(c) Graphicstock

Pivo ani kafe nám prý nechutnají

Preferují milovníci kávy nebo chmeleného piva hořkou chuť? Nový výzkum naznačuje, že možná nikoliv, nápoje pijí spíš pro jejich psychoaktivní účinky.
Marilyn Cornelis Northwestern University a její kolegové porovnávali skupiny lidi preferujících sladké vs. hořké nápoje, přičemž současně o dobrovolnících získali genetická data. Došli k závěru, že milovníci kofeinu nebo alkoholu nepijí pivo ani kávu kvůli chuti. Rozdíly mezi oběma skupinami lidí nejsou dány geny odpovědnými za vnímání chuti, ale za vnímání psychoaktivního účinku, fungováním mechanismu odměny apod. Studie rovněž odhalila jednu z variant genu FTO, která je odpovědná za preferenci slazených nápojů. Paradoxně byla tato genetická varianta zkoumána už dříve, a to ve spojení s tím, že její nositelé bývají méně obézní. Je to zvláštní, zřejmě je příslušná varianta genu spojena s ještě dalšími významnými efekty – může ovlivňovat metabolismus, chuť k jídlu, vztah k fyzické aktivitě…

Victor W Zhong, Alan Kuang, Rebecca D Danning, Peter Kraft, Rob M van Dam, Daniel I Chasman, Marilyn C Cornelis. A genome-wide association study of bitter and sweet beverage consumption. Human Molecular Genetics, 2019; DOI: 10.1093/hmg/ddz061
Victor W Zhong Alan Kuang Rebecca D Danning Peter Kraft Rob M van Dam Daniel I Chasman Marilyn C Cornelis. Erratum: A genome-wide association study of bitter and sweet beverage consumption. Human Molecular Genetics, 2019 DOI: 10.1093/hmg/ddz087

Zdroj: ScienceDaily.com

Poznámky PH: Co potom káva bez kofeinu nebo nealkoholické pivo? Chutná kvůli souvisejícímu očekávání, placebo-efektu, zvyku? Samozřejmě v pivu se mj. nacházejí i uklidňující chmelové látky (výtažky z chmele jsou ve volně prodejných prostředcích na spaní), psychoaktivní zde není jen alkohol.
Hořká chuť obecně není příjemná, ale to neznamená, že ji takto nemůžeme postupně začít vnímat, asi i bez dodatečného psychoaktivního působení (komu poprvé chutnaly olivy nebo tonik, např.?). Co se genetiky hořké chutě týče, uvádí se mj., že snášenlivější k ní jsou potomci populací žijících v malarických oblastech – hořké glykosidy, jinak poněkud jedovaté, fungují jako obrana proti onemocnění. Zde ale selekce vedla spíš ke snížení citlivosti vnímání hořkosti, než že by tato byla lidem příjemná.

Reálné sítě nemají být bezškálové

Teorie dominující minimálně posledních 20 let předpokládá, že většina sítí vyskytujících se v přírodě i …

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close