Archiv článků: medicína

Warfarin, lék běžně používaný pro ředění krve, může působit i proti rakovině. Nová studie provedená na lidských buňkách a na myších vedla k závěru, že warfarin brání nádorům zasahovat do mechanismu buněčné smrti (apoptózy), který buňky spouštějí, když zjistí mutace nebo jiné abnormality. Úspěšné nádory musejí dokázat apoptózu vypnout, to …

Metoda spočívá v přesně časovaném podávání fluorescenčních barviv, jejich začlenění do nově vznikajících kostí a zubů a následného optického projasnění. Jak rychle rostou zuby, co dynamiku jejich růstu ovlivňuje a jak zubní tkáně regenerují. To vše v detailu umožňuje sledovat nová monitorovací metoda vyvinutá výzkumnou skupinou doc. Mgr. Jana Křivánka, …

Proč nemají všechny druhy tak dobře těsnící mitochondrie? Kryse by jistě prospělo snížení úniku volných radikálů spíš než výdej velkého množství zdrojů na produkci obrovského objemu antioxidantů? Moderní verzi mitochondriální teorie stárnutí původně navrhl australský profesor a vědec Anthony Linnane koncem osmdesátých let 20. století. Teorie od té doby prošla …

Novou metodu tzv. sponkování peptidů, která nabízí další možnosti jejich využití například v oblasti cílených léčiv či v biologii, vyvinula absolventka doktorského studia na katedře organické chemie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP) Soňa Krajčovičová, v současné době působící na University of Cambridge. Výsledky jejího výzkumu, zaměřeného na sponkování …

Prostřednictvím nové chemické reakce lze totiž přidat k léčivé látce světelnou značku. Vědecký tým z ÚOCHB AV ČR pod vedením Milana Vrábela vyvinul novou chemickou reakci, která umožní líp zacílit léčiva na konkrétní místa v lidském těle nebo sledovat, zda se léčivá látka dostává i jinam, než má. Tento efekt může pomoci odstranit …

Nejstarší nálezy původce moru, bakterie Yersinia pestis, pocházejí z lidských kostí starých asi 5 000 let. Samozřejmě ne všechny historické „mory“ musely být nutně způsobeny právě touto bakterií (na „mor“ v době epidemie měl zemřít např. Perikles), středověká černá smrt a mor v době císaře Justiniána v 6. století n. …

Chronická infekce virem hepatitidy C (HCV) není spojena pouze s drogovým prostředím. V České republice žije přibližně 40 000 infikovaných osob, které drogy nikdy neužívaly. Tito lidé z tzv. běžné populace bohužel unikají testování. Nejdůležitějším předpokladem pro uzdravení a zamezení dalšího šíření infekce je přitom její včasné odhalení a rychlé …

Senzorický systém, který urychlí a zefektivní vyšetření magnetickou rezonancí, vyvinuli vědci z Fakulty elektrotechniky a informatiky (FEI) VŠB-TUO ve spolupráci s Fakultní nemocnicí Ostrava a firmou Tecpa. I díky podpoře nedávno ukončeného projektu z Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost mají výzkumníci k dispozici prototyp senzorické podložky, jejíž funkčnost …

Vývoj nových antibiotik, zejména účinných proti rezistentním bakteriím, je jednou z globálních zdravotnických výzev dneška. Pracovníci z Mikrobiologického ústavu AV ČR nyní v mezinárodní spolupráci s Tokijskou univerzitou vyřešili strukturu klíčového kondenzačního (spojovacího) enzymu, který se využívá pro biosyntézu antibiotik, a objasnili na molekulární úrovni, jak funguje. Společné výsledky jsou …

Manóza je monosacharid, izomer glukózy (přesněji řečeno je manóza epimer, čili obě molekuly se liší pouze na jednom chirálním centru). Je klíčová pro řadu fyziologických procesů, organismus si ji proto vytváří (právě z glukózy). Manóza se váže na bílkoviny, aby stabilizovala jejich strukturu a pomohla jim interagovat s jinými molekulami. …