Archiv článků: led

Golfský proud v mořích Europy?

Sluneční soustava, zdroj: IAU/NASA, Wikipedia, licence obrázku public domain

Silné magnetické pole Jupiteru by mohlo hýbat oceány na Europě a vytvářet v nich proudění. K takovému závěru alespoň došli Christophe Gissinger a Ludovic Petitdemange ve studii publikované v Nature Astronomy. Magnetické pole zřejmě vyvolává ve slaných oceánech na Europě elektrické proudy a s nimi bude spojen i pohyb vody. …

více »

Záhada kapalné vody pod povrchem Marsu

(c) NASA, licence obrázku public domain

I hodně slané roztoky by pod povrchem Marsu prý zmrzly. Jedinou možností pro jejich existenci má být, že vulkanická aktivita Rudé planety přetrvala až dodnes. Loni byla v Science publikována studie, podle níž by se asi kilometr a půl pod čepičkou jižního pólu Marsu mohla nacházet voda v kapalném skupenství. …

více »

Pichlavá Europa

Sluneční soustava, zdroj: IAU/NASA, Wikipedia, licence obrázku public domain

Modul přistávající na povrchu Jupiterova měsíce by se prý snadno mohl nabodnout na obří ledové ostny, jimiž je Europa především v oblasti rovníku hustě poseta. Příslušné jehlice mají být důsledkem toho, že sublimace ledu vlivem slunečního záření probíhá nerovnoměrně. Jejich možná výška se odhadují až na 15 metrů, střední vzdálenost …

více »

Český objev nových jezer pod ledem Antarktidy

Rozborem nejnovějších gravitačních dat z družic (zejména GOCE) a topografických dat z radarů pronikajících ledem Antarktidy byla objevena tři možná subglaciální jezera, která zatím žádný katalog takových objektů neuvádí. Jezera se nacházejí mezi Gamburtsevovým subglaciálním pohořím (GSM) a obřím jezerem Vostok (LV) ve východní Antarktidě. Přesnost a rozlišovací schopnost takových …

více »

Kapalná voda v zemském plášti

V diamantech z hlubin Země byl objeven led modifikace VII, který vzniká za obrovských tlaků. Mezinárodní tým vědců publikoval v Science (první autor O. Tschauner) výsledky studia inkluzí z diamantů vzniklých v zemském plášti. Diamanty, které se na povrch dostaly především sopečnou činností, podle autorů výzkumu ukazují na existenci kapalné …

více »

Pořádně kyselý superionický led

Solkoll, Wikipedia, licence obrázku public domain

Již delší dobu se předpokládá, že za obřích tlaků se led/voda může nacházet ve stavu mezi pevnou a kapalnou fází s volným tokem vodíkových iontů. Už asi před 30 lety se objevily simulace, podle nichž má voda stlačená na 200 GPa zvláštní vlastnosti. Pod teplotou tání (což je při tomto …

více »

Ledové zácpy, dřenice a dnové ledy

Dnové (hlubinné) ledy jsou téměř neznámým pojmem a jejich tvorba není ještě zcela uspokojivě vysvětlena. Moje dosavadní psaní o středočeském ledu bylo spíše obdivné a radostné. Nejen na Berounce a nejen ve středních Čechách však zamrzlé řeky umějí i ničit. Ledové zácpy a dřenice, to jsou ledové děje, o kterých …

více »

Mnoho druhů ledu: technický sníh i led hořící

Solkoll, Wikipedia, licence obrázku public domain

Hydrát metanu nacházíme ve formě ledu podobné hmoty například na dně hlubokých či chladnějších moří. Při nástupu zimy jsme rybník opustili v okamžiku, kdy se na zamlžené vodní hladině tvoří první led. Teplota, při které existují ve vzájemné rovnováze vodní pára, kapalná voda a led, má výsadní postavení v přírodních …

více »

Na ledu je i 30 stupňů pod nulou vrstvička vody

Solkoll, Wikipedia, licence obrázku public domain

S využitím extrémně citlivých analytických metod vědci tvrdí, že na povrchu ledu existuje vrstva svými vlastnostmi připomínající spíše kapalinu. Výzkumníci z nizozemské laboratoře AMOLF publikovali v časopisu Angewandte Chemie následující informace o chování/vlastnostech ledu. Na jeho povrchu skutečně vzniká tenká kapalná vrstva, proto se po přiložení dvou kusů ledu k …

více »