Lipan je lososovitá ryba, která vyniká pestrou barevností především samců, s velkou, duhovými barvami hrající ploutví. Dnes je v České republice stále vzácnějším druhem, jehož početnost je trvale snižována především intenzivním rekreačním rybolovem, znečištěním a oteplováním klimatu. Ačkoliv je na Šumavě stále ještě hojný, v dolních úsecích Vltavy pod městem …
více »Fungování rybích hejn – vše jde jinak a jednodušeji
Alespoň u cichlid. Rybí hejna fungují koordinovaně, alespoň to tak vypadá. Jednotlivé ryby plavou (v průměru) stejně jako hejno jako celek (v průměru). Jako kdyby tedy počítaly a integrovaly, samozřejmě nikoliv vědomě; předpokládá se, že podobné i celkem složité chování vzniká na základě jednoduchých pravidel, teď se ale ukazuje, že …
více »Lidská tasemnice přeskočila i na patagonské pstruhy
Na severní polokouli nenapadá škulovec pstruhy ani jiné lososovité ryby, ale okouny, candáty či mníky. Při konzumaci pstruhů z Argentiny a Chile se mohou lidé nakazit škulovcem širokým. Tato tasemnice byla doposud známa jen ze severní polokoule a z jiných druhů ryb. Překvapivý výskyt této tasemnice v Patagonských jezerech potvrdili …
více »Jikry halančíků se šíří zažívacím traktem labutí
O jedněch z nejkrásněji zbarvených akvarijních ryb, halančících, je známo, že dokáží dospět v neuvěřitelných 14 dnech. Studium jejich rozmnožování a šíření na nová území přináší mnoho dalších překvapení. Nyní se ukázalo, že jikry halančíků jsou extrémně odolné: dokážou přežít průchod zažívacím traktem labutí rodu koskoroba. Halančíci tak mohou kolonizovat oblasti, kam …
více »I v hlubinách ryby asi vidí barevně – jak to dělají?
Modrozelený svět hlubokomořských ryb má svá specifika, snižuje se světelná intenzita a zužuje barevné spektrum. Mezinárodní tým vědců, zahrnující i hlavní ko-autorku Zuzanu Musilovou z PřF UK, nedávno objevil, že některé hlubokomořské ryby vlastní unikátní sadu svěločivných pigmentů, které jim pravděpodobně umožňují jistou formu barevného vidění i ve velkých hlubinách. …
více »Lososovité ryby prý z českých rybníků vymizí
Vědci chtějí do budoucna najít systém jak předvídat riziko rozsáhlých úhynů ryb v českých rybnících. Díky klimatickým změnám se rybníky potýkají zejména v letních vedrech s kyslíkovým deficitem. Tento problém, který vede v konečném důsledku k úhynu ryb, se týká čím dál většího množství vodních ploch. Vědci pod vedením Radovana …
více »Z moře do sladké vody za pouhých 100 let
Pstruh duhový, respektive losos duhový (Oncorhynchus mykiss) se vyskytuje v řadě forem, od sladkovodních po žijící v moři. Poddruh žijící v moři se někdy označuje jako pstruh ocelový (steelhead, lat. někdy gairdnerii). V 90. letech 19. století přenesli tuto rybu z kalifornského pobřeží do Michiganského jezera (kvůli rybářům) a už …
více »Kukačky mezi rybami pod lupou
Hostitelské ryby (ty, co se o potomstvo v nevědomosti starají), své vlastní mláďata inkubují v ústní dutině. Peřovec kukaččí (Synodontis multipunctatus) své české jméno získal podle své strategie rozmnožování. Tato ryba totiž podkládá své jikry cichlidám z afrického jezera Tanganika, které jsou příkladnými rodiči svých potomků a starají se o …
více »Mohou se ryby na antidepresivech chovat jinak?
Pstruzi žijící v tocích, kam ústí čistírny odpadních vod, měli v těle jedenáct psychoaktivních látek včetně antidepresiv. Vyčištěné komunální odpadní vody jsou zdrojem biologicky účinných látek včetně těch, které ovlivňují nervovou soustavu organismů. Na vliv těchto látek na pstruha obecného se ve svém unikátním výzkumu zaměřil tým vědců z Laboratoře …
více »Zlaté rybičky, kyslík a alkohol
Celá metabolická dráha se v prostředí bez kyslíku podobá alkoholovému kvašení. Zlaté rybičky a jejich volně žijící příbuzný karas obecný (Carassius carassius, crucian carp) dokáží v zimě přežít pod zamrzlou hladinou v prostředí téměř bez kyslíku. Kde by jiné ryby zhynuly v minutách, vydrží týdny i měsíce. Jak to dělají? …
více »