Archiv článků: starověk

Podle nové studie, na níž se podíleli vědci z University College London, ukázaly starověké cihly se jmény mezopotámských králů nové poznatky o záhadné anomálii v magnetickém poli Země před cca 3 000 lety. Výzkum popisuje, jak se změny v magnetickém poli Země otiskly do zrnek oxidů železa v babylonských cihlách …

Výskumný tím zo Slovenskej akadémie vied počas novembra realizuje už trinástu sezónu terénneho prieskumu v egyptskej lokalite Tell-el-Retábí. Tentoraz sa zameriava na najzápadnejší okraj sídliskového pahorku – tellu, ktorý bol v minulosti od západu pravidelne skúšaný nílskymi záplavami. Už prvé týždne prác priniesli zaujímavý objav v podobe jedinečnej priekopy pravdepodobne …

Expedice Českého egyptologického ústavu FF UK v dubnu a květnu 2023 uskutečnila v egyptském Abúsíru další část terénního výzkumu šachtových hrobek z poloviny 1. tisíciletí př. Kr. Právě zde archeologický tým objevil hrobku dosud neznámého hodnostáře z doby perské invaze do Egypta. Tato část abúsírského pohřebiště, kde leží věčné příbytky …

Jsi prokletý Bohem YHW – zní text kletby, který se podařilo dekódovat vědcům z malé olověné tabulky nalezené na hoře Ebal na Západním břehu Jordánu. Nápis je o dvě staletí starší než všechny dosud známé hebrejské texty v Izraeli. Text, jenž vědci odhalili, je napsaný protohebrejským písmem, které lze datovat …

Archeologové z Německého archeologického ústavu objevili v chetitském hlavním městě Chattušaši klínopisnou tabulku, v níž je zaznamenán text v dosud neznámém indoevropském jazyce. V lokalitě bylo dosud nalezeno asi 30 000 klínopisných tabulek. Většina textů je (nepřekvapivě) psána v chetitštině, nejstarším doloženém indoevropském jazyce. Na nově objevené tabulce je ale …

Tým pod vedením šéfky české expedice Kláry Preusz na lokalitě pracuje od roku 2016. Projekt Castrum Novum VR je pilotním počinem. Nenápadné přímořské městečko Santa Marinella nedaleko Říma skrývá výjimečné archeologické naleziště Castrum Novum. Římskou pevnost, založenou roku 264 před Kristem, už několik let zkoumají také archeologové a archeoložky z Fakulty …

Převažující názor dnes klade původ indoevropských jazyků do oblasti na sever a severovýchod od Černého moře, dává je do souvislosti především s jámovou kulturou pozdního eneolitu. Nositelé této kultury byli částečně kočovníci žijící ve stepi, i když kde to bylo možné, provozovali i usedlé zemědělství. Expanze Indoevropanů do Evropy pak …

Kušánská říše existovala v 1.-4. století n. l. ve Střední Asii a severozápadní Indii. Kušáni (Jüe-č) byli původně indoevropským národem sídlícím až v dnešní západní Číně, mohli souviset s Tochary i Saky. Každopádně především pod tlakem Hunů (Siungnuů) se přesunuli na západ, vytlačili Parthy a dorazili řecko-baktrijské království. Existence říše …

Centrální Eurasie byla známá již od starověku komunitami, kde se chovali koně, a pozemní Stepní cesta přes severní stepi centrální Eurasie byla používána dlouho před Hedvábnou cestou. Archeologická místa, jako je pohřebiště v Berelu ve východním Kazachstánu, potvrdila, že nomádští Arimaspové zmiňovaní v antických pramenech nebyli pouze chovateli koní pro …

Jantarová stezka spojovala po tisíciletí Pobaltí se Středomořím. Ucelenější podobu získala v době bronzové, tedy cca po roce 1800 př. n. l. Nicméně s jantarem se obchodovalo i na mnohem větší vzdálenosti, alespoň někdy. V roce 1914 byly při vykopávkách zikkuratu v asyrském Aššuru nalezeny dva korálky datované do období …