Archiv článků: mozek

Nové grafenové elektrody se dají implantovat do mozku jedna radost. Vědci z University of California v San Diegu zjistili, že nanočástice platiny snižují odpor (impedanci) grafenu až 100krát, a přitom skoro nemění průhlednost materiálu. Vědci díky tomu dokázali přesně zaznamenávat mozkovou aktivitu transgenních myší jak na větší ploše, tak i …

Od zavedení léčby hlubokou mozkovou stimulací v ČR v těchto dnech uběhlo již 20 let. Odborníci z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy metodou elektrické stimulace mozkových jader léčí stále širší spektrum pacientů; nejnověji například pacienty s Touretteovým syndromem. Hlubokou neurostimulací mozku (Deep Brain Stimulation – DBS) a možností zmírnit neovladatelné …

Kardiologové z Nemocnice Na Homolce jako první na světě implantovali pacientům do obou krkavic mikrofiltr, který má zachytit případnou krevní sraženinu. Jedná se o preventivní zákrok, chránící nemocné trpící fibrilací srdečních síní před mozkovou mrtvicí. „Tato porucha srdečního rytmu může v některých případech vytvořit krevní sraženinu, která pak způsobí cévní mozkovou příhodu. Riziko vzniku …

Festival Týden mozku, který pořádá Akademie věd ČR, se uskuteční od 12. do 18. března 2018. Program o nejnovějších objevech a trendech ve výzkumu mozku a neurověd nově potrvá o dva dny déle – obohatí jej interaktivní víkendový program především pro rodiny s dětmi. Vstup na veškeré akce je tradičně …

Tedy míněno v rámci jednoho organismu. Bílkoviny tau spojované s Alzheimerovou chorobou zřejmě dokáží v lidském mozku přeskakovat z neuronu na neuron. Ačkoliv tyto procesy byly již zaznamenány u laboratorních myší, u člověka se je podařilo zachytit vůbec poprvé. Vědci z University of Cambridge zaznamenali své výsledky kombinací dvou skenovacích …

Každá oblast mozku je popsána pomocí 10 charakteristik, z jejich hodnot lze odhalit míru propojení. Studie vědců z University of Cambridge a amerického National Institutes of Health tvrdí, že běžně používaná technika zobrazování magnetickou rezonancí dokáže poskytnout informace o fungování a schopnostech lidského mozku, a to včetně inteligence. Závěr vychází …

Neurální kmenové buňky mají jak schopnost proliferovat, tj. dělit se a vytvářet identické dceřiné buňky, tak funkčně se specializovat neboli diferencovat. Centrální nervový systém se tvoří během embryonálního vývoje právě díky koordinovanému a složitě regulovanému dělení, migraci a diferenciaci těchto buněk. Z neurálních kmenových buněk vznikají tři zralé typy buněk …

V tradičním pojetí byli první lidé chápáni jako vysoce masožraví primáti, schopní obstarat si masitou výživu cíleným lovem nebo alespoň systematickým kořistěním z mršin. Mezi masitou potravou a růstem mozku se předpokládala přímá závislost. Na lidském chrupu se projevil trend ke zmenšování stoliček vůči přední části chrupu, tedy větší důraz …

Genová terapie byla demonstrována na speciálně vyšlechtěných miniaturních prasatech. Vektorem je virus píchaný do mozku. Tým vědců v čele s Janem Chrastinou a Romanem Liščákem koncem minulého týdne ukončil na půdě brněnské Veterinární a farmaceutické univerzity dvoutýdenní experimenty, které se do budoucna mohou stát nadějí pro pacienty s Huntingtonovou chorobou. …

Strojové učení opět prokázalo svoji sílu a techniky zobrazování mozku se díky tomu prý posouvají na další úroveň. Dosavadní metody mapování lidského mozku (zejména funkční magnetická rezonance) dokázaly rozpoznat, jaká aktivace odpovídá jednoduchým objektům – takže se třeba dalo poznat, na kterou kartu z balíčku se člověk podívá. Příslušné vztahy …