Když se podíváme na fotbalové hřiště plné hráčů nebo na řadu aut za sebou v koloně, dokážeme zhruba odhadnout počet předmětů, aniž bychom je počítali. Sami nedokážeme říct, jak to děláme. Až dosud se předpokládalo, že mozek paralelně obhlédne celou scénu a pak provede extrapolaci. Na University of California v …
více »Eutanazie: Umírání jako věda
I když cest, jak vlastní rukou ukončit život, je mnoho, jen málokteré jsou bezbolestné a stoprocentně účinné. Dobré umírání je umění a věda. Naštěstí existují odborné publikace, které potřebné informace obsahují. Jednou z nich je Guide to a Humane Self-Chosen Death (Admiraal et al., 2006), další pak téměř devíti set …
více »Vlci pomáhají kolegům více než psi
Ochota i schopnost vlků spolupracovat, a to včetně dělení se o potravu, je známá. Existuje ovšem i teorie, podle které při domestikaci probíhala právě selekce na větší kooperaci. Rachel Dale z vídeňského Wolf Science Center spolu s kolegy provedla proto na toto téma další experiment. Do studie publikované v PLOS …
více »Nemyslet na zelenou opici
Co se stane, když člověk dostane příkaz „nemyslet na X“, dobře známe už z pohádek. Výzkum na University of New South Wales nyní potvrdil, že alespoň v podvědomí určitá myšlenka přes veškerou snahu zůstane. Účastníci experimentu dostali za úkol nejprve myslet a pak naopak potlačit myšlenku na určité ovoce nebo …
více »I u lidí může spát jen jedna hemisféra
Někteří živočichové dokáží při spánku střídat hemisféry a tím neustále udržovat jakousi pozornost. Speciální způsob spánku mají třeba savci spící pod vodou nebo tažní ptáci. Jak se ukázalo, u člověka se tento jev v menší míře vyskytuje rovněž. Třeba při spánku na neznámém místě se (zřejmě, podle sledování neurologické aktivity, …
více »Učíme umělou inteligenci rozeznávat emoce
Pomocí strojového učení jsme zatím neuronové sítě dokázali se slušnou úspěšností naučit rozeznávat obsah obrázků. Nyní vědci z University of Colorado v Boulderu přišli s projektem, v rámci kterého se snažili naučit počítače, aby obrázku přiřadily odpovídající emoční reakci. Ukázalo se, že to není nijak těžké. Často lze „správně“ (=obdobně …
více »Větší částku lidé vrátí spíš – ale od ostatních čekají opak
Že zrovna tohle se dočká publikování v Science, mi přijde poněkud překvapující, ale stalo se. Otázka tedy stojí: vrátí nálezce spíše peněženku bez peněz, s 13 dolary nebo 94 dolary? Experiment byl proveden ve 355 městech ve 40 zemích (včetně těch bohatých; výzkumné rozpočty pochopitelně nejsou nekonečné, proto jsou pro …
více »Na barvách samohlásek se prý shodnou nejen synestetici
Alespoň do určité míry. Samohlásku „á“ si údajně spíš představujeme červenou než zelenou a „í“ je zase spíš světlé než tmavé. Syntestézie, tedy automatické propojování vjemů z různých smyslů, je celkem raritní způsob vnímání, kdy barvy chutnají či zní nebo tóny voní. V malé míře to má asi každý z …
více »Jak vznikají falešné vzpomínky
Přerušené vzpomínání může vést k zapomínání. Každá událost je tedy pokaždé, když je vyvolávána z paměti, ohrožena zkreslením a zapomínáním. Fenomén biochemických základů paměti studuje rovněž neurobiolog Eric Kandel, který za svůj výzkum dostal Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství. Nikdy jsem se sice s tímto průkopníkem výzkumu paměti nesetkala, …
více »Pivo ani kafe nám prý nechutnají
Preferují milovníci kávy nebo chmeleného piva hořkou chuť? Nový výzkum naznačuje, že možná nikoliv, nápoje pijí spíš pro jejich psychoaktivní účinky. Marilyn Cornelis Northwestern University a její kolegové porovnávali skupiny lidi preferujících sladké vs. hořké nápoje, přičemž současně o dobrovolnících získali genetická data. Došli k závěru, že milovníci kofeinu nebo …
více »