nějaký Homo ergaster (následující po Homo habilis), viz nálezy v Gruzii. Pak …

Proč v Evropě vymřeli neandrtálci a byli nahrazeni Homo sapiens? Oren Kolodny a Marcus Feldman ze Stanfordu tvrdí, že kupodivu nemusíme hledat žádné speciální vysvětlení. Tím nemá být řečeno, že by nehrály roli klimatické změny nebo nějaké rozdíly v intelektuálních schopnostech mezi neandrtálci a našimi předky – ale prý nemusely. …

Křížení mezi Homo sapiens a neandrtálci a denisovany v Evropě a Asii nebylo zdaleka ojedinělou událostí. Genom obyvatel subsaharské Afriky (ale nikoliv jiných populací) v sobě nese doklady o pravděpodobné hybridizaci předků Homo sapiens a nějakého dalšího, velmi archaického druhu. V časopisu Molecular Biology and Evolution nyní vyšla studie (hlavní …

Jak dnes většinou předpokládáme, neandrtálci žili v malých, od sebe dost izolovaných skupinách. Výjimkou nebyl ani incest. Všechny tyto faktory se mohly podílet na konci neandrtálců (možná by vyhynuli i bez příchodu Homo sapiens – i když na to je následnost obou událostí až příliš nápadná). Problém je ale trochu …

Na přechodu středního a mladšího paleolitu dochází ke změně mobility, lidé začínají využívat mnohem širší okolí. Archeologové z Australian National University a University of Sydney zkoumali jihomoravskou jeskyni Pod Hradem. Ve vrstvách starých 28-50 000 let se podařilo najít asi 20 000 úlomků zvířecích kostí, zbytky kamenných nástrojů a zbraní …

Rozbor mitochondriálního genomu raných evropských neandrtálců dává dost nejednoznačné výsledky, které jsou v rozporu se závěry jiných analýz. Tým z Max Planck Institute a University of Tübingen nyní ve studii publikované v Nature Communications dospěl na základě analýzy mtDNA raných evropských neandrtálců k závěru, že k oddělení neandrtálců a Homo …

Arabský poloostrov (Arábie) byl pravděpodobně první oblastí, kudy putoval anatomicky moderní člověk, když opustil Afriku a vydal se směrem do Eurasie. Tuto teorii dnes podporují jak genetické, tak paleoantropologické a archeologické výzkumy. Ovšem to, jaký význam měla Arábie v období po této první migraci až po současnost, není doposud zcela …

Inuité (Eskymáci) žijí v extrémním prostředí, bylo by tedy logické u nich počítat i se specifickými adaptacemi. Včetně genů, které získali hybridizací s dalšími druhy. Zkoumat, jaká populace v sobě nese jaké geny vzniklé křížením Homo sapiens s neandrtálci, denisovany nebo dalšími (dosud neznámými) druhy, je v poslední době až …