Dunningův–Krugerův efekt je označení pro neschopnost vyhodnotit objektivně vlastní neschopnost :-). Čím méně kompetentní v daném oboru (apod.) člověk je, tím spíše bude sám sebe přeceňovat, např. při odhadu úspěšnosti v nějakém testu. Populárně řečeno, když je někdo opravdu blb, pak k k tomu patří, aby si ani neuvědomoval, že …
Read More »Složité matematické modely ve sportu zatím nedominují
Dnešní digitální technologie umožňují získat o sportovních utkáních obrovské množství informací. Zdaleka nejde jen o samotný výsledek. Zůstaneme-li u her typu fotbalu a hokeje, pak vedle gólů třeba zjistíme, kdo po většinu času držel míč, na jaké polovině se převážně hrálo, kolik střel směřovalo na bránu, jaký měly „koeficient“ (pravděpodobnost, …
Read More »Kvantový systém dokáže rozpoznávat prvočísla
Nová studie slibuje analýzu čísel fyzikálními metodami, pomocí jakéhosi analogového počítače. Tímto způsobem by mělo jít rozhodnout třeba o tom, zda je nějaké obří číslo prvočíslem (nebo zda patří do nějaké jiné speciální skupiny, průvodní tisková zpráva zmiňuje např. šťastná čísla). Autoři studie pomocí holografických laserových technik vytvořili systém s …
Read More »Matematici objevili neperiodické dláždění roviny jedinou dlaždicí
Některými mnohoúhelníky lze rovinu vyskládat beze zbytku, jinými ne. Stejně tak můžeme zkoušet rovinu pokrýt kombinací útvarů různých. Zajímavé to začne být v případě dláždění tzv. neperiodických. V populární literatuře se toto téma těší pozornosti pravděpodobně hlavně proto, že s touto myšlenkou přišel už celkem dávno Hawkingův spolupracovník a nositel …
Read More »Hra Bridg-It a důkaz sporem
Tuto neobvyklou hru vynalezl David Gal, profesor matematiky na Brownově univerzitě; prodává se pod obchodním jménem Bridg-It (Přejdi). Lze ji hrát na deskách různých rozměrů. Dále popsaná verze se snadno hraje na papíru s tužkami dvou různých barev. Je zábavnější než piškvorky! Předpokládejme, že použijete červenou a černou tužku. Černou …
Read More »Z dějin počítání: časté byly i dvacítkové soustavy
Na Nové Guineji se počítání částí těla dostane klidně až k cifře 74. Za počin dávného matematického génia bývá označována asi 18 tisíc let stará kost z Išanga. Bez počítání se neobejdeme. Podle zoologů i některé zvířecí druhy (jako veverky) zřejmě poznají počty oříšků; šimpanzové se naučili znakovat od jedné …
Read More »Teorie her praví: čtyři stopky před křižovatkou je moc
Odstranit z každé čtyřproudé křižovatky jednu značku Stop by prý paradoxně zvýšilo bezpečnost řidičů. Jiasun Li z George Mason University dospěl k tomuto závěru na základě aplikování teorie her. Čtyři stopky totiž ve skutečnosti snižují potenciální náklady na nezastavení na křižovatce, protože řidič může očekávat, že ostatní uposlechnou a zastaví. …
Read More »Hladkost Navier-Stokesových rovnic byla zpochybněna
Navier-Stokesovy rovnice, tedy soustava parciálních diferenciálních rovnic, popisují proudění kapalin. Figurují zde veličiny jako tlak, zrychlení, rychlost, viskozita, hustota… Clayův matematický ústav zařadil v roce 2000 hádanku spojenou s těmito rovnicemi mezi sedm největších matematických „úloh pro třetí tisíciletí“, z nichž každá je oceněna na milion dolarů (jeden z problémů, …
Read More »Počátky evropské kryptografie
V době, kdy al-Kindí popisoval vynález kryptoanalýzy, Evropané se dosud potýkali se základy samotné kryptografie. Jedinými evropskými institucemi, kde se pracovalo na tajných písmech, byly kláštery, jejichž mniši studovali Bibli ve snaze odkrýt v jejím textu utajené významy – což je fascinace, která přetrvala i do moderní doby (viz příloha …
Read More »Hypotéza matematického vesmíru
Jednoho večera roku 1990 v Berkeley, když jsme s přítelem Billem Poirierem seděli a spekulovali nad nejhlubší podstatou reality, mě náhle napadlo, co by to vše mohlo znamenat: že naše realita není matematikou jen popsatelná, ale že to zkrátka je matematika, a to ve velmi specifickém slova smyslu, který dále …
Read More »
Sciencemag.cz
