Archiv článků: rostliny

Ve známé knize Den trifidů jsou lidé terorizováni trifidy, kteří vznikli z běžné hospodářské plodiny. Dravé stadium ale mohlo existovat i na počátku evoluce rostlin obecně. Pomiňme, zda rostliny vůbec představují monofyletickou skupinu. S tím, jak se do eukaryotických buněk začleňovaly sinice/chloroplasty, je to poměrně komplikované, k příslušné symbióze došlo …

Většina rostlin žije v symbióze s půdními houbami, které jim poskytují vodu a minerální živiny. Mezinárodní tým s českou účastí zkoumal mechanismy, jimiž rostliny vzájemné soužití kontrolují, aby se houba ze spojence nestala parazitem. Vědci nalezli geny zapojené v tomto procesu a objevili, že působí prostřednictvím rostlinných hormonů zvaných strigolaktony. …

Masožravé rostliny, které dokáží zkonzumovat obratlovce, jsme považovali za spíše výjimku vyskytující se jen v tropech. Uvádí se, že oběťmi se mohou stát ptáci, netopýři, žáby nebo dokonce i potkani. Vesměs jde ovšem o nehody – takový potkan, který by se z rostlinné pasti nedokázal vyhryzat, by už musel být …

Architektura důmyslných pastí bublinatek. Bublinatky (Utricularia) jsou masožravé rostliny, které obvykle dávají přednost suchozemskému prostředí. Při lapání kořisti ale vsadily na specifické vodní pasti, které představují malé duté váčky vzniklé přeměnou listů. Stěny těchto měchýřků jsou většinou velmi tenké a pružné, což bublinatkám umožňuje podtlakem nasávat vodu s drobnými vodními …

Paprika a rajče si jsou evolučně blízce příbuzné, dělí je od sebe odhadem 19 milionů let nezávislého vývoje od společného předka. Při ochraně plodů dnes rajče spoléhá především na solanin, paprika (zejména ve verzi verze chilli papričky) odpuzuje potenciální konzumenty pálivým rostlinným alkaloidem kapsaicinem – m respektive na kapsaicionidy, těchto …

Rostlinné buňky dědí povědomí matky. Mateřská buňka předává během buněčného dělení informaci o polaritě. Povědomí kde je nahoře a kde dole je důležité pro všechny živé organizmy. U rostlin, jejichž kořeny rostou pod zemí a květy nad zemí, to platí dvojnásob – poruchy v této polarizaci by vedly k mnoha problémům. …

Zdomácnělé nepůvodní druhy se svými vlastnostmi neliší od původních druhů, zatímco invazní druhy ano. Funkční vlastnosti nepůvodních rostlin, jako je jejich výška či plocha listů, ovlivňují, zda se stanou invazními, nebo ne. Vyplynulo to z rozsáhlé studie mezinárodního vědeckého týmu, který vedli odborníci z Ústavu botaniky a zoologie Přírodovědecké fakulty …

Namísto jednoduché geografické a reprodukční izolace může jít o několikastupňový proces se zpětným křížením. Mezinárodní tým vědců odhalil v genomu orlíčku odlišnou evoluci jednoho ze sedmi chromosomů. Rod orlíček (latinsky Aquilegia) zahrnuje na sedm desítek druhů rostoucích po celé severní polokouli i řadu zahradních hybridních forem pěstovaných pro mimořádně krásné …

Metodu vědci ověřovali na semenáčcích huseníčku rolního, jež vystavili stresu ze zasolení. Odborníci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR, Univerzity Palackého a Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum vyvinuli ve spolupráci se švédskými kolegy unikátní metodu. Ta umožňuje změřit v současné době rekordní počet 101 rostlinných hormonů …

Když rostliny během primární sukcese obsazují prostředí uvolněné ze sevření ledovce nebo třeba zdevastované sopečnou explozí, musí se vypořádat s celou řadou nepříznivých faktorů. Jedním z nejvýznamnějších problémů v takové situaci bývá dostupnost dusíku coby klíčové živiny. Dusík je pro růst rostlin výjimečně důležitý, především kvůli jeho úzkému vztahu k …