Archiv článků: mezopotámie

Podivný sled symbolů na zdech více chrámů ve starověkém městě Dīr-Šarrukīn (dnešní Irák) z doby vlády asyrského krále Sargon II (721-704 př. n. l.) mátl archeology více než 100 let. Asyrolog Martin Worthington z dublinské Trinity College nyní tvrdí, že hádance přišel na kloub. Celkem působivá sekvence pěti symbolů – …

Vznik a rozvoj prvních měst v Mezopotámii i jinde na Blízkém východě prý souvisel s výrazném nárůstem násilí mezi obyvateli. Zákony, centralizovaná správa, obchod a kultura/náboženství pak způsobily, že ve starší a střední době bronzové (3 300 až 1 500 let př. n. l.) poměr násilných úmrtí opět poklesl. K …

Podle nové studie, na níž se podíleli vědci z University College London, ukázaly starověké cihly se jmény mezopotámských králů nové poznatky o záhadné anomálii v magnetickém poli Země před cca 3 000 lety. Výzkum popisuje, jak se změny v magnetickém poli Země otiskly do zrnek oxidů železa v babylonských cihlách …

Když se v osmnáctém století před naším letopočtem akkadština stala obecně přijatým jazykem všech druhů písemné komunikace, byla psána téměř výlučně slabičnými znaky. Dnešní studenti začínají četbou Chammurapiho zákoníku, protože se jeho převážně slabičný záznam snadno čte. Písař parthského období z posledních dnů existence babylonské kultury stále věděl, že písmo …

Tak jako pravidelně, co ještě koupit pod stromeček? Co stálo z letošní produkce za přečtení. První věc, subjektivně letos úpadek česky vydávané a současně zajímavé pop-science literatury pokračoval. Pozoruhodných titulů bylo nejspíš opět méně. Při pohledu na rubriku zde na Sciencemagu to tak nemusí vypadat, týdenní periodicitu úryvků se podařilo …

Na rozdíl od Egypta se babylonská písemná kultura, kterou mnozí lidé v minulosti přijali, nedokázala do helénistického světa začlenit. Helénističtí vládcové se proslavili svými velikými knihovnami, z nichž nejznámější je alexandrijská knihovna v ptolemaiovském Egyptě, jež vynikla jako hlavní depozitář řecké literatury a učenosti. Seleukovci rovněž zřídili v pozdním třetím …

Starověká Mezopotámie i civilizace v údolí Indu byly městské civilizace s velkými, hustě osídlenými a plánovanými městy. Jak se obě oblasti od sebe z hlediska urbanizace lišily? Nová práce se soustředí na období asi 3000–2000 př. n. l., sleduje proces urbanizace ve vztahu k počtu obyvatel, rozloze sídlišť, geografické poloze …

Jak známo, ve starověké Mezopotámii se pivo pilo brčky (slámkami), protože obsahovalo obilky a další nefiltrované příměsi. Nejstarší taková brčka fyzicky známe nejspíš z Kavkazu, jsou z doby asi 3000 př. n. l. Samotný nález byl učiněn už v roce 1897 v kurganu (mohyle) v Majkopu. V hrobě byly kromě …

Babyloňané, jak známo, znali Pythagorovu větu. Tabulka z doby asi 1700 př. n. l. (starobabylonské období) má představovat nejstarší důkaz nejen této znalosti, ale i babylonské goniometrie obecně. Tisková zpráva k příslušné studii mluví o „aplikované geometrii“ a „protogoniometrii“. Tedy nám (laikům) by to asi nepřipadalo jako goniometrie, protože toto …

Elam je země na jihozápadě Íránu, soused Sumeru. Taktéž dějiny Elamu jsou úzce spojeny s Mezopotámií; ostatně právě Elamité ukončili poslední sumerskou říši (3. dynastie urská), když dobyli Ur, Elam jako politický útvar definitivně zničila zase říše novoasyrská. Elamská metropole Susy se však stala sídlem (nebo sezónní rezidencí) perských králů …