Převažující názor dnes klade původ indoevropských jazyků do oblasti na sever a severovýchod od Černého moře, dává je do souvislosti především s jámovou kulturou pozdního eneolitu. Nositelé této kultury byli částečně kočovníci žijící ve stepi, i když kde to bylo možné, provozovali i usedlé zemědělství. Expanze Indoevropanů do Evropy pak …
více »Vyluštili dosud neznámé písmo starověkých Kušánů
Kušánská říše existovala v 1.-4. století n. l. ve Střední Asii a severozápadní Indii. Kušáni (Jüe-č) byli původně indoevropským národem sídlícím až v dnešní západní Číně, mohli souviset s Tochary i Saky. Každopádně především pod tlakem Hunů (Siungnuů) se přesunuli na západ, vytlačili Parthy a dorazili řecko-baktrijské království. Existence říše …
více »Předchůdkyně Hedvábné cesty a její počátky
Centrální Eurasie byla známá již od starověku komunitami, kde se chovali koně, a pozemní Stepní cesta přes severní stepi centrální Eurasie byla používána dlouho před Hedvábnou cestou. Archeologická místa, jako je pohřebiště v Berelu ve východním Kazachstánu, potvrdila, že nomádští Arimaspové zmiňovaní v antických pramenech nebyli pouze chovateli koní pro …
více »Pod zikkuratem byl jantar
Jantarová stezka spojovala po tisíciletí Pobaltí se Středomořím. Ucelenější podobu získala v době bronzové, tedy cca po roce 1800 př. n. l. Nicméně s jantarem se obchodovalo i na mnohem větší vzdálenosti, alespoň někdy. V roce 1914 byly při vykopávkách zikkuratu v asyrském Aššuru nalezeny dva korálky datované do období …
více »Zlato z Uru, Tróje i Egeidy má stejný původ
Zlato v předmětech z Tróje, Poliochni (osada na egejském ostrově Lemnos), Gruzie a Uru v Mezopotámii má stejný geografický původ a obchodovalo se s ním na velké vzdálenosti. Alespoň to platí pro situaci na počátku doby bronzové ve 2. polovině 3. tisíciletí př. n. l. Výsledky jsou založeny na studiu …
více »Merojština a merojské písmo
Z období nejstaršího núbijského království s centrem v Kermě se nedochovaly žádné původní písemné doklady, které by umožňovaly zjistit, jak se zde tehdy mluvilo, ale velmi pravděpodobně to byla nějaká varianta merojského/staronúbijského jazyka. I když tehdejší Núbijci neměli své vlastní písmo, na královském dvoře v Kermě byli písaři (možná Egypťané), …
více »V dobách jámové kultury se na koních prý už jezdilo. A možná i dřív
Domestikace koně a jízda na koni jsou dvě různé věci. Koně byli nejspíš poprvé domestikováni někde v Kazachstánu jako zvíře určené na maso a mléko. Na rozdíl od skotu vydrželi v kontinentálním klimatu drsné zimy, přežívali venku a dokázali si vyhrabávat trávu i zpod sněhu. Teprve později byl kůň využit …
více »Vzestup a pád Kermy
Pečetění dokumentů se do kermského království dostalo z Egypta a je zajímavé, že se při něm používaly jen různé symboly, nikoliv písmo. Od 2. poloviny 4. dynastie ležela Dolní Núbie poněkud stranou egyptských zájmů, ale poté, co se v ní na začátku 6. dynastie rozšířil lid kultury Skupiny C, začali …
více »Hádanka: Římský dvanáctistěn, k čemu to bylo?
Amatérský archeolog objevil poblíž belgického městečka Kortessem fragment dvanáctistěnu z doby, kdy území bylo součástí Římské říše. Zajímavé na tom je, že těchto předmětů, respektive jejich částí, již známe ze severnější části římské Evropy víc než 100 (z dnešní Velké Británie, Nizozemska, Belgie, Francie, Německa, Rakouska a Švýcarska). Jedná se …
více »Mínojci a Mykéňané si brali sestřenice
Sňatky mezi blízkými příbuznými kvůli olivám a vínu? Vědci z Ústavu Maxe Plancka pro evoluční antropologii v Lipsku ve spolupráci s dalšími výzkumníky na základě analýzy starověkých genomů popsali, jak zřejmě vypadala pravidla pro uzavírání manželství i celkové rodinné struktury v době bronzové v Řecku (především mykénské Řecko a mínojská …
více »