Co se stane, když člověk dostane příkaz „nemyslet na X“, dobře známe už z pohádek. Výzkum na University of New South Wales nyní potvrdil, že alespoň v podvědomí určitá myšlenka přes veškerou snahu zůstane. Účastníci experimentu dostali za úkol nejprve myslet a pak naopak potlačit myšlenku na určité ovoce nebo …
více »I u lidí může spát jen jedna hemisféra
Někteří živočichové dokáží při spánku střídat hemisféry a tím neustále udržovat jakousi pozornost. Speciální způsob spánku mají třeba savci spící pod vodou nebo tažní ptáci. Jak se ukázalo, u člověka se tento jev v menší míře vyskytuje rovněž. Třeba při spánku na neznámém místě se (zřejmě, podle sledování neurologické aktivity, …
více »Učíme umělou inteligenci rozeznávat emoce
Pomocí strojového učení jsme zatím neuronové sítě dokázali se slušnou úspěšností naučit rozeznávat obsah obrázků. Nyní vědci z University of Colorado v Boulderu přišli s projektem, v rámci kterého se snažili naučit počítače, aby obrázku přiřadily odpovídající emoční reakci. Ukázalo se, že to není nijak těžké. Často lze „správně“ (=obdobně …
více »Větší částku lidé vrátí spíš – ale od ostatních čekají opak
Že zrovna tohle se dočká publikování v Science, mi přijde poněkud překvapující, ale stalo se. Otázka tedy stojí: vrátí nálezce spíše peněženku bez peněz, s 13 dolary nebo 94 dolary? Experiment byl proveden ve 355 městech ve 40 zemích (včetně těch bohatých; výzkumné rozpočty pochopitelně nejsou nekonečné, proto jsou pro …
více »Na barvách samohlásek se prý shodnou nejen synestetici
Alespoň do určité míry. Samohlásku „á“ si údajně spíš představujeme červenou než zelenou a „í“ je zase spíš světlé než tmavé. Syntestézie, tedy automatické propojování vjemů z různých smyslů, je celkem raritní způsob vnímání, kdy barvy chutnají či zní nebo tóny voní. V malé míře to má asi každý z …
více »Jak vznikají falešné vzpomínky
Přerušené vzpomínání může vést k zapomínání. Každá událost je tedy pokaždé, když je vyvolávána z paměti, ohrožena zkreslením a zapomínáním. Fenomén biochemických základů paměti studuje rovněž neurobiolog Eric Kandel, který za svůj výzkum dostal Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství. Nikdy jsem se sice s tímto průkopníkem výzkumu paměti nesetkala, …
více »Pivo ani kafe nám prý nechutnají
Preferují milovníci kávy nebo chmeleného piva hořkou chuť? Nový výzkum naznačuje, že možná nikoliv, nápoje pijí spíš pro jejich psychoaktivní účinky. Marilyn Cornelis Northwestern University a její kolegové porovnávali skupiny lidi preferujících sladké vs. hořké nápoje, přičemž současně o dobrovolnících získali genetická data. Došli k závěru, že milovníci kofeinu nebo …
více »Dva myšlenkové experimenty: Škodlivost modlitby a Boží soud s teorií her
Proč se pacientům přitíží, když se dozvědí, že se na za ně někdo modlí? U příležitosti Velikonoc trochu kacířský pohled na zázraky. Následující dva náměty jsou především myšlenkovými experimenty, protože je otázkou, nakolik se můžeme spolehnout na vstupní data. První statistiky pocházejí z knihy Richarda Dawkinse Boží blud (česky Academia …
více »Hyperthymesie: Jiná podoba zázračné paměti
AJ měla sice výjimečnou paměť na události a chvíle ze svého života, už si ale tolik nevybavovala informace, které s jejím životem nesouvisely. Jaké množství informací dokáže lidská mysl uchovat? Taková otázka napadne minimálně jednou za život snad každého. Někteří si ji položí třeba ve chvíli, kdy horečně „googlují“, jak …
více »S GPS ztrácíme prostorovou paměť
Používání GPS navigace v chytrých brýlích může měnit fungování mozku. Na změnu stačí tři měsíce. Moderní technologie nám usnadňují život v celé řadě oblastí: bez některých vynálezů už si svůj život prakticky nedovedeme představit. Jak ale tyto novinky ovlivňují své uživatele? Nová studie českých vědců ukazuje, že tento vliv může …
více »