Archiv článků: led

Mezi hlavní skupiny tvarů ledových částic patří jehlice, hexagonální sloupek, destička, pyramida, projektil, šesticípá hvězdice a dendrit. Ty nejkrásnější vločky hvězdicovitých tvarů se nejčastěji objevují při teplotách kolem -10 až -15 °C. Krásu miniaturních ledových krystalů, které se v zimě elegantně snášejí na zem, obdivují lidé od nepaměti. Sněhové vločky …

Struktura vzniklého „nanoledu“ se navíc od běžného ledu výrazně liší. Ani bod mrazu vody už není absolutní jistota. Vědcům pod vedením Martina Kalbáče z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, Jany Vejpravové a Jiřího Klimeše z Matematicko-fyzikální fakulty UK se povedlo popsat proces, ve kterém se za určitých podmínek mění teplota, …

Hypotéza teplého a vlhkého Marsu jako planety celkem pohostinné pro život pozemského typu dostává trhliny. Podle nové studie nevznikla údolí na rudé planetě činností řek, ale spíše ledovců, eventuálně vody, která se objevovala pod ledovou krustou. Marsovská údolí mají být podobné hlavně subglaciálním útvarům, jaké se vyskytují např. v Arktidě …

Na rozdíl od modifikací ledu známých z pozemského prostředí jde o amorfní látku, zbarvenou tmavě. NASA vydala komentář ke snímkům severního pólu Jupiterova měsíce Ganymedu, který pořídila sonda Juno loni v prosinci. Ganymedes je devátým největším objektem ve Sluneční soustavě (pro toho, kdo to by to počítal – jako jediný …

Vodní pára ve vzduchu se v chladných dnech může proměnit na pevný led, který v tenké vrstvě pokrývá například okenní tabule nebo skla aut. Na tento zdánlivě obyčejný, avšak dosud málo prozkoumaný jev si nedávno posvítili čínští a američtí fyzici, kteří objevili nový způsob, jak může led na povrchu růst. …

Teploty na Merkuru se pohybují v obrovském rozptylu. Protože jde o planetu tak blízkou Slunci, není překvapivé, že mohou přesáhnout 400 °C. Současně však ve věčně zastíněných kráterech může být až – 200 °C a vyskytuje se v nich led. Důkazy ledu jsou poměrně spolehlivé, jeho existenci potvrdila zejména data …

Zvláštní uspořádání vrstev zmrzlého oxidu uhličitého a vodního ledu si žádalo speciální vysvětlení. Polární čepičky oxidu uhličitého na Marsu periodicky roztávají podle toho, jak se mění teplota planety. A ta zase závisí na tom, jak se v horizontech desítek a stovek tisíc let posouvá osa rotace, čemuž odpovídá změna náklonu …

Co se stane, pokud na povrch s teplotou pod bodem mrazu dopadá kapalná voda, třeba při dešti? Vznikne klasická klouzačka, přičemž led se tvoří zhruba ve tvaru hvězdicovitých struktur, které se podobají sněhovým vločkám. Při dopadu kapky vody na silně podchlazený povrch má ale vše fungovat jinak. V kapce vzniknou …

Co udělat pro to, aby lyže na sněhu klouzaly co nejlépe a auto na silnici pokud možno co nejméně? Odpověď zní – studovat vlastnosti rozhraní mezi ledem a vodou. Vědci přišli na to, že kapalná vrstvička, která vzniká, když nějaký objekt klouže po ledu, je viskózní jako olej a mnohem …

U jedné molekuly můžeme sice změřit její energii a tím i odpovídající teplotu, ale těžko hovořit o skupenství. Led je ledem, vytvoří-li se nějaká krystalová struktura. Z tohoto hlediska se pak zkoumá, jaký je minimální počet molekul vody, aby mělo vůbec smysl jejich spojení označovat jako led. Před několika lety …