Podle souboru chemických analýz vzorku z povrchu asteroidu Ryugu, který na Zemi dopravila japonská sonda Hayabusa2, obsahuje asteroid velké množství různých organických molekul, kvalitativně i kvantitativně. Výsledky podporují teorii, že organický materiál z vesmíru přinesený kometami přispěl k pozemské prebiotické chemii – řada sloučenin se na Zem dostala už předsyntetizovaných …
více »Nemohla by Planeta 9 mít i měsíce?
Vůbec nevíme o tom, zda nějaká Planeta 9 existuje, takže spekulovat o jejích měsících zdánlivě nemá žádný smysl. Nicméně otázka se dá i otočit: kdyby byla a kdyby měla měsíce, nemohli bychom ji právě podle toho zkusit detekovat? Man Ho Chan z Education University of Hong Kong napsal na toto …
více »Io, Europa, Ganymedes, Callisto: viditelná polární záře je všude
Pomocí pozorování uskutečněných na havajské observatoři observatoř W. M. Kecka a Apache Point Observatory (Nové Mexiko) se podařilo na všech 4 největších měsících Jupiteru (Galileovy měsíce) detekovat polární záři, a to na viditelných vlnových délkách. Vědci z Caltechu a Boston University pozorovali měsíce, když se nacházely v Jupiterově stínu. Polární …
více »Čtyři hlavní typy planetárních systémů: Sluneční soustava je vzácná
Sluneční soustavu by šlo v zásadě popsat tak, že u hvězdy se nacházejí menší (méně hmotné) kamenné planety a dále od ní plynní obři. To můžeme podle nových studií pokládat za jednu z typických variant systémů i v případě exoplanet. (Poznámka: I když samozřejmě říct, že planety ve Sluneční soustavě …
více »Ve Sluneční soustavě objevili nový systém prstenců, má nečekané vlastnosti
Vědci objevili nový systém prstenců kolem trpasličí planety na okraji Sluneční soustavy. Nacházejí se mnohem dále od centrálního tělesa než jiné dosud známé prstence, což zpochybňuje dosavadní teorie o tom, jak prstencové systémy vznikají a co zajišťuje jejich stabilitu. Prstencový systém se nachází kolem trpasličí planety Quaoar, která je přibližně …
více »Prach z Itokawy ukazuje, že poslepované asteroidy jde rozbít jen obtížně
Vědci zkoumali prachové částice získané z povrchu 500 metrů dlouhého asteroidu Itokawa, které na Zem dopravila sonda Hayabusa 1 Japonské vesmírné agentury. Výsledně se podařilo získat informace o stabilitě (pevnosti) i stáří tohoto asteroidu. Z čehož lze zase odvodit, jak snadno bychom mohli podobné těleso zničit, kdyby nějaký takový objekt …
více »Impakty a vulkanismus na rané Zemi i Marsu
Na základě poznatků vyplývajících ze současného výzkumu evoluce Sluneční soustavy je usuzováno, že chemické prostředí raných planet bylo v prvních stovkách milionů let po jejich zformování do značné míry ovlivněno impakty těles pohybujících se během postakreční fáze v protoplanetárním disku po nestabilních drahách [140]. Meteority představují rezidua meziplanetární hmoty, která …
více »Jezera na Marsu existovala dlouho a stabilně, alespoň někde
Severní polokoule Marsu se dělí na dvě výrazně odlišné oblasti: plochou severní nížinu a členitou jižní vysočinu. Oblast Arabia Terra se nachází na přechodu mezi těmito dvěma typy krajin. Předpokládá se, že obsahuje jedny z nejstarších hornin rudé planety, pocházející z doby před více než 3,7 miliardami let. Mezi krátery …
více »Jak vznikla Haumea, podivné těleso na okraji Sluneční soustavy
V Kuiperově pásu za oběžnou dráhou Neptunu se nachází řada zajímavých objektů, o nichž toho prozatím moc nevíme. Jedním z nich je i trpasličí planetka Haumea. Haumea je řádově stejně velká jako Pluto a dosahuje asi třetiny jeho hmotnosti, takže kdybychom náhodou pocítili potřebu vrátit Pluto zpět mezi planety, mohli …
více »V ledové krustě Europy mají být jezera, i těsně pod povrchem
Oceán hluboko pod ledem není podle všeho jedinou kapalnou vodou na Europě. Na základě pozorování sondy Galileo se vědci domnívají, že uvnitř ledového pláště tohoto Jupiterova měsíce se mohou zásobárny slané kapaliny nacházet na řadě míst – některé z nich jsou blízko povrchu ledu a některé mnoho kilometrů pod ním. …
více »