Kraken Mare, největší jezero na Titanu. Obrázek: NASA, licence public domain

S životem na Titanu se prý moc počítat nedá

Nová studie tvrdí, že podpovrchový oceán Titanu je s největší pravděpodobností neobyvatelným prostředím. Výsledek má mít navíc obecnější význam, týká se i dalších měsíců obřích planet.
„Bohužel nyní budeme muset být při hledání mimozemských forem života v naší Sluneční soustavě o něco méně optimističtí,“ komentuje výsledek Catherine Neish z University of Western Ontario.
Předpokládá se, že pod zmrzlým povrchem Titanu se nachází oceán kapalné vody, jehož objem je více než dvanáctkrát větší než objem pozemských oceánů.
C. Neish a její spolupracovníci se pokusili na základě dat z impaktních kráterů kvantifikovat množství organických molekul, které by mohly být přeneseny z povrchu Titanu bohatého na organické látky do jeho podpovrchového oceánu.
Komety dopadající na Titan v průběhu jeho historie roztavily povrch ledového měsíce a vytvořily kaluže tekuté vody, která se smísila s povrchovými organickými látkami. Vzniklá tavenina je hustší než ledová kůra, takže těžší voda se propadá ledem, pravděpodobně až do podpovrchového oceánu Titanu. Na základě předpokládané rychlosti dopadů komet na povrch Titanu autoři studie určili, kolik těles různých velikostí by v průběhu historie Titanu do něj každoročně narazilo. To vědcům umožnilo předpovědět rychlost proudění vody nesoucí organické látky, která putuje z povrchu Titanu do jeho nitra. Ze studie vyplývá, že hmotnost takto přenesených organických látek je poměrně malá, nepřesahuje 7 500 kg/rok glycinu (v přepočtu na organický uhlík).
Jiné ledové světy (například Jupiterovy měsíce Europa a Ganymedes a Saturnův měsíc Enceladus) nemají na svém povrchu téměř žádný uhlík a není jasné, kolik by ho mohlo být v jejich nitru. Titan je ledový měsíc s největším obsahem organických látek ve Sluneční soustavě, takže pokud jeho podpovrchový oceán není obyvatelný, nevěstí to nic dobrého pro obyvatelnost ostatních známých ledových světů.
Obecně: práce ukazuje, že je velmi obtížné přenést uhlík z povrchu Titanu do jeho podpovrchového oceánu – v podstatě je těžké mít na stejném místě vodu i uhlík.

Catherine Neish et al, Organic Input to Titan’s Subsurface Ocean Through Impact Cratering, Astrobiology (2024). DOI: 10.1089/ast.2023.0055
Zdroj: University of Western Ontario / Phys.org, přeloženo, zkráceno

Poznámka PH: Ale je to tak beznadějné s životem na povrchu Titanu, v roli organického rozpouštědla namísto vody?

Nová technologie pro sluneční plachetnice

Plachtění kosmickým prostorem může leckomu znít jako něco ze sci-fi, ale tento koncept už dávno …

2 comments

  1. a nemuzou byt v tom podpovrchovem oceanu sopky/kuraci, ktere uvolnuji uhlik+co2+organicky material do vody, ze by to nebylo zavisle na vnejsim dodavani uhliku?!

  2. Pavel Houser

    Nick Lane u tech nasich kuraku uvadi, ze pri vzniku pozemskeho zivota se michala horka voda „zdola“ obsahujici vodik s oceanskou obsahujici CO2. ale proc by nemohly byt i vyvery jineho typu atp. argument vyse asi predpoklada, ze organicke latky prichazeji na kamenne planety „shora“, kometami, coz tak vyhradne byt nemusi… take na nekterych tech dnes ledovych mesicich mohl byt kdysi vodni ocean i na povrchu, tak se mohl organickymi latkkami nasytit uz tehdy… takze celkove mi ta argumentace prilis presvedciva neprijde…

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close