Po hledání nejmenší černé díry se vědci zaměřili i na zkoumání největších z nich. Tyto objekty se nacházejí v jádrech galaxií, nejde ovšem o závěrečná vývojová stadia hvězd – alespoň ne výhradně. Viz také: Nejmenší černá díra má jen 3,3 hmotnosti Slunce Černé díry mohou vznikat i jinými způsoby soustředění …
více »Nejmenší černá díra má jen 3,3 hmotnosti Slunce
Hvězdy určité hmotnosti se na konci svého vývoje zhroutí do neutronové hvězdy, ty hmotnější vytvoří černou díru. Příslušný limit ale přesně neznáme. Maximální velikost neutronové hvězdy udává Tolmanova–Oppenheimerova–Volkoffova mez; její velikost se odhaduje na 3–5 hmotnosti Slunce. Astronomové (hlavní autor studie publikované v Science je Todd Thompson z Ohio State …
více »Gravitační krystal má ukazovat, co se děje v nitru hvězd
Gravitační krystaly, co to vůbec je? Wignerova krystalizace, prašné plazma, obyčejné kovové kuličky a chování bílých trpaslíků. Začněme od Wignerovy krystalizace. Jedná se o vznik uspořádaných struktur v důsledku toho, že stejně nabité částice se odpuzují. Nemyslí se tím ale třeba srážení soli z přesyceného roztoku, ale jevy na kvantové …
více »Větry z černých děr brání vzniku hvězd
Alespoň v trpasličích galaxiích podle všeho platí, že černé díry podstatně ovlivňují galaxii jako celek. Ty z galaxií, které mají ve svém středu hodně hmotnou černou díru, obsahují méně hvězd. Za trpasličí galaxie označuje takové, které mají od 100 milionů do několika miliard hvězd – pro srovnání, Mléčná dráha jich …
více »Mladá dvojhvězda ve spletité síti oblaků plynu a prachu
Astronomové využívající radioteleskop ALMA pořídili mimořádně detailní záběr zachycující dvojici kompaktních prachoplynných disků, v jejichž nitrech se vyvíjejí mladé hvězdy. Systém obklopuje spletitá síť filamentů hmoty, kterou hvězdy nasávají a využívají k dalšímu růstu. Pozorování tohoto neobvyklého útvaru může vědcům pomoci pochopit nejranější fáze života hvězd a odhalit podmínky, za …
více »Elegantní řešení záhady Tabbyiny hvězdy: Je za vším umírající plooneta?
Tabbyina hvězda nedává astronomům spát. Hypotézy, které se snaží vysvětlit záhadu slavné hvězdy, přibývají skoro stejně rychle jako body na světelné křivce. Jedna z nejnovějších hypotéz je ale velmi elegantní. U hvězdy nejdříve Kepler a následně také pozemské dalekohledy objevili poklesy jasnosti, ve kterých není žádný řád – z hlediska …
více »Hvězdy z temné hmoty a černé díry v centrech galaxií
Temné hvězdy jsou temné nikoliv proto, že by nezářily, ale kvůli tomu, že jejich značnou část tvoří temná hmota. Anihilace temné hmoty jim rovněž dodává energii – na rozdíl od jaderné fúze v hvězdách klasických. Samotná idea temných hvězd je stará již více než 10 let. Předpokládalo se, že by …
více »HD 139139: další záhadná hvězda s poklesy jasnosti
Na kosmický dalekohled Kepler navázala družice TESS. Přesné a dlouhodobé měření jasnosti desítek tisíc hvězd přináší nejen objevy velkého množství exoplanet, ale občas se postará také o objevy, které nelze jednoduše vysvětlit. Tím samozřejmě nechceme nenaznačit, že za některými jevy jsou mimozemšťané. Najít důkazy vyspělých civilizací se sice snažíme už …
více »Čeští astronomové objevili unikátní hvězdnou laboratoř
Překvapivý objev chemických skvrn u rychle rotující, navíc pulzující hvězdy v těsném dvojhvězdném systému. Mezinárodnímu týmu vědců v čele s českými astronomy z Masarykovy univerzity a Astronomického ústavu AV ČR se podařilo odhalit hvězdu, u které se pozorují zdánlivě protichůdné jevy a chová se jinak, než by podle současných představ měla. …
více »Astronomové opět pozorují Tabbyinu hvězdu
Astronomové po krátké přestávce opět monitorují jasnost záhadné hvězdy KIC 8462852 (alias Tabbyina hvězda). Přerušení mělo jednoduchý důvod – hvězda nebyla dalekohledy pozorovatelná. Kromě pozorování ze Země by měli vědci brzy získat také cenný data z družice TESS. Tabbyina hvězda bude v hledáčku lovce exoplanet od 18. července do 11. …
více »