Archiv článků: matematika

Některé soubory, třeba průměrnou výšku lidí, můžeme dobře popsat pomocí normálního rozdělení. Řada jiných jevů se však řídí zákony mocninnými. Příkladem mocninných zákonů je třeba Zipfův zákon, udávající frekvenci určitého výrazu v přirozeném jazyce nebo třeba průměrná doba trvání jednoho biologického druhu. Na jeden druh žijící řekněme 100 milionů let …

Jak lidé původně počítali? Snad na prstech do pěti? Systém 1-2-moc se zdá být jako vtip, protože snad vždy mělo smysl rozlišit, zda se střelili 3 nebo 4 zajíci? John D. Barrow však uvádí odlišné údaje – antropologové prý odhalili v nejprimitivnějších kulturách spíše počítání v „soustavě dvojkové“ – a …

Jak naše podvědomí zpracovává čísla. O kulatých číslech, radosti z rovnic, pohlaví čísel i o tom, co z toho vyplývá pro reklamu a cenovou politiku. Velká čísla zpravidla vyjadřujeme jako kulatá prostě proto, že je to pohodlnější, nebo tím dáváme najevo, že jde o hrubý odhad. Co se stane, dostaneme-li …

Některé lesní požáry, které vypukají v amerických národních parcích, mívají katastrofální důsledky. Problém je, že ve chvíli vypuknutí se nebezpečnost požáru velmi těžko určuje. Asi každého napadne, že požár se spíše rozšíří v suchém období, že jeho šíření nějak souvisí s větrem či charakterem terénu (zpomalí ho řeka), že stromy …

Rozsáhlou třídu matematických struktur tvoří různé druhy abstraktních prostorů. Třeba trojrozměrný eukleidovský prostor, který jsme se naučili na základní škole: jeho prvky jsou body v klasickém trojrozměrném světě a reálná čísla jsou interpretována jako vzdálenosti a případně úhly. Najdeme v něm spoustu různých relací. Například tři body mohou splňovat relaci, …

Tím, že přemýšlíme nad pravděpodobností výhry i nad hodnotou, kterou máme získat, si stanovujeme míru rizika a sázky. Čím vyšší je naše očekávání, tím ochotněji riskujeme. Tak to alespoň platí v teorii. V mnoha případech se míra očekávání skutečně ukazuje jako dostatečně spolehlivý nástroj k odhadu výhry či ztráty. Přesto zde existuje problém, …

Jak souvisí prokrastinace a Moorův zákon? I když by člověka možná taková spojitost na první pohled nenapadla, když už oba pojmy vidíme vedle sebe, odpověď je celkem zřejmá. Pokud se výpočetní výkon (rychlost, s níž se plní určitý úkol) neustále zvyšuje, pak se může vyplatit řešení odkládat – zítra to …

Rozhodli jsme se upéct dort o mnoha patrech – totiž nekonečně mnoha. Dort se, jak bývá zvykem, bude v každém patře definovaným způsobem zužovat, takže vzniká logická otázka, zda si na jeho výrobu vystačíme s konečným množstvím těsta a polevy. Předpis pro patra bude následující. Všechna budou stejně vysoká, nicméně …

Prasátka jsou hra s jednoduchými pravidly, avšak s překvapivě složitými strategiemi a analýzami. V naší knize slouží jako metafora řady zdánlivě prostých problémů, které později vedly k bohatému matematickému výzkumu, i jako učební nástroj používaný při probírání herních strategií. Prasátka popsal v tištěné publikaci jako první americký kouzelník, expert na …

Jistěže za normálních okolností se hazard nevyplácí, však ruleta má nulu. Když už ale hrajeme, jaká strategie je nejlepší? Nejlepší míněno čistě z matematického hlediska. Samozřejmě, že když už je člověk v Las Vegas či Monte Carlu, pak si může zahrát prostě čistě pro zábavu, a bude třeba sázet jen …