Buňky mají schopnost účinně odstraňovat chybnou mRNA prostřednictvím procesu známého jako NMD. Tým genetiků vedený Karlem Říhou z institutu CEITEC Masarykovy univerzity nedávno zjistil, že proteiny zapojené do kontroly kvality ribonukleové kyseliny (RNA) hrají mnohem složitější roli v regulaci genové exprese, než bylo doposud známo. Výzkumníci rozluštili komplexní spojení mezi …
více »Biologové odhalili propojení mezi auxinem a buněčnými membránami
První kináza aktivuje druhou a ta následně aktivuje bílkoviny PIN. Auxin je jeden z nejdůležitějších rostlinných hormonů. Mezinárodní tým vědců, v jehož čele stál mimo jiných i český rodák Jiří Friml, nyní zkoumal, jak je řízen transport auxinu mezi buňkami. Na výzkumu se podíleli také odborníci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd …
více »Jak fungují metr dlouhé jednobuněčné řasy
Zelená řasa umi-budo neboli mořské hrozny (Caulerpa lentillifera, sea grapes) se skládá z jakýchsi stonků, namísto lístků pak obsahuje kuličky, které při jídle uvolňují svůj slaný obsah. V některých východoasijských zemích včetně Okinawy se tato řasa běžně konzumuje, třeba v podobě salátu s octem. Příslušná řasa je ovšem unikátní z …
více »Jak voda protéká cévami rostlin
Dřeviny své široké cévy buď shlukují dohromady (jasan), nebo tvoří cévy v malém rozpětí průměrů (javor). Vědec z Botanického ústavu AV ČR, ve spolupráci s kolegy ze špičkových světových vědeckých pracovišť, objevil nečekaně silné rozdíly v napětí vody napříč stonkem rostlin, které významně brzdí vodu v jejich nejširších cévách. Výsledky …
více »Hormonální systém řídící růst rostlin má prastarý evoluční původ
Bílkoviny PIN – nezbytné pro hormonální působení auxinu – měly již řasy, z nichž se před půl miliardou let vyvinuly vyšší rostliny. Jak se vyvinul jeden z nejdůmyslnějších systémů, který ovlivňuje růst rostlin a jejich reakce na podněty? Jak se v evolučním „dávnověku“ transportoval zásadní rostlinný hormon auxin? To zkoumali vědci …
více »Trifidi z počátku evoluce
Ve známé knize Den trifidů jsou lidé terorizováni trifidy, kteří vznikli z běžné hospodářské plodiny. Dravé stadium ale mohlo existovat i na počátku evoluce rostlin obecně. Pomiňme, zda rostliny vůbec představují monofyletickou skupinu. S tím, jak se do eukaryotických buněk začleňovaly sinice/chloroplasty, je to poměrně komplikované, k příslušné symbióze došlo …
více »Jak rostliny řídí své soužití s „přátelskými“ houbami
Většina rostlin žije v symbióze s půdními houbami, které jim poskytují vodu a minerální živiny. Mezinárodní tým s českou účastí zkoumal mechanismy, jimiž rostliny vzájemné soužití kontrolují, aby se houba ze spojence nestala parazitem. Vědci nalezli geny zapojené v tomto procesu a objevili, že působí prostřednictvím rostlinných hormonů zvaných strigolaktony. …
více »Adéla: Kanadská masožravka jí běžně i mloky
Masožravé rostliny, které dokáží zkonzumovat obratlovce, jsme považovali za spíše výjimku vyskytující se jen v tropech. Uvádí se, že oběťmi se mohou stát ptáci, netopýři, žáby nebo dokonce i potkani. Vesměs jde ovšem o nehody – takový potkan, který by se z rostlinné pasti nedokázal vyhryzat, by už musel být …
více »Loví masožravky kořist podtlakem?
Architektura důmyslných pastí bublinatek. Bublinatky (Utricularia) jsou masožravé rostliny, které obvykle dávají přednost suchozemskému prostředí. Při lapání kořisti ale vsadily na specifické vodní pasti, které představují malé duté váčky vzniklé přeměnou listů. Stěny těchto měchýřků jsou většinou velmi tenké a pružné, což bublinatkám umožňuje podtlakem nasávat vodu s drobnými vodními …
více »Biotechnologové navrhují rajčata s kapsaicinem
Paprika a rajče si jsou evolučně blízce příbuzné, dělí je od sebe odhadem 19 milionů let nezávislého vývoje od společného předka. Při ochraně plodů dnes rajče spoléhá především na solanin, paprika (zejména ve verzi verze chilli papričky) odpuzuje potenciální konzumenty pálivým rostlinným alkaloidem kapsaicinem – m respektive na kapsaicionidy, těchto …
více »