Povrch Merkuru, NASA/Johns Hopkins University Applied Physics Laboratory/Carnegie Institution of Washington. Licence: volné dílo

Ledovce jsou na planetách všude, mohly by podporovat život i na Merkuru?

Nová studie tvrdí, že objevila důkazy o potenciálních ledovcích i na Merkuru. Některá zdejší prostředí prý mohou dokonce cca odpovídat extrémním lokalitám na Zemi. I když pravděpodobně neposkytnou takovou stabilitu, potenciálně obyvatelné pro život pozemského typu může být mnohem více míst, než se dosud předpokládalo.
Autory nové studie jsou Alexis Rodriguez, Deborah Domingue, Bryan Travis, Jeffrey S. Kargel, Oleg Abramov, John Weirich, Nicholas Castle a Frank Chuang (všichni z Planetary Science Institute). Slané ledovce na Merkuru mají být odlišné od pozemských, pocházejí podle tiskové zprávy z hluboko pohřbených vrstev bohatých na těkavé látky, které byly obnaženy dopady asteroidů. Modely potvrzují, že tyto ledovce pravděpodobně vytvořilo proudění soli a že po svém usazení si dokážou zachovat těkavé látky po dobu více než 1 miliardy let.
Když to zobecníme, lze si prý představit, že jako existuje víceméně obyvatelná zóna kolem hvězdy, která se se povrchu těles, můžeme v této logice jít dál. Stejně tak totiž můžeme obyvatelnou zónu na mnoha tělesech chápat jako určité rozmezí hloubky, které nabízí podmínky příznivé pro pozemský život, tj. umožňuje existenci kapalné vody.
Nová studie dále zpochybňuje dlouho zastávaný názor, že Merkur je primárně bez těkavých látek. „Ledovce na Merkuru se vyznačují složitou konfigurací prohlubní, které tvoří rozsáhlé (a velmi mladé) sublimační jámy. Tyto prohlubně vykazují hloubku představující významnou část celkové tloušťky ledovce, což svědčí o tom, že si ve velkém množství uchovávají složení bohaté na těkavé látky,“ uvádí hlavní autor studie Alexis Rodriguez.
Příslušné dutiny i samotné ledovce jsou součástí místních impaktních kráterů. Vědci v této souvislosti zkoumali hlavně Borealis Chaos, která se nachází v severní polární oblasti Merkuru.
K usazení těkavých látek s převahou soli mohlo na Merkuru docházet pod vodou. Podle tohoto scénáře mohla voda uvolněná vulkanickou činností dočasně vytvořit bazény nebo mělká moře kapalné nebo nadkritické vody (jako hustá, vysoce slaná pára), což umožnilo usazování solných ložisek. Následná rychlá ztráta vody do vesmíru a zachycení její části v hydratovaných minerálech v kůře by po sobě zanechala vrstvu s převahou solí a jílových minerálů, přičemž tloušťka vrstvy by se mohla postupně zvětšovat..

J. Alexis P. Rodriguez et al, Mercury’s Hidden Past: Revealing a Volatile-dominated Layer through Glacier-like Features and Chaotic Terrains, The Planetary Science Journal (2023). DOI: 10.3847/PSJ/acf219
Zdroj: Planetary Science Institute / Phys.org

Poznámky PH:
Samozřejmě zde vždy zbývá dodat, že jedna možnost je, zda život pozemského typu někde (chvíli) vydrží, druhá věc, zda by zde mohl vzniknout.
Tedy na Merkuru je nejenom zmrzlá voda, ale i zmrzlá slaná voda?
A celkově nejsem z toho celého zrovna moudrý – za co přesně mohly jevy na samém počátku historie planety a za co impakty? Kde je/byla voda/led, kde sůl, kde těkavé látky…

Proč se v prekambriu ze Země stala sněhová koule

Před počátkem kambria (i fauny ediakara) postihlo Zemi zřejmě několik obrovských zalednění. Nová studie australských …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close