Archiv článků: mozek

Vědcům z několika institucí se podařilo implantovat lidské mozkové organoidy do mozkové kůry myší a ukázat, že pak reagují na vizuální podněty stejným způsobem jako okolní (myší) tkáně. Mezi lidskou a myší tkání se tedy vytvořilo funkční propojení. Unikátní na celém výzkumu mát ovšem hlavně metoda, kterou se celý „systém“ …

Malé genetické rozdíly mohou mít velké následky. Další studie se pokouší vysvětlit rozdíly mezi Homo sapiens a neandrtálci. Předpokládáme, že neandrtálci se Homo sapiens z hlediska kognitivních schopností nevyrovnali. Proč, když měli stejně velký nebo i větší mozek? Logicky protože měli „něco v mozku jinak“. Samozřejmě existují i opačné názory, …

Poranění mozku a míchy představují v současné době významný problém nejen pro stoupající četnost nových případů, ale především pro svou závažnost a značné socio-ekonomické dopady na společnost. V případě obou typů poranění se jedná o velmi závažné akutní stavy s vysokou úmrtností, které vyžadují bezodkladnou lékařskou péči a v některých …

Neurodegenerativní onemocnění, jako je Alzheimerova, Parkinsonova nebo Huntingtonova choroba, se vyznačují ukládáním proteinových shluků (agregátů) v mozku pacientů. Nová studie zkoumá, proč se shluky huntingtinu na počátku choroby tvoří v určité konkrétní oblasti mozku. Závisí to nějak na typu buněk? Netoxická forma tohoto proteinu je totiž přítomna ve všech mozkových …

Claustrum je dosud málo prozkoumaná část mozku, šedá hmota ve velké kůře pod kůrou insuly. O této oblasti je již dlouho známo, že si vyměňuje signály s mnoha oblastmi mozkové kůry, které jsou zodpovědné za vyšší kognitivní funkce a komplexní myšlení. Toto místo je silně zasíťováno. Nositel Nobelovy ceny a …

Vědci z Cornellovy univerzity ukázali, že čich psů je integrován se zrakem a dalšími jedinečnými částmi mozku odlišně než u člověka, což vrhá nové světlo na to, jak psi vnímají svět a orientují se v něm. Podobné propojení mezi čenichem a týlním lalokem, který je u psů funkčně zrakovou kůrou, …

Nová studie uvádí přímou souvislost mezi demencí nebo mrtvicí ve vyšším věku a nedostatkem vitamínu D. Nízká hladina vitamínu D byla navíc přímo spojena s menším objemem mozku. Genetické analýzy mají vést k závěru, že souvislost je kauzální. V některých populacích by bylo možné zabránit až 17 % případů demence …

Poruchy mozku způsobující psychiatrická nebo neurologická onemocnění jsou do značné míry dědičné, tudíž v nich hrají nějakou roli i genetické faktory. Nový výzkum ukázal, že část těchto „problémových genů“ jsou neandrtálského původu. Studie vědců z University of Tartu, Charité Berlin, Amsterdam UMC a dalších institucí nyní zkoumala různé psychiatrické poruch, …

Celkem vzato spoléhají nervové systémy hmyzu a savců na stejné neurochemikálie, jako jsou neuropeptidy, hormony a neurotransmitery a jejich přidružené receptory. Důležité systémy signálního přenosu rovněž fungují podobným způsobem a podobně ovlivňují fyziologické procesy a chování. Vzhledem k tomu, že neurotransmisní systémy jsou obzvláště náchylné vůči působení řady rostlinných látek, …

O podivném výzkumu, dle kterého se měl lidský mozek začít zmenšovat asi před 3 000 lety, se zde již psalo. Autoři tuto teorii dávali do souvislosti s tím, jak lidé získávali přístup k „externím“ znalostem a nemuseli je už sami uchovávat v hlavě. A to jak díky písmu, tak spolu …